Alternativní pedagogika v Jenském stylu
V roce 1927 na kongresu New Education Fellowship představil Peter Petersen nový alternativní učební proud zvaný “Jena plan”, tedy Jenský plán.
Hlavním rysem Jenského plánu je učení napříč ročníky, kdy jsou žáci ve skupinách podle zájmů a schopností. Těmto skupinám se říká kmenové třídy, které odpovídají dvěma až třem klasickým třídám. Učební plán se vytváří spolu s žáky v rytmickém týdenním cyklu. [1]Pravidelně se střídají čtyři pedagogické situace, kterými jsou rozhovor, hra, práce a slavnost. Rozhovor je veden především na začátku dne, tzv. ranní kruh, následují rozhovory
k projektovým tématům, organizační rozhovor v pondělí a reflektivní rozhovor v pátek a na konci každého dne. Situace her obsahuje volné hry
v herně a didaktické vyučovací hry. V další situaci práce žáci řeší úkoly, kde aplikují své poznatky, spolupracují a dávají si zpětnou vazbu mezi sebou. Učitel během této fáze s žákem aktivně komunikuje o postupech a výsledcích. Poslední situace nazvaná slavnost označuje setkání žáků, pedagogů a často
i rodičů při různých událostech jako jsou oslavy narozenin a Vánoc, ale
i přijímání nových žáků a dalších. Do přípravy slavnosti se zapojují všichni žáci, kdy se během slavnosti prezentují úspěchy žáků. Je zde prostor také pro dramatická, hudební či recitační vystoupení. Za slavnost se označují i tzv. slavnostní rána, kdy žáci prezentují své vize a pokroky.[2]
Podstatnou část týdenního plánu jsou individuální aktivity jednotlivých žáků. Při nich žáci opouští své kmenové skupiny a vytváření tzv. výkonnostní skupiny. V těchto skupinách jsou žáci na stejné intelektuální úrovni. Pracuje zde s nimi i speciální pedagog, který pomáhá hlavně žákům s poruchou učení. Po tomto bloku obvykle následuje svačina a pobyt venku. Jenské školy jsou orientovány tak, aby kolem sebe měly dostatek zeleně. Do výuky je začleněn blok volitelných kurzů, které bývají zaměřeny na fyzikální pokusy, hudbu, filozofii, umění, zahradnické práce, řešení matematických a logických úkolů
a další.[3]
Jenský plán je v dnešní době nejvíce populární v Německu a Nizozemí.
V České republice byly otevřeny v nedávné době dvě Jenské školy ZŠ Hučák
v Hradci Králové a ZŠ Křišťál v Jaroměři. Koncept jenských škol se v dnešní době propojuje i s jinými směry, využívají například prvky Freinetovy
a Montessori pedagogiky.[4]
[1] PRŮCHA, Jan. Alternativní školy. 2. upr. vyd. Praha: Portál, 1996. Pedagogická praxe. ISBN 80–7178–072–3. str.30
[2] Jenské školy. Alternativní školy: Povídání o alternativních školách a školstvích [online]. [cit. 2021–5–1]. Dostupné z: http://alternativniskoly.cz/category/jensky-plan/
[3] KASPER, Tomáš. Jenské školství v Nizozemí. Metodický portál RVP.cz [online]. 30. 05. 2007 [cit. 2021–5–1]. Dostupné z: https://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/1402/JENSKE-SKOLSTVI-V-NIZOZEMI.html/
[4] Jenské školy. Alternativní školy: Povídání o alternativních školách a školstvích [online]. [cit. 2021–5–1]. Dostupné z: http://alternativniskoly.cz/category/jensky-plan/
