„A cože jste to studovala?“ Digitální portfolio jako nástroj prezentace studia zaměstnavatelům
Studentská portfolia v kontextu studentské a pedagogické praxe představují inovativní nástroj pro sebereflexi a mapování studijní cesty . Co však s podobným artefaktem po ukončení studia? V článku prozkoumám možnosti využití studentských portfolií mimo akademickou sféru.
Reflexe studia nejen pro akademickou obec
Při tvorbě studentských portfolií předpokládáme, že budou sloužit primárně ve dvou rovinách:
- individuálně-edukační v rámci sebereflexe studia (např. sebehodnocení, reflexe předmětů a dalších aktivit),
- sociálně-edukační v rámci sdílení zkušeností, a to jak s pedagogem, tak v rámci kolektivu.
Existuje však další rovina, jak studentská portfolia využít: profesní. Pod pojmem si můžeme představit např. využití portfolia při hledání nové práce, kariérním postupu nebo změně oboru. Tyto aspekty sice publikace týkající se studentských portfolií zmiňují (především jako argument pro využívání portfolií jako nástroje v rámci výuky), často se jim však podrobněji nevěnují a soustředí se pouze na edukační proces. Odborné a výzkumné články v oblasti využití portfolií naopak v hojném počtu existují v rámci portfolií čistě profesních. Debatu ohledně profesních portfolií a profesního využití studentských portfolií je však třeba rozlišovat, byť se na první pohled může zdát, že hovoříme o tomtéž. Pro potřeby tohoto článku se tak nabízí následující vymezení: profesní portfolio se orientuje na prezentaci profesních znalostí a dovedností, profesní aspekt studentského portfolia se zaměřuje na prezentaci studijních aktivit v profesním prostředí. Proč však profesní aspekt do studijních portfolií vůbec promítat?
Studentské portfolio jako prostředek k vyjádření hodnoty absolvovaného oboru na trhu práce
Pod mnohými studijními obory si spousta lidí nedokáže nic konkrétního představit. U známých či rodinných příslušníků tento faktor lze ještě akceptovat, nicméně u potenciálních zaměstnavatelů se může jevit problematickým. Jak jim efektivně obor představit? Jako jedna z možností se nabízí studentské portfolio. Pokud skrze něj student či absolvent dokáže vyjádřit podstatu svého studia, může jeho hodnota pro potenciálního zaměstnavatele stoupat.
Ani studenti veřejně známých oborů nemusí přijít zkrátka. Náplň studia se program od programu může lišit, portfolio tak představuje příležitost, jak zhodnotit přínos právě toho svého. Jako příklad lze uvést studium oboru Psychologie: lišit se budou absolventi jak v rámci různých univerzit (např. obor Psychologie na Univerzitě Karlově vs. University of New York in Prague), tak v rámci různých fakult (např. Psychologie na FSS MUNI a FF MUNI). Různá přitom nemusí být pouze náplň studia, ale také vyučující a nabízené specializace. Studentské portfolio navíc může reflektovat mimo studijní plán také předměty atypické pro daný obor, např. z celouniverzitní nabídky.
Doposud nezmíněným aspektem vyjádření hodnoty studia v rámci profesního prostředí je jeho samotné hodnocení. V českém prostředí spoustu zaměstnavatelů zajímá jen titul a název oboru, studijní výsledky se mnohdy nereflektují, jak tedy poznat kvalitu samotného studia? Studentská portfolia představují nástroj, jak zhodnotit studentovu práci i mimo známkovací systém univerzit.
Akademicky orientované obory vs. profesně orientované portfolia
Zvláště v České republice, kde jsou profesně orientované studijní obory spíše výjimkou, mohou studenti z tvorby portfolia těžit. Mnohdy velmi teoretické obory mohou být zaměstnavateli brány na lehkou váhu, zvláště v dnešní době, kdy téměř každý z nich klade majoritní důraz na praxi. Přitom teorie, se kterými uchazeč v rámci studia pracoval, mohou nabízet zcela nový rámec myšlení a způsob aplikace teorií na reálné situace. Profesně orientované portfolia tak mohou nabídnout způsob, jak důsledek nedostatku profesně orientovaných oborů částečně zmírnit.
Profesní aspekt studentských portfolií — zdroj motivace?
Představa, že potenciální zaměstnavatel či náborář bude studentské portfolio sám podrobně zkoumat, se může zdát naivní. Není sice pravděpodobné, že by si studentské portfolio prohlížel hned v prvním kole (tady pravděpodobně postačí curriculum vitae), při pohovoru a finálním rozhodování o výběru uchazeče však může jít o strategickou výhodu.
Např. v rámci pohovoru může portfolio představovat hmatatelný důkaz kompetence, na kterou se uchazeč může odkázat nebo ji rovnou předvést (zejména má-li zde vizuálně zpracován nějaký projekt).
I pokud uchazeč studentské portfolio nevyužije přímo, akcent na profesní aspekt mu může k zaměstnání stále pomoci. Předpokládáme totiž, že v rámci zpracování portfolia s ohledem na profesní uplatnění bude student reflexi předmětů, projekty aj. vždy vztahovat ke svým zájmům a předpokládanému profesnímu uplatnění. To mu pomůže k utřídění myšlenek a bude pro něj lehčí daný předmět propojit s praxí. Profesní aspekt portfolií tak může mít vliv na studentovu motivaci, a to dvojího typu: motivaci studovat (bude si jistější, jak mu teoretické znalosti budou v profesním životě užitečné) a motivaci řádně plnit předměty (úspěch v předmětu bude moci spojit se zvýšením hodnoty na trhu práce).
Jaké kompetence může portfolio zaměstnavateli dokázat?
Kromě znalostní a dovedností specifických pro jednotlivé obory lze v rámci portfolia prokázat obecné pozitivní (často měkké) dovednosti, např.:
- Komplexní uvažování nad problémy,
- Schopnost hodnocení a reflexe (vč. sebereflexe),
- Písemné vyjadřování (třeba i dvojjazyčné),
- Vizuální zpracování informací,
- Schopnost konzistentní práce aj.
Kromě toho profesní aspekt portfolií představuje příležitost, jak ukázat zpracované projekty a postupy, které se na nich student naučil. Reflektovat lze také roli v týmu, kterou student zastával (zvláště vedoucí či facilitační role mohou být při získávání pracovního místa výhodou), či inovativní řešení, s jakým k zadání přistoupil.
Pro koho studentské portfolio tvoříme? Debata ohledně zpracování portfolia
Výše uvedené důvody ukazují profesní aspekt studentských portfolií jako příležitost, která může dopomoci ke zvýšení hodnoty studenta při vstupu na pracovní trh. Problematika studentských portfolií však zdaleka není jednoduchá, nabízí se kupříkladu otázka, zda profesní aspekt nebude konkurovat tomu studentskému. Stále je totiž třeba mít na paměti, pro koho portfolio tvoříme, reflexe předmětu pro osobní účely, pedagogy a potenciální zaměstnavatele bude pravděpodobně odlišná. Pokud bude každý předmět znázorněn rozdílně, portfolio může působit až nesourodě, což v rámci profesního aspektu bude působit spíše negativně. Velmi tak záleží jak na individuálním zpracování studenta a jeho schopnosti pracovat konzistentně, tak na pedagozích při zadávání úkolů a koncepcí portfolia.
Zdroje
Gutiérrez-Santiuste, E., García-Segura, S., Olivares-García, M. Á., & González-Alfaya, E. (2022). Higher Education Students’ Perception of the E-Portfolio as a Tool for Improving Their Employability: Weaknesses and Strengths. Education Sciences, 12(321). https://doi.org/10.3390/educsci12050321
Haapakorpi, A. (2022). The quality of a professional portfolio career in the post-industrial era. Journal Of Education And Work, 35(4), 441–454. https://doi.org/10.1080/13639080.2022.2073340
Mahasneh, O. M. K. (2020). A Proposed Model for the University Students’ E-Portfolio. Journal Of Education And E-Learning Research, 7(1), 28–33. https://doi.org/10.20448/journal.509.2020.71.28.33
Roberts, P., Maor, D., & Herrington, J. (2016). EPortfolio-Based Learning Environments: Recommendations for Effective Scaffolding of Reflective Thinking in Higher Education. Educational Technology & Society, 19(4), 22–33.
