Alternativní vzdělávání předškoláků: Lesní školky
Chodit do školky, ale dny přitom trávit v přírodě — na tom je postavený princip lesních školek. Tento trend jsem zaznamenala asi před rokem (do té doby mi byl úplně neznámý). Nicméně po setkání se s několika slečnama, které v takovéto školce vyučují, mi tento koncept přišel velice sympatický.
Lesní školky lze považovat za tzv. alternativní vzdělávání, které můžeme charakterizovat jako:
- pedocentricky zaměřené (soustředí se na individualitu dítěte)
- aktivně zaměřené (dbá se na rozvoj aktivity a odpovědnosti)
- komplexně zaměřené (důraz na emoční a sociální rozvoj)
- společensky zaměřené (postupy výuky neutváří pouze učitelé, ale i žáci a případně jejich rodiče)
Oficiálně byla otevřena první lesní školka v Dánsku v 50. letech [3], v 60. letech se objevovaly také v Německu a od roku 1993 jsou lesní školky považovány za plnohodnotnou formu předškolního vzdělávání. V Německu jsou tyto typy školek navíc velmi populární, existuje jich zde více jak 1 500. [1]
A jaké má taková lesní školka cíle?
- Umožňovat dětem denně pohyb v přírodě — velké množství dětí žijících ve velkoměstech totiž přístup k přírodě mohou být malý či vůbec žádný. Děti se zde většinou pohybují venku, a to za každého počasí.
- Učit děti všemi rovinami vnímání — děti by měly vnímat přímou zkušeností s přírodou; poznávat rytmus přírody, jako například ročních období; poznávat různé ekosystémy
- Rozvíjet kreativitu pomocí přírodních prvků
- Umožnit poznání tělesných hranic každého dítěte
- Pomoci dětem uvědomit si sounáležitost mezi lidmi a přírodou a zároveň mezi sebou [2]
Děti, které navštěvují lesní školku, se pak vzdělávají různými metodami, jako například: pozorováním (v dnešní době děti nedokáží tolik pozorovat, informace vnímají primárně verbálně či audiovizuálně, pozorováním se tedy u nich vzbuzuje zájem o přírodu), kontaktem se zvířaty (dětem mohou být zvířata přivedena na návštěvu, mohou je dlouhodobě chovat a starat se o ně či sezónně pečovat o ty, které volně žijí v naší přírodě), tvorbou z přírodních materiálů (děti si procvičí jemnou motoriku a vytvoří si specifický kontakt s přírodou), slavením přírodních slavností (slavení dnů týkajících se životního prostředí opět podporuje dětský vztah k místům či částem přírody, která děti obklopuje), dlouhodobou péčí o přírodní subjekt (takováto dlouhodobá péče učí děti vytrvalosti a pomáhá jim pochopit lépe časový kontext). [4]
Poptávka po lesních školkách se momentálně zvyšuje, čemuž se není třeba divit. Velké množství dětí k přírodě nemá žádný či negativní vztah a vytvoření tohoto vztahu v předškolním věku by snad mohlo pomoci vychovat generaci, která si bude malinko více vážit Země, na které žijeme. Taková budoucnost ovšem není pouze na učitelkách z případných lesních školek, ale na nás všech.
[2] https://clanky.rvp.cz/clanek/c/P/6531/LESNI-MATERSKA-SKOLA-%e2%80%93-ZAZEMI.htm/
[3] https://clanky.rvp.cz/clanek/c/P/3261/LESNI-MATERSKA-SKOLA---KORENY.html/
