Čím je ovlivněn (nejen) vývoj cyberlearningu

Cyberlearning obohacuje efektivitu studia pomocí komunikačních technologií a sociálních sítí. Tyto technologie zde slouží jako podpora studia. Obecně lze říci, že má stejný cíl jako
e-learning, tzn. vzdělávání pomocí výpočetních a komunikačních technologií, jsou zde však drobné rozdíly. Zatímco e-learning je zaměřen na zprostředkování znalostí prostřednictvím digitálních technologií, cyberlearning využívá digitální platformu k odvozování vlastních názorů. K tomu se využívají různé interaktivní nástroje, např. hry. Více o těchto nástrojích naleznete na http://www.thetechedvocate.org/cyberlearning-vs-elearning-difference/

Důležitou součástí zdokonalování metod v cyberlearningu je výzkum, který mapuje dopad svých produktů a technologií na studenty i vyučující. Zaznamenávají se také změny způsobů učení. Technologie jsou v tomto případě klíčovým, ale nikoliv jediným faktorem.
Při zdokonalování a vývoji vzdělávacích metod v cyberlearningu se přihlíží i k jiným aspektům. Získané poznatky o změnách a vývoji v jiných odvětvích se aplikují
do cyberlearningových metod. Těmito aspekty jsou:

Sociální a demografické změny

Obecný technologický vývoj

Inovace ve vzdělávacích technologiích

Změny ve způsobech vyučování

Obchodní trendy

Při svém pátrání po faktorech, které ovlivňují rozvoj cyberlearningových metod, mě zaujal vliv sociálních a demografických změn. Tyto změny totiž ovlivňují nejen cyberlearning,
ale i vzdělávací trendy obecně. V případě zájmu o tuto problematiku vám doporučuji tento odkaz: http://circlcenter.org/looking-ahead-trends-that-will-shape-cyberlearning/

Vzdělávací systémy reagují na sociální potřeby. Tyto potřeby jsou v současné době ovlivněny stále rostoucími nároky na celoživotní vzdělávání pro široké spektrum profesí. A právě cyberlearning je pro tento typ vzdělávání velmi vhodným nástrojem. Úroveň vzdělání obyvatelstva je také velmi důležitá pro ekonomickou úroveň dané země. Zvyšují se i nároky současných studentů. Dnešní generace studentů již vládne velmi pokročilou digitální gramotností a od toho se odvíjí i jejich očekávání. Např. jejich požadavky na webové rozhraní výukového prostředí jsou poměrně vysoké. Očekávají všudypřítomnou interakci a možnost přizpůsobovat technologie svým vlastním potřebám. Jedním z nových trendů ve složení studentů je nárůst tzv. “part time learners“, kam řadíme např. i kombinované nebo distanční studium. Mladí lidé se často primárně začnou naplno věnovat zaměstnání a studium se stává vedlejším aspektem jejich života. Narůstající tendence se objevují i v segmentu
tzv. „independent learners“. Tito nezávislí studenti se často nevzdělávají v rámci institucí,
ale samostatně prostřednictvím různých profesních organizací, např. za účelem získání certifikátu pro oprávnění vykonávat konkrétní pracovní činnost.

Vzdělávací systémy se zároveň potýkají s bariérami. Např. placené studium, které je v některých zemích zavedeno i na veřejných a státních vysokách školách, působí velké sociální bariéry. Na závěr bych ještě dodala, že nové vzdělávací trendy se také striktně vyčleňují proti jakémukoliv typu diskriminace. VIKMA16, téma 5