Alternativní výuka na území Brna, aneb co jsem pro své děti vybrala já

Magdalena Učňová
EDTECH KISK
Published in
9 min readMay 19, 2018

"Vzdělávání je přirozenou a radostnou formou vývoje člověka, ale jen člověk sám z něj dokázal udělat stresující proces." [1]

Mluvit o alternativním výuce, nebo se jí nějak zabývat v obecné rovině je laskavý, ale na opravdové pomyslné "lámání chleba" přijde až v okamžiku, kdy rozhodujeme, jaký způsob výuky si vybereme pro své vlastní dítě. Protože své děti nemám, na téma budu přistupovat hypoteticky, ale jistě ne méně poctivě. Představme se tedy pro tuto chvíli, že moje dítě bude nastupovat do školy a já bych pro něj ráda vybrala způsob výchovy, který bude za dalších 9 let spoluvytvářet jeho osobnost a částečně bude tento malý tvůrčí formovat. Z témat, kterým jsme se během semestru věnovali, jsem právě téma alternativní výuky zaujala asi nejvíce. Sama jsem opouštěla ​​základní školu v době, kdy se otevřela první třída montessori výuky. Od té doby jsem slyšela mnoho dobrého i špatného. Sama jsem chodila do běžných základních škol a sama velmi dobře, znám pozitivní i negativní stránky tohoto způsobu vzdělávání. Pojďme se tedy společně podívat co do tak je alternativní výuka.

Co to je alternativní výuka

Pojem alternativní výuky je vykládán různě a jako alternativa ke tradičnímu, tedy jakémukoli, co nějak naruší nebo trpí klasickou výchovou. Za alternativní výuku můžeme považovat směry, které vznikly především v počátku 20. století (Dewey, Montessori, Petersen ...). Pokud bychom měli mít termín vymezit, jedná se o " odlišné od státní nebo tradiční, obvykle radikální koncepce (např. Odmítnutí formální kurikule a metod)". Můžeme se setkat s pojmem inovativní škola - jedná se o školu, která aktivně inovuje, modernizuje a mění se na základě vlastního úsilí. [2]

Vývoj alternativních škol můžeme pozorovat především v počátku 20. století, jak bylo zmíněno již výše. V Českém prostředí, na rozdíl od západního světa pak v době socialismu alternativní vzdělávání ke klasickému stagnuje.

Jaké jsou vlastnosti a funkce alternativních škol? V roce 1990 definovali Klassen a Watcher 5 rysů alternativních škol a následovně:

"1) pedocentrismus,

2) aktivní škola,

3) komplexní výchova,

4) škola = společenství (formy a postupy utvářené společně se žáky a rodiči),

5) učení "z života pro život" = par la vie - pour la vie => Cíl = zapojení žáků do světa práce a úsilí o rozšíření edukačního prostředí nad rámec třídy. " [3]

K. Rýdl v roce 1999 definoval 7 hlavních rozdílů, ve kterých se liší alternativní školy od těch klasických a následovně:

„1) pevný rozvrh, jednotná organizace dne x dle zájmu dítěte a jejich potřeb

2) učitel má monopol na pravdu x učitel v roli poradce, zkušenějšího kamaráda

3) plní se úkoly dle zadání x žák rozhoduje o pořadí a rozsahu úkolů

4) pamětné učení, vnější motivace x objevování, vnitř. motivace

5) selektivní výkonová soutěživost x spolupráce ve sk.

6) ve třídě x i mimo

7) malý důraz na tvořivost a iniciativu x důraz na rozvoj tvořivosti a iniciativy“[4]

Nejčastěji kritizované prvky klasického vzdělávání

Kritika vzdělávání často míří k zastaralým prvkům učiva, které jsou často vyžadovány. Neaktuálnost učiva je tedy prvním z mnoha kritizovaných prvků. Způsob výuky je tradiční, mění se pomalu a těžkopádně. Forma výuky, která vede k naučení se pojmů, nikoliv porozumění látce samotné. V dnešní rychlé době je potřeba stejně rychle reagovat na vývoj společnosti a učit se novým prvkům. Není překvapením, že pozici, kterou bude mé dítě vykonávat v dnešní chvíli ani neznám, neexistuje. To je ale dáno rychlostí doby, pojďme si připomenout, že internet je mezi námi asi patnáct let, stejně jako mobilní telefon. Kolik změn přinesly nové technologie do našich životů. Těžko tedy predikovat budoucí vývoj. [5] Další negativním prvkem ve vzdělávání je veřejné srovnávání, které vede k nenávisti toho, kdo je dáván příkladem nebo k podceňování vlastních dovedností. Veřejné pochvalování práce jednotlivce tedy nepřináší v konečném důsledku ani chválenému tolik dobrého jak se na první pohled zdá. [6] Kritika a veřejná kritika žáků je dalším problémem klasické školy, není přece ostuda se mýlit a jednoduše zjistit že tudy cesta nevede. Kritika školy ale otevírá i další témata například způsob výuky, který děti neučí aplikovat nabyté znalosti napříč různými problematikami, ale škatulkovat problematiku a schovávat ji do jednotlivých konkrétních předmětů.[7] Na příkladu výuk jízdy na kolech PhD Oldřich Botlík ve své přednášce poukazuje, jak těžkopádně a dlouze škola vysvětluje problematiku, která je původně zábavná a její hlavní přínos tkví v tom, k čemu se za celý rok v učivu vlastně nakonec ani nedostane.[8] Tuto činnost si pak zkusme nahradit výuku matematiky a máme problematiku, která je velmi atraktivní a dobře uplatnitelná avšak pokud ji škola dětem podává tak jak podává, nemůžeme čekat, že bude oblíbená. [9]

Způsoby alternativní výuky, které Brno nabízí, jejich klady a zápory

1) Waldorfská škola — Zakladatelem Waldorfské školy byl Rudolf Steinerov, který se narodil roku 1861. Sám sebe viděl jako dítě s darem jasnovidectví. Tento zvláštní životní dar využil konstruktivně a snažil se propojit duchovní cestu s praktickou rodinou a každodenními povinnostmi. ,, Steinerova antroposofie vnímá člověka nejen jako fyzickou bytost, ale i jako bytost duchovní. Dokonce je pro ni ve středu veškerého dění.“[10]

Waldorfská škola zapojuje důraz na prožitek, řemeslnou činnost a umělecké aktivity. Učitel Waldorfské školy také pohlíží na děti jako na duchovní bytosti. Děti tak mají možnost na všestranné vzdělání a učitel je pouze vede, k tomu aby byly schopné převzít sami svou výchovu. Prvním viditelným rozdílem je rozdělení výuky na hlavních předmětů do bloků. Každý blok zabere 3–4 týdny a denně jsou mu věnovány ráno přibližně dvě hodiny. Blok se věnuje jen jednomu ze základních předmětů (např. matematice, Českému jazyku apod.). Díky soustředění pozornosti se děti mohou na daný předmět více zaměřit. Další činnosti během daného bloku jsou vždy podřízeny hlavnímu předmětu bloku. Ve Waldorfských školách se nepoužívají učebnice. Děti si zapisují pouze to, co je pro ně podstatné. Pro Waldorfskou školu je důležitý také pohyb. Je zde velmi podporována obrazná fantasie. Waldorfská škola klade také velký apel na studium jazyků a to již od první třídy. Od klasických základních škol je zde i rozdílné hodnocení. Žáci nejsou hodnoceni číselně, ale slovně. Zřejmě největším kladem Waldorfských škol je tedy dlouhodobé rozvíjení osobnosti dítěte. U malých dětí jsou tato těla ještě ve „vývoji“, a proto je jim výuka přizpůsobována. Racionalita se dle Waldorfské antroposofie rozvíjí až ve vyšším věku dítěte, proto na prvním stupni nekladou učitelé tak velký důraz na intelektuální dovednosti dětí. Vidíme zde tedy i určitý přesah do esoteriky.[11]

Školy v Brně: ZŠ Plovdivská[12]

2) Montessori — Maria Montessori, která vytvořila celý vzdělávací přístup, byla italskou lékařkou. Pracovala s postiženými dětmi, jejichž pozorováním dokázala proniknout do světa vnímání a učení dětí. Pozorování, jako klíčový prvek později využila ve svém koncepčním přístupu k výuce dětí, který se zakládá na poskytnutí dětem prostor a možnosti se vyvíjet a předpokladem, že dítě je natolik zaujato světem, že samo věnuje veškerý svůj čas objevování světa okolo sebe.

Obecně můžeme říci, že Montessori a Waldorfská škola jsou velmi podobné výuky, jelikož obě kladou důraz na stejné zásady. Zejména přístupu k dětem, které jsou od počátku vnímány, jako individuality. Na prvním stupni se děti učí podle modelování osnov, které jsou přiměřené věku dítěte. Tyto osnovy kladou důraz na volnější výuku formou hry, při které se ihned nemusí striktně zvykat, jako v klasických školách. Liší se ale tím, že Montessori je založena na vývojové psychologii a klasické medicíně, kdežto Waldorfská je založena na antroposofii, která vychází z duchovních hodnot.

Školy v Brně: ZŠ Gajdošova 8 a ZŠ Pastviny[13]

3) Daltonský plán

Takzvaný Daltonský plán vznikl začátkem 20. Století autorkou je Helen Parkhurstová, která byla žákyní Marie Montessori. Zajímavé je, že během 30. Let byla tato výuka zkušebně aplikována na základní škole ve Zlíně, její další rozvoj však přerušily politické změny v naší zemi. Daltonský plán není samostatný způsob výuky, jedná se spíše o doplňkovou činnost ke klasickému vyučován. Přístupy k Daltonské výuce se mění v závislosti na konkrétní instituci, proto je dobré se vždy zeptat na detaily v konkrétní škole.[14]

Školy, které aplikují Daltonský plán v Brně: Š a MŠ Brno, Husova 17,ZŠ a MŠ Chalabalova 2, Brno,ZŠ Brno, Horácké náměstí 13,ZŠ Brno, Masarova 11,ZŠ a MŠ Křídlovická 30b,ZŠ Brno, Jana Babáka 1, ZŠ Přemyslovo nám. 1,ZŠ Brno, Antonínská 3,ZŠ a MŠ Brno, Milénova 14 ,ZŠ Brno, Otevřená 20a

4) ScioŠkola

„Člověka (tedy i dítě) chápeme jako svobodného, odpovědného a aktivního jedince, který by měl aktivně usilovat o dobro nejen své, ale i druhých a světa. Má přispívat k tomu, že svět bude o něco lepším místem. Z tohoto přesvědčení vychází hodnoty ScioŠkol: svoboda, morálka, aktivita, optimismus, odvaha, otevřenost.“[15]

Zakladatelem myšlenky i celé Scio školy je Ondřej Šteffl. Zároveň je majitelem všech scio škol na území republiky. Nejedná se tedy pouze o přístup ale i o technické řešení výuky. Scio škola vychází z předpokladu, že svět se vyvíjí velmi rychle a protože není možné odhadnut, co děti čeká v budoucnu a co v budoucím životě potřebovat, snaží se je naučit jak se učit, přizpůsobovat se, hledat ve změnách výzvu, umět adekvátně reagovat na nové situace. Hranice se mohou posouvat kam až je třeba, není učitel ale průvodce. Děti se podporují, kreativně se rozvíjejí a do školy chodí rády.[16] Základem této filozofie je 6 klíčových hodnot, které jsou dodržovány, od kterých se vše vyvíjí a ke kterým se všechno vrací.: svoboda a nezávislost, aktivita, morálka, otevřenost, pozitivita, odvaha.[17] Scioškola obohacuje děti, ale obohacuje i ty, kteří s dětmi pracují. [18]

Školy v Brně: Scio škola Sokolova Brno,

Závěr

Jakou výuku bych tedy pro své děti zvolila já? Samozřejmě jsem omezena prostředím Brna, ze kterého by bylo nutné vybírat a na které jsem zúžila své požadavky při výběru školy. Z materiálů, které jsem prostudovala, jsem osobně z alternativní výuky nadšená, jsem ráda za dnešní dobu, ve které je možné pro své děti vybrat jiný způsob vzdělávání, než ten který jsem absolvovala já, moji rodiče i moji prarodiče a myslím, že od jejich dob jejich studia se toho krom výmalby moc nezměnilo. Daltonský způsob výuky mě úplně nenadchnul myslím, že je to taková alternativa zahnaná do kouta. Škola tedy dělá něco jinak, ale jen dvě hodiny v týdnu. Waldovská škola je pro mě asi neprůchodnou alternativou, přece jen si na ten duševní svět úplně nejsem připravená zvykat. Opravdu moc mě zaujala Scioškola, kterou bych ráda osobně navštívila. Zachází však do krajních alternativ, kde vše je možné a nic nemožné a já jsem z jejího nastavení nadšená a lehce zděšená zároveň. Osobně bych pro své děti vybrala Montessori školu, líbí se mi přístup, smýšlení i zaběhnutá tradice v tomto směru výuky. Líbí se mi její základy, myšlenky i provedení a myslím si, že kdybych si sama pro sebe mohla vybrat školu, právě tato alternativa by pro mě byla přijatelná, proto bych tuto školu zvolila i pro svoje děti.

Zdroje:

[1] NOVÁČKOVÁ, Jana. Jak se z touhy učit se stane sběratelství známek [online]. In: . Praha, 2011 [cit. 2018–05–19]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=7cnxm-OatVs

[2] PRŮCHA, Jan. Alternativní školy a inovace ve vzdělávání [online]. Praha: Portál, 2001 [cit. 2018–05–18]. Pedagogická praxe. ISBN 80–717–8584–9. Dostupné z: https://is.muni.cz/elportal/estud/lf/ps05/mpmp071/prucha_alter_skoly.pdf

[3] PRŮCHA, Jan. Alternativní školy a inovace ve vzdělávání [online]. Praha: Portál, 2001 [cit. 2018–05–18]. Pedagogická praxe. ISBN 80–717–8584–9. Dostupné z: https://is.muni.cz/elportal/estud/lf/ps05/mpmp071/prucha_alter_skoly.pdf

[4] PRŮCHA, Jan. Alternativní školy a inovace ve vzdělávání [online]. Praha: Portál, 2001 [cit. 2018–05–18]. Pedagogická praxe. ISBN 80–717–8584–9. Dostupné z: https://is.muni.cz/elportal/estud/lf/ps05/mpmp071/prucha_alter_skoly.pdf

[5] ŠTEFFL, Ondrej. Je škola budoucnost vzdělávání? [online]. In: . Praha, 2011 [cit. 2018–05–19]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=jt8mAdg-PIM

[6] NOVÁČKOVÁ, Jana. Jak se z touhy učit se stane sběratelství známek [online]. In: . Praha, 2011 [cit. 2018–05–19]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=7cnxm-OatVs

[7] BOTLÍK, Oldřich. Ještě že děti neučí mluvit škola! [online]. In: . Brno, 2011 [cit. 2018–05–19]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=OiG1ca12f7k

[8] BOTLÍK, Oldřich. Ještě že děti neučí mluvit škola! [online]. In: . Brno, 2011 [cit. 2018–05–19]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=OiG1ca12f7k

[9] BOTLÍK, Oldřich. Ještě že děti neučí mluvit škola! [online]. In: . Brno, 2011 [cit. 2018–05–19]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=OiG1ca12f7k

[10] pedagogika/?gclid=CjwKCAjw8_nXBRAiEiwAXWe2yQWtH_imYQXkRzQrWJsGVePLywzWYGAL-eaJNsofhLZxFU3HbdaGlRoCvzIQAvD_BwE

[11] Waldorfské školy: stránky Asociace waldorfských škol České republiky [online]. © AWŠ ČR, 2008 [cit. 2018–05–19]. Dostupné z: http://www.iwaldorf.cz/

[12] FIALOVÁ, Barbora. Alternativní školy v Brně bodují a přibývá jim žáků. Idnes.cz [online]. 1. října 2009 [cit. 2018–05–19]. Dostupné z: https://brno.idnes.cz/alternativni-skoly-v-brne-boduji-a-pribyva-jim-zaku-fx7-/brno-zpravy.aspx?c=A091001_190402_brno_dmk

[13] FIALOVÁ, Barbora. Alternativní školy v Brně bodují a přibývá jim žáků. Idnes.cz [online]. 1. října 2009 [cit. 2018–05–19]. Dostupné z: https://brno.idnes.cz/alternativni-skoly-v-brne-boduji-a-pribyva-jim-zaku-fx7-/brno-zpravy.aspx?c=A091001_190402_brno_dmk

[14] Daltonský plán. Institut pro podporu inovativního vzdělávání [online]. [cit. 2018-05-19]. Dostupné z: http://www.inovativnivzdelavani.cz/inovativni-proudy/daltonsky-plan/

[15] SCIO: Moderní vzdělávání nejen ve škole! Pomáháme vzdělávání dětí ... [online]. 2018 [cit. 2018-05-19]. Dostupné z: https://www.scio.cz/scioskoly/principy.asp

[16] Představení Scioškoly [online]. 2016 [cit. 2018-05-19]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=WrzIjXwAbqo

[17] ŠTEFFL, Ondřej. Ondřej Šteffl, Scio: Škola pro postmoderní dobu - #festivalcin [online]. 2015 [cit. 2018-05-19]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=mXGNigAZB2E

[18] Umožňujeme dětem, aby se učili stylem, který je jim vlastní. [online]. 2018 [cit. 2018-05-19]. Dostupné z: https://brno.scioskola.cz/

--

--