Řízení změn: Model STREAP- BE
V publikaci Innovation on Education and Social Sciences : Proceedings of the International Joint Conference on Arts and Humanities (IJCAH 2021) jsou rozděleny do několika témat příspěvky z výzkumů, které se dotýkají oblasti budoucnosti vzdělávání. Hned v úvodu se zmiňuje, že pandemie přinesla spíše více otázek než odpovědí. Na tyto otázky podložené svými články se snaží odpovědět odborníci z různých oborů. Nabízejí i pohled na inovace ve vzdělávání v různých oblastech. Mezi ně patří například jazykové vzdělávání, umění, kultura, společenské vědy.
Tento materiál je určen především pro učitele, výzkumné pracovníky, odborníky z praxe.
Publikace nabízí seznámení s modelem STREAP-BE, který se nachází v části Trends and issues in education, což dostatečně určuje, do jaké oblasti tento model spadá.
Jedná se o rámec obsahující poznatky z oblastí sociální neurovědy, psychologie a kognitivně-behaviorálního chování. Písmena STREAP obsahují zkratky pojmů safety, trigger, reward, emotion, alignment, people a behavior. V obecné rovině se model zabývá změnami. Změny, které sleduje, nahlíží z antropologického hlediska a to jak na individuální bázi, tak na skupinové. Nosnou myšlenkou modelu je větší objasnění, jak pracuje mozek se změnami, jak změny přijímat a zejména jak změny realizovat.
Pro rozvoj člověka i celých skupin jsou změny podstatnou aktivitou. Jako základní změny v procesu učení je zcela jistě možné považovat přijímání informací a jejich transformaci v poznatky. To s sebou přináší nevyhnutelné průvodní aspekty jako nutnost soustředění, určitou bolest, spotřebu mozkové energie atd. Není možné se těmto aspektům vyhnout, pokud má být proces efektivní. Model nabízí komplexní pohled tvořený multidisciplinárním konstruktem. V následujícím odstavci se pokusím zjednodušeně popsat, co jednotlivé složky modelu obsahují.
Safety
Je důležité budovat kolem sebe bezpečné prostředí pro umožnění změn. Například pokud nadřízený přímo komunikuje se svými podřízenými, posiluje tak jejich důvěru a vytváří pocit větší kontroly nad prací. To je podstatné, jelikož negativní změny provázané se stresem mohou zvyšovat ostražitost s cílem vyhnout se nebezpečí. To může mít za následek špatné pracovní výsledky a zhoršení komunikace.
Trigger
Zde jde primárně o aktivní prvek v procesu změny nějakého návyku. Jako příklad je uvedeno odvykání od kouření. Cigareta jako spouštěč může negativně ovlivnit celý proces odvykání i řadu let po začátku abstinování. Dojde totiž k propojení prvotního signálu (chuť na cigaretu), rutiny (každodenní zvyklost) a odměny (nasycení potřeby). Podobným příkladem je mobilní telefon, který aktivuje potřebu podívat se na soc. sítě, což může vést k dobrému pocitu. Opět se jedná o schéma spouštěč — rutina — odměna.
Aby toto schéma bylo možné narušit, pozměnit, je nutné vyměnit jeho prvky. Například zachovat spouštěče, ale změnit rutinu. Nebo zanechat rutinu, ale vytvořit nové spouštěče.
Reward
Pro zachování duševního zdraví je mozek nastaven na vyhýbání se bolesti, a naopak vyhledávání potěšení. Takovým potěšením je i odměna. Podle studií v citovaném článku se lidé spíše učí z úspěchu než neúspěchu. Na základě tohoto poznatku lze překódovat význam neúspěchu, tato změna by měla dopomoci zvládání nových dovedností a odbourání stresu.
Emotion
Emoce jakožto základní stavení kámen pro rozvoj motivace je stěžejní v procesu změny. Vzhledem k tomu, že si lidé více pamatují určité prožitky než data, jsou aktivní posuny v lidské mysli spíše spojeny s příběhy. Změny tedy probíhají spíše v podobě příběhů. Příběhy jsou zase spojeny s emocemi a tak vzniká určitá vazba.
Alignment
Pokud si stanovujeme konkrétní cíle, ovlivňuje to podvědomě naše jednání a tím se vytváří změny v přístupu. Čím jsou pro nás cíle důležitější, tím více dochází ke změně v chování. Jedná se o instinktivní proces, kdy se podvědomě snažíme sladit k dosažení požadovaného záměru.
Jako příklad je uveden poznatek o srovnávání se se skupinou. Vhodné je k tomu školní prostředí, kdy vnímáme ostatní studenty a snažíme se s nimi srovnat nebo si alespoň brát dobré příklady k dalšímu rozvoji. Tím dochází k pozitivním změnám.
People
Jedná se o důležitý aspekt v řízení změn. V podstatě jde o konkrétní aktivní jedince, kteří mohu ostatní přivést ke změně. Typicky se jedná o učitele, manažery, vedoucí institucí, autory atd. Na základě silné osobnosti ve spojení s určitými dovednostmi a znalosti mohou ovlivňovat a motivovat své posluchače.
Behavior
Tato složka cílí na individuální chápání změn. Studie zmíněná v článku říká, že pokud se lidé rozhodnou dosáhnout nějakého cíle, spojí si podvědomě s tímto procesem i změnu v chování. V praxi to může vypadat tak, že pokud se člověk rozhodne nastoupit nějakou cestu k vytyčenému cíli, má tendenci pak projít celým procesem. Tím dojde ke změně postoje a chování v návaznosti na postupné odměňování. Z jiného zmiňovaného výzkumu vyplývá, že postupné odměňování má silný vliv na změnu. S tím je spojena analýza aktivit, hodnocení, plánování nových cílů atd. Tady lze vnímat paralelu se školním prostředím a systémem vzdělávání.(1)
Všech sedm složek zahrnuje sedm pohledů a strategií, jak vnímat změny a pracovat s nimi. Nosným zdrojem pro všechny z nich je neurověda. Model má pomoci chápat změny, které jsou mnohdy těžko proveditelné a vyžadují dostatek úsilí. Zejména pokud jde o odbourávání návyků, vytváření nových a vědomém řízení těchto proměn.
Reference:
- NGUYEN-PHUONG-MAI, M. Neuroscience can contribute to change management: STREAP-Be model. MAUREEN, Irena, Elly IMAH, Siti SAVIRA, Syafi’ul ANAM, Masilva MAEL a Lina HARTANTI. Innovation on Education and Social Sciences [online]. London: Routledge, 2022, 2022–2–9, s. 127–133 [cit. 2022–05–17]. ISBN 9781003265061. Dostupné z: doi:10.1201/9781003265061–17
- NGUYEN-PHUONG-MAI, Mai. With Insights from Brain Science.
