3D tisk jako nová výuková metoda

Přirozené propojení dříve oddělených předmětů, rozvíjení kreativity, snadnější pochopení a vyšší motivace studentů jsou jen příklady důsledků přisuzovaných nově uplatňovaným výukovým metodám pomocí 3D tisku. Na to, jak se 3D tisk ve vzdělávání uplatňuje, a jaké další přínosy nabízí, se pokusím zaměřit v následujícím článku.

Technologie 3D tisku má své počátky již v 90. letech 20. století, opravdový rozvoj však nastává až v roce 2013, kdy došlo jednak k vyprchání patentů i objevení ideálnějšího složení materiálů pro tisk. 3D tisk tak díky svému širokému potenciálu k využití i silnému konkurenčnímu boji začal rychle pronikat nejen do průmyslové oblasti, ale stal se dostupným také právě do vzdělávacích institucí i běžných domácností.

Tiskne se z plastů (polyethylen, polylaktid, akrylonitrilbutadienstyren), kovu, skla, betonu, keramiky i čokolády. Výsledkem bývaly hlavně prototypy, ale dnes už to jsou také samostatné produkty, umělecká díla, součástky a třeba i domy.

Začleňování 3D tisku do vzdělávání odstartovaly země jako USA, Británie, Austrálie a Japonsko, které kromě zefektivnění výukových metod doufají také ve vzdělávání nové generace v umění pracovat s technologií budoucnosti. Spekuluje se také o tom, zda za pronikáním technologie 3D tisku do škol nemůže spíše silný marketingový tlak od výrobních společností, ale i kdyby tomu tak bylo, já osobně v tom vnímám převážně přínos.

Jak se ale uplatňují a mohly by uplatňovat metody 3D tisku při výuce? Podle výzkumu společnosti Soft v současnosti slouží využití 3D tisku zejména k vyšší motivaci studentů o probíranou látku. Převážně se využívá v předmětech jako je matematika, přírodní vědy a technologie. Zajímavé ale je, že se díky 3D tisku dá propojit posilování technického vzdělání s kreativitou a uměním. Žáci tak mohou jednak sami modely navrhovat a učit se tak v práci se samotnou technologií a programy, ale zároveň se realizovat tvorbou reálného 3D produktu, ze kterého mohou mít následně radost.

Díky 3D modelům je možné vysvětlovat probíranou látku více názorně a hravě. Samotný vznik modelů či jiných pomůcek přímo před zraky žáky se tak mimo jiné stává i oživujícím prvkem školní hodiny. Produkty 3D tisku mohou sloužit také jako forma drobné ale originální odměny šité podle přání konkrétního studenta.

Podle mého názoru může tato technologie přinést zcela nový rozměr zejména do vzdělávání nevidomých dětí, pro které je hmat stěžejní cestou k poznávání světa. Inspirací může být v tomto případě například český projekt Touchmemories, který se snaží vzpomínky nevidomým zprostředkovat právě pomocí 3D „fotografií“.

Další pohled na využití 3D tisku pro vzdělávání studentů různých oborů hezky ukazuje následující infografika.