Čtecím koutkem ke čtenářské gramotnosti
Čtenářská gramotnost je jednou z nejzásadnějších kompetencí nejen 21. století, ale snad vůbec. Schopnost číst otevírá čtenářům takřka bezmezné možnosti neustálého vzdělávání se, ať už jde o vzdělávání ve škole nebo volnočasové. V kontextu čtenářské gramotnosti se stále opakují slovní spojení jako čtenářské strategie, práce s informacemi nebo motivace ke čtení. A právě k poslednímu ze zmíněného se nepochybně váže čtenářsky podnětné prostředí.
S konceptem čtenářsky podnětného prostředí pracují Květa Krüger a Kateřina Šafránková v publikaci Čteme s nečtenáři a učíme je kriticky myslet. Autorky uvádějí, že ačkoli knihy a jejich výběr hraje velice důležitou roli v kontextu čtenářské gramotnosti, je potřeba myslet také na to, v jakém prostředí se děti učí číst (Krüger & Šafránková, 2021, s. 25). Nemají přitom na mysli pouze prostředí ve smyslu místa — ke kterému se dostanu později — ale berou v potaz rovněž učitele (resp. rodiče). Určitě si všichni vzpomeneme na poučku, chcete-li pravidlo, že kniha je něco vzácného a proto s ní musíme jako se vzácností zacházet. To se ale autorky snaží vyvrátit. Podle nich je totiž nesmírně důležité, aby jejich přístup učitelů byl co nejotevřenější a nejlaskavější a aby nevyzdvihovali hodnotu knih na úkor zájmu dětí o tyto knihy: „Učitel, který miluje knihy, se o ně nebojí. Naopak je rád, když se dostanou dětem do rukou, a postupně je učí, jak s nimi zacházet. […] Pokud si děti mohou brát knihy kdykoliv a bez dovolení, vzrůstá jejich ochota se jimi zaobírat.“ (Krüger & Šafránková, 2021, s. 25).
Nyní se dostáváme k samotnému místu, které by děti mělo podněcovat ke čtení — čtecímu koutku. Autorky argumentují, že v každé třídě by měl být čtecí koutek spolu s knihovničkou, obojí přitom uzpůsobené potřebám (začínajících) čtenářů (Krüger & Šafránková, 2021, s. 26). Z jejich charakteristiky vhodného čtecího koutku můžeme vyvodit určitý návod na to, jak ho správně zařídit.
1. Čtecí koutek obsahuje různorodé tituly
Aby děti čtecí koutek zajímal a lákal, je potřeba, aby jeho součástí byly různé knihy, které osloví různé čtenáře. Tituly by přitom měly být učitelem*kou obměňovány, protože pro děti je každá novinka zajímavá a podnětná (Krüger & Šafránková, 2021, s. 27).
2. Knihy jsou viditelně vystavené
Pokud chceme, aby si děti z čtecího koutku vybíraly knihy ke čtení, musíme mít na paměti, že obálky knih jsou to, čeho si děti všimnout ze všeho nejdřív. Neměli bychom tedy knihy rovnat do jednorodé řady, aby byly viditelné pouze hřbety knih, nýbrž bychom se měli snažit o originální vystavování titulů (Krüger & Šafránková, 2021, s. 27–30).
3. Součástí čtecího koutku je místo na reflexi
Je-li naším cílem, aby děti nejen dobře četly, ale vytěžily z četby co nejvíce, navrhují autorky, aby součástí čtecího koutku bylo i místo na reflexi, např. v podobě stolku (s psacími a kreslicími potřebami), u kterého si děti budou moci „vytvářet své vlastní „knížky“ k tématu, ilustrovat oblíbený příběh, zapisovat si či zakreslovat záznam o přečtených knihách“ (Krüger & Šafránková, 2021, s. 31).
4. U knížek a psacích potřeb to nekončí
Součástí reflexe četby mohou být také netradiční předměty, jako jsou nejrůznější rekvizity pojící se k tématu knihy (Krüger & Šafránková, 2021, s. 33). Může se jednat o loutky, plyšáci, figurky nebo také přírodní předměty či jiné tematicky relevantní věci. Reflexi četby pak tyto předměty výrazně obohatí.
Laskavý přístup učitele*ky v kombinaci s vhodným prostorem na čtení může mnohdy v dětech „odstartovat“ lásku k literatuře. Zvlášť je tato kombinace přínosná pro děti, které pocházejí ze sociálně znevýhodněných rodin a doma knížky k dispozici nemají (Krüger & Šafránková, 2021, s. 25), případně nemají doma takové rodiče, kteří by v nich zájem o knihy pěstovali. Čtecí koutek by proto měl představovat bezpečné a přívětivé prostředí pro všechny žáky, tedy zdatné i méně zdatné čtenáře. Neboť jak můžeme vést děti k tomu, aby měly rády čtení, pokud se v prostředí, které mají spojené se čtením, necítí dobře?
Krüger, K. & Šafránková, K. (2021). Čteme s nečtenáři a učíme je kriticky myslet. Šafrán.
