Čtení, psaní, ale i Korán, nebo africký dějepis: domácí vzdělávání z pohledu menšin

Home schooling neboli domácí učení je alternativní formou vzdělávání, kdy je dítě vyučováno mimo školní prostředí přímo rodiči nebo učitelem. Dle výzkumu NHERI se jen v USA v roce 2016 touto formou vzdělávalo téměř 2,5 milionu dětí. Fenomén domácího vzdělávání začal v poslední době získávat popularitu také u etnických nebo náboženských menšin, které v něm hledají z různých důvodů alternativu k oficiálnímu vzdělávání.

Jejich motivace se různí. Stejně jako další rodiče zmiňují kvalitu a podporu individuálních schopností dítěte, ale mají odlišné hodnoty a postoje, strach ze šikany či rasismu a uvádějí nízkou flexibilitu vzdělávání.

Zpátky ke kořenům: home schooling v afroamerických rodinách

Dle statistik Institutu pro Domácí vzdělávání v USA se v domácím prostředí vzdělává téměř čtvrt milionu dětí z afroamerických rodin. Toto číslo se rok od roku zvyšuje. Studie, která zkoumala motivaci afroamerických rodičů pro Home schooling zjistila, že jedním z důvodů je podle respondentů příliš „eurocentrické“ kurikulum, které převládá ve veřejných školách a nerespektuje kulturní dědictví afroamerické populace. Mnozí afroameričtí rodiče cítí, že ve veřejných školách se děti učí pouze z evropského úhlu pohledu a opomíjejí osobnosti afroamerické historie, kterou redukují na dějiny otroctví a Martina Luthera Kinga. Jedinou cestou, jak svým dětem představit kořeny jejich kultury a historii země je, vzít vyučování do vlastních rukou.

Stejně jako ostatní rodiče, afroamerické rodiny volí homeschooling kvůli větší možnosti individuálního rozvoje dítěte. Mezi dalšími důvody ovšem zaznívá také šikana nebo strach z předsudků a stereotypizace.

Stereotypy, předsudky a škola jako „továrna“ na budoucí trestance

Dalším z důvodů, který přiměl tisíce rodičů „změnit obývák na učebnu“ je pocit, že jejich děti jsou kvůli rasovým předsudkům rovnou zařazeny do škatulky jako nepříliš perspektivní studenti, kterým se nedostává dostatečné pozornosti, což jim rodiče chtějí vynahradit právě domácím vzděláváním. Ať už jsou důvody jakékoli, domácí výuka v afroamerických rodinách je čím dál běžnější, a například ve Spojených státech je zastřešena množstvím oficiálních i neoficiálních organizací.

Čtení, psaní, počty a Korán: domácí výuka v muslimských komunitách

V posledních letech rapidně vzrůstá počet dětí v muslimských rodinách, které se rodiče rozhodli vyučovat doma. Home schooling v prostředí muslimské komunity má své oficiální organizace, vlastní výukové materiály, ale i youtubery a blogery, kteří tento styl výuky propagují. Do hledáčku západních médií se však domácí výuka muslimských rodin dostala až v dozvuku aféry „Trojský kůň“, kdy v Birminghamu ve Spojeném království proběhla řada kontrol jak žáků veřejných škol, tak dětí v režimu domácí výuky. Důvodem bylo podezření z šíření radikálního Islámu mezi žáky muslimských škol a jejich rodiči. Co tedy vede muslimské rodiče k domácí výuce? Jedním z častých důvodů, který uvádějí je nesoulad kultury na evropských a amerických školách s muslimskými tradicemi a kulturou, přání vychovat potomky dle principů tarbiya, ale také obavy, že jejich děti se kvůli svému náboženskému přesvědčení stanou terčem šikany.

Jedním z negativních jevů je, že pod záminkou domácí výuky dochází výjimečně k cílené sociální izolaci muslimských dětí (hlavně dívek) od vrstevníků i od společnosti (požadavek tradiční separace chlapců a dívek od věku puberty, minimální podpora budoucí realizace dívek), což ještě více ztěžuje jejich integraci v majoritní společnosti.

Častými argumenty muslimských rodičů pro home schooling jsou obavy, že budou jejich děti kvůli událostem z posledních let stigmatizovány kvůli své víře.

Stejně jako mají muslimští rodiče odlišný postoj k interakci s majoritní společností, kde žijí, mají různé postoje k domácímu vzdělávání jejich dětí i jednotlivé státy. Dle studie mají zcela odlišný přístup je v zemích „evropského jádra“, v severských zemích a nebo ve státech bývalého východního bloku, ale všechny přístupy se shodují na nutnosti určité formy kontroly doma vzdělávaných dětí a to bez ohledu na národnost nebo náboženství. Což je důležité zejména v situaci, kdy se přístup k home schoolingu výrazně uvolňuje, a do budoucna se dá předpokládat progresivnější vývoj domácího vzdělávání.

Použité zdroje:

HÁNA, David: Systémy domácího vzdělávání v Evropě, Informace čgs 36/1 (2017)

Many Muslims Turn to Home Schooling. The New York Times [online]. [cit. 2018–04–04]. Dostupné z: https://www.nytimes.com/2008/03/26/us/26muslim.html

MAZAMA, Ama a Garvey LUNDY. African American Homeschooling as Racial Protectionism. Journal of Black Studies [online]. 2012, 43(7), 723–748 [cit. 2018–04–04]. DOI: 10.1177/0021934712457042. ISSN 0021–9347. Dostupné z: http://journals.sagepub.com/doi/10.1177/0021934712457042

MYERS, Martin a Kalwant BHOPAL. Muslims, home education and risk in British society. British Journal of Sociology of Education [online]. 2018, 39(2), 212–226 [cit. 2018–04–04]. DOI: 10.1080/01425692.2017.1406337. ISSN 0142–5692. Dostupné z: https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/01425692.2017.1406337

Our Muslim Homeschool [online]. 2018 [cit. 2018–04–04]. Dostupné z: http://ourmuslimhomeschool.com/

SARWAR, Sajjida. What motivates 21st century Muslim parents to home-school their children? Education Today. 2013, 63(4).