Žijeme v digitálním světě. Digitální domorodci aneb digitální generace podle abecedy

Žijeme v digitálním světě. A možná si to ani neuvědomujeme. Žijeme ve světě, kdy denně čelíme vlivu digitálních technologií. Budí nás mobilní zařízení, které zvoní, i když jsou vypnutá. Zapínáme televizní kanály, počítače, notebooky, tablety, platíme platební kartou, používáme interaktivní tabule a projektová zařízení, komunikujeme se známými a přáteli prostřednictvím sociálních sítí, vzděláváme se v online kurzech, obchodujeme a nakupujeme v e-shopech, používáme aplikace napojené na chytré telefony nebo hodinky a snažíme se používat co nejvíce věcí, které nám co nejvíce usnadní denní život. Někdy však zapomínáme na to, do jaké míry nás tyto věci ovlivňují, jaký negativní vliv mohou mít na naše běžné chování a že díky internetovému připojení nemusíme vlastně ani vycházet z domu. Následující text popisuje svět, ve kterém žijeme, do jakých kategorií digitální jedince řadíme a k čemu může nadměrné používání digitálních technologií v konečném důsledku vést.

Zdroj: Depositphotos. Dostupné z: https://cz.depositphotos.com/84550538/stock-illustration-digital-overload.html

Pojem digitální domorodec zavedl v roce 2001 americký spisovatel Marc Prensky ve svém článku Digital Natives, Digital Immigrants. Prensky se především zabývá vzděláváním v digitálním světě. Skupinu digitálních domorodců definuje jako generaci Z, tedy lidé narození po roce 1990, kteří celý život využívají veškeré digitální technologie, jako je mobilní telefon, internet, televize, MP3 přehrávače nebo videohry, a ke kterým mají od malička přístup a umějí je používat. Prensky zavedl také druhý pojem digitální přistěhovalec, kterého definuje jako člověka, který vyrostl v analogovém světě a je tedy s digitálním prostředím propojen méně než digitální domorodec. Práci s internetem a sociálními sítěmi se naučí jen někteří, a to postupem času. [1]

Základními vlastnostmi digitálního domorodce jsou:

· domnívá se, že všechny informace jsou snadno dostupné
· dává přednost nejilustrovanějším mediálním nabídkám
· má internet a mobilní telefon všude s sebou
· je zastáncem „nejrychlejší je nejlepší“
· ovládá multitasking
· své problémy sdílí s lidmi = přáteli na sociálních sítích
· nevnímá hranici mezi online a offline světem
· na internetu tráví většinu času

V roce 1998 ve své knize Growing Up Digital: The Rise of the Net Generation americký autor Don Tapscott rozvinul myšlenku o tom, jak v rodině jsou to právě děti, které rodiče učí, jak pracovat v digitálním prostřední. Podle něj je tohle přesně ta oblast, kdy děti poprvé v historii předběhly své rodiče v nějakých znalostech nebo zacházením s technologiemi. [2]

Generace X

Generace X je definována dle amerického spisovatele Douglase Couplanda jako jedinci narození v letech 1965–1980, čemuž se věnoval ve své knize Generation X: Tales for an Accelerated Culture z roku 1991. Její členové jsou vzdělaní a pravidelně používají komunikační technologie. Nenarodili se ovšem do doby, kdy bylo běžné digitální technologie používat, ani během vyrůstání jimi nebyli obklopeni. Masivní rozšíření digitálních technologií je tedy v dospívání neovlivnilo, jelikož i osobní počítače byly teprve v raném vývoji. Dnes spíše postrádají schopnost a motivovanost s jejich zacházením. Ve své době používali maximálně televizi, walkman, polaroidový fotoaparát nebo osobní počítač Macintosh. Jako příklad této generace si můžeme vzpomenout například na komediální seriál Přátelé. [3]

Generace Y

Generaci Y tvoří jedinci narození v letech 1980–2000. Tato generace si zakládá především na digitálních technologií a věří, že díky nim dosáhnout větší efektivity. Všechny informace a vědomosti jsou pro ně snadno dosažitelné na internetu, což jim umožňuje pracovat jak efektivněji, tak rychleji, na čemž si právě tato generace zakládá. Jelikož tito jedinci vyrůstali obklopeni informačními a komunikačními technologiemi, jako je především počítač, a byli ovlivněni prudkým rozvojem technologií, staly se ICT součástí jejich každodenních životů. Někteří z nich si ani nepamatují dobu před sociálními médii. Na druhou stranu jsou někteří i z mezidobí, kdy ještě používali technologie z generace X, následně pak používali přenosné počítače, internetové připojení, DVD, MP3 přehrávače nebo digitální kamery. [4]

Článek v New York Times definuje zástupce této generace na příkladu Marka Zuckerbergera nebo Miley Cyrus. [5]

Do You Belong To Gen X Or Gen Y? Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=MybFlN0Vn3s

Generace Z

Generace Z se skládá z jedinců, kteří se narodili v letech 1996–2009. Bývají popisováni též jako digitální generace, jejichž zástupci byli již od dětství obklopeni informačními technologiemi. Jsou to lidé, kteří se narodili do doby Facebooku, Instagramu nebo Youtube éry. Je to doba, kdy se společnost stává na technologiích stále více závislá a tak tuto generaci můžeme označit za první digitální domorodce, jelikož vyrůstali na chytrých telefonech i na používání nejrůznějších aplikací. Ve vyšším věku dávají přednost tabletům před knihami a elektronickým platbám před papírovými penězi. [6]

Generace Alfa

Australský sociolog Mark McCrindle přišel s termínem Generace Alfa, kterou definuje jako populaci narozenou od roku 2010, kdy na trh vstoupil první iPad a spustila se aplikace Instagram. Název této generace autor pojmenoval počátečním písmenem řecké abecedy, jelikož pro generaci nového tisíciletí je třeba začít také s novým názvoslovím. [7]

Google generace

Jedná se o generaci, která současně spadá do generace Y a řadí se do ní mladší zástupci digitální domorodců, kteří jsou narozeni po roce 1993. Jsou to ti jedinci, kteří si nepamatují dobu bez počítačů, internetu a vyhledávače Google, který započal v roce 1998. Tito lidé jsou denně zvyklí pracovat s digitálními médii, nepřetržitě komunikují, vytváří, sdílejí a aktivně získávají vědomosti z online prostředí. Jsou to lidé, kteří byli seznámeni s technologiemi již v mateřské škole a od raného věku se s nimi naučili dobře manipulovat. Někteří z nich vlastnili v pěti letech svůj vlastní tablet, mobil nebo počítač, aby na nich mohli hrát hry nebo sledovat filmy. [8]

Internet Usage — The ‘Google Generation’. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=0lm72jKfcaM

Net generace

Jedná se o další označení, které spadá do generace Y, spadají do ní jedinci narození v letech 1977–1997 a jedná se o první generaci, která od dětství používá informační a komunikační technologie. [9]

Tisíciletníci

Touto generaci se zabývají američtí historikové Neil Howe a William Strauss, kteří ji definují jako mladou generaci, jež má stejný názor a zdůrazňují, že školy by měly změnit styl učení ve třídách, tak aby děti zaujaly a přiměly je přemýšlet o učivu a být aktivními. Taktéž by měly do výuky implementovat nové technologie a zmodernizovat učební plány. Autoři tento pojem poprvé použili ve své knize Millennials Rising z roku 2000. [10]

Digitální moudrost

Marc Prensky se kromě definice digitálních nomádů zabýval také vlivem na vývoj osobnosti a rozvojem tzv. „digitální moudrosti“. Ve svém článku H. Sapiens Digital: From Digital Immigrants and Digital Natives to Digital Wisdom říká, že samotné technologie nikdy nemohou nahradit intuici, dobrý úsudek, schopnost řešit problémy či morální směrování. Podle jeho názoru nebude mít jedinec v budoucnosti bez přístupu k nástrojům digitálního světa šanci vyrovnat se méně schopným účastníkům sítě. [11]

Tabulka nejdůležitějších změn přinášející rozvoj digitální moudrosti [12]

Digitální nomádi

Digitální nomádi jsou cestovatelé, kteří mohou pracovat odkudkoliv. Jsou to lidé, kteří mají vášeň pro cestování a během svých cest pracují přímo z konkrétních destinací. Svoji práci uzpůsobili tak, aby ji mohli vykonávat odkudkoli a nemuseli docházet do žádné kanceláře. [13]

Nomádi jsou tím pravým příkladem lidí, kteří ke své práci potřebují internet a jsou závislí na technologiích, aplikacích i nejrůznějších programech. S čím se ale tito pracovní cestovatelé musejí potýkat je především práce o samotě a také dokázat se v pravou chvíli z online světa odpojit a umět si užívat realitu místa, kde se právě nachází. [14]

„Osamělost se stala nejběžnějším neduhem moderního světa.“ –Shimi Cohen

Digitální cizinci

Úplným opakem k digitálním domorodcům jsou digitální cizinci, které popisuje Matthias Kammer, ředitel německého Ústavu pro důvěru a bezpečnost na internetu, jako skupinu lidí, kteří se natolik bojí ztráty kontroly nad svými osobními údaji, že se k internetu nepřipojují vůbec. Bojí se například i toho, že jedním chybným krokem by „vymazali internet“. [15]

Digitální závislost

Závislost na internetu a nutkání být stále online je podle psychiatrů vážná nemoc, kterou je třeba léčit. Mnozí z nás si to ani neuvědomují, jak moc by bez technologií nedokázali žít. Ve Velké Británii nebo Číně dokonce pořádají odvykací pobyty, které pomáhají se od online světa alespoň na chvíli dokázat odpojit. Internet totiž ovlivňuje jak osobní tak společenský život. Lidé nedokáží mít nad technologiemi kontrolu a ani si od nich nedopřejí odpočinek. To může mít za následek až psychické nebo fyzické problémy, jakými jsou např. bolesti zad, krku a očí, problémy s učením, soustředěním a roztržitostí nebo sociální tíseň a deprese. [16]

Jedna konkrétní digitální závislost nese též své označení, jedná se o nomofobii, aneb závislost na mobilním telefonu. Jedná se o chorobný strach ze ztráty mobilního telefonu, z nedostupnosti či poruchy samotného přístroje nebo mobilního signálu. [17]

Hlavní příznaky závislosti na komunikačních technologiích [18] :

· nervozita, když člověk nemá mobil u sebe
· při ztrátě signálu přicházejí návaly úzkosti
· kontrola příspěvků na sociálních sítích probíhá více než třikrát denně
· každá drobnost je vyfocena a je chloubou na sociálních sítích
· strach z offline světa — uniknou informace

Manfred Spitzer, významný neurovědec, ve své knize Digitální demence z roku 2012 popisuje nový syndrom emocionální deprese a otupělosti, které jsou způsobeny nadměrným využíváním technologií. Přílišné spoléhání na digitální pomocníky, např. vyhledáváč Google, pak vede k selhávání paměťových center v mozku, který je ale potřeba stále procvičovat, což tímto stylem života není možné. Pokud komunikace přetrvává pouze prostřednictvím chatů a sociálních sítí, zanikají také mezilidské vztahy. [19]

Digitální demence. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=eV_Hze3EmMc

Digitální přetížení

Žijeme ve světě, kdy lidé neovládají technologie, ale technologie ovládají nás. Technika dnes ovládá naše životy jak nikdy dříve. Málokdo si ale uvědomuje, že neustálé digitální připojení může vést až k depresím a sociálním úzkostem. Digitální přetížení nám pak zabraňuje trávit čas jak sami se sebou, tak s druhými lidmi a postupně tak můžeme přijít o veškerý sociální kontakt. Je třeba si v pravou chvíli uvědomit, kdy digitální technologie ovlivňují náš život do takové míry, že se může jednat až o poruchy závislosti. [20]

Seznam příznaků digitálního přetížení je následující:

· po probuzení se kontroluje první telefon
· v noci se člověk budí, aby zkontroloval nové zprávy
· člověk je raději online, než aby trávil čas s přáteli
· komunikace probíhá především přes sociální sítě, např. Facebook, Skype
· jídlo se konzumuje u pracovního stolu
· při práci, učení nebo úkolech člověk stále odbíhá k surfování na internetu a nemůže svoji práci dokončit
· internet je místem k úniku od problémů
· minimum času trávený venku
· mobilní zařízení slouží i k zabavení dítěte, místo věnování času si s ním skutečně hrát
· mobilní zařízení je kontrolováno kdykoliv je člověk někde s přáteli, přerušuje tak s nimi kontakt, aby mohl zkontrolovat nové e-maily a zprávy
· opakované pokusy o nepoužívání mobilního telefonu nebyly úspěšné

Phubbing

Zdroj: PSYBLOG. Dostupné z: https://www.spring.org.uk/2018/04/phubbing-ruin-relationships.php

Jedná se o nový výraz, který vznikl v souvislosti používání telefonu v průběhu setkávání s jinými lidmi. Jedná se o rozšířenou aktivitu, a proto začala nést tento název, složený ze slov phone (telefon) a snubbing (urážení nevšímavostí). Toto ignorování přátel a rodiny ve prospěch chytrého telefonu opět může vést až k silným depresím i vztahovým sporům. Pojem vznikl v roce 2012 v australské reklamní agentuře McCann Melbourne. [21]

Jak tedy k technologiím přistupovat, aby naše životy nevedly pouze k depresím a virtuálnímu žití s nulovým sociálním kontaktem? Měli bychom se vrátit do doby, kdy my byli pány technologií a kdy digitální svět ještě neovládal nás. Pokud tak neučiníme, kdo ví, čím se dále necháme ovládat a do jaké míry nad námi technologie převezmou moc…

Použité zdroje

[1] PRENSKY, M. Digital Natives, Digital Immigrants. On the Horizon [online]. 2001, roč. 9, č. 5 [cit. 2018–05–23]. ISSN: 1074–8121. Dostupné z: http://www.marcprensky.com/writing/Prensky%20-%20Digital%20Natives,%20Digital%20Immigrants%20-%20Part1.pdf

[2] LUPAČ, Petr. Mýty (a realita) digitální generace. In: Lupa.cz [online] 25. 3. 2011 [cit. 2018–05–23]. Dostupné z: https://www.lupa.cz/clanky/myty-a-realita-digitalni-generace/

[3] WALLOP, Harry. Gen Z, Gen Y, baby boomers — a guide to the generations. In: Telegraph [online]. 31. 7. 2014. [cit. 2018–05–23]. Dostupné z: https://www.telegraph.co.uk/news/features/11002767/Gen-Z-Gen-Y-baby-boomers-a-guide-to-the-generations.html

[4] VAŇUROVÁ, Tereza. Digitální generace. Zapojení informačních a komunikačních technologií do vzdělávacího procesu [online]. Praha, 2016, s. 50. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/153944/. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Fakulta Humanitních studií. Vedoucí práce PhDr. Jiří Šafr, Ph.D.

[5] WILLIAMS, Alex. Move Over, Millennials, Here Comes Generation Z. In: New York Times [online]. 18. 9. 2015. [cit. 2018–05–23]. Dostupné z: https://www.nytimes.com/2015/09/20/fashion/move-over-millennials-here-comes-generation-z.html?_r=0

[6] BLAIR, Oliviva. What Comes After Millennials? Meet the Generation Known As The ‚Linksters‘. In: Independent [online]. 11. 4. 2017. [cit. 2018–05–23]. Dostupné z: https://www.independent.co.uk/life-style/millennials-generation-z-linksters-what-next-generation-x-baby-boomers-internet-social-media-a7677001.html

[7] What comes after Generation Z? Introducing Generation Alpha. In: McCrindle.com [online] ©2018 [cit. 2018–05–23]. Dostupné z: https://mccrindle.com.au/insights/blogarchive/what-comes-after-generation-z-introducing-generation-alpha/

[8] Viz [4], s. 54

[9] RETTIE, Ruth. Net Generation Culture. In: Journal of Electronic Commerce Research [online] 3(4), January 2002, s. 255 [cit. 2018–05–23]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/38173931_Net_Generation_culture

[10] HOROVITZ, Bruce. After Gen X, Millennials, what should next generation be? In: USA Today [online] 5. 4. 2012 [cit. 2018–05–23]. Dostupné z: http://usatoday30.usatoday.com/money/advertising/story/2012-05-03/naming-the-next-generation/54737518/1

[11] PRENSKY, Marc. H. Sapiens Digital: From Digital Immigrants and Digital Natives to Digital Wisdom. In: Innovate [online] 1. 3. 2009. [cit. 2018–05–23]. Dostupné z: https://nsuworks.nova.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1020&context=innovate

[12] BRDIČKA, Bořivoj. Technologie jako příčina vývojové nespojitosti. In: Metodický portál RVP [online] 23. 2. 2009 [cit. 2018–05–23]. Dostupné z: https://spomocnik.rvp.cz/clanek/10639/

[13] Digitální nomádi. In: Digitální nomádství [online] [cit. 2018–05–23]. Dostupné z: https://digitalninomadstvi.cz/

[14] Digitální nomád — profese, která předběhla svou dobu. In: Novinky.cz [online] 10. 1. 2018 [cit. 2018–05–23]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/kariera/460097-digitalni-nomad-profese-ktera-predbehla-svou-dobu.html

[15] Válka o internet: digitální domorodci versus weboví přistěhovalci. In: National Geographic [online] 11. 3. 2012 [cit. 2018–05–23]. Dostupné z: https://www.national-geographic.cz/clanky/valka-o-internet-digitalni-domorodci-versus-webovi-pristehovalci.html

[16] Kolik času trávíte on-line? Možná potřebujete digitální detox. In: ČT24 [online] 16. 2. 2015 [cit. 2018–05–23]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1503498-kolik-casu-travite-line-mozna-potrebujete-digitalni-detox

[17] Nomofobie. In: Digitální detox [online] [cit. 2018–05–23]. Dostupné z: http://www.digitalnidetox.cz/nomofobie/

[18] 7 varovných příznaků závislosti na komunikačních technologiích: Jak na digitální detox? In: Moje zdraví [online] 3. 3. 2017 [cit. 2018–05–23]. Dostupné z: https://www.mojezdravi.cz/psychika/7-varovnych-priznaku-zavislosti-na-komunikacnich-technologiich-jak-na-digitalni-detox-2201.html

[19] Technologie jsou příčinou kybernemocí, ale i jejich lékem. In: Dixo [online] [cit. 2018–05–23]. Dostupné z: https://www.dixo.cz/digitalni-demence/

[20] FIELDING BANKS, Orianna. Digitální detox: zbavte se závislosti na mobilu a internetu. Přeložil Martina MUTLOVÁ. V Brně: CPress, 2018, s. 6–7. ISBN 978–80–264–1804–7.

[21] Phubbing — a word is born. In: McCann [online] [cit. 2018–05–23]. Dostupné z: http://mccann.com.au/project/phubbing-a-word-is-born/