Vzdělávání dospělých — 5 předpokladů
V roce 1833 Alexander Kapp pro Platovy teorie začal používat název andragogika. Z řeckého andras (můž, člověk) + ago (vést), andragogika je synonymum pro vzdělávání dospělých.
Andragogika byla, ale okrajovou oblastí zájmů výzkumníků přibližně do padesátých let 20. století, kdy se výzkum vzdělavání soustředil z valné části na vzdělávání dětí. Do hledáčku výzkumníku přišela až v šedesátých letech téhož století, kdy si začli všímat patrných rozdílů v profilu i přístupu dětí a dospělých ke vzdělávání.
V roce 1980 americký učitel Malcom Sheperd Knowles (1913–1997) přišel z formulací čtyř předpokladů pro vzdělávání dospělých jedinců, ve kterých se liší od vzdělávání dospívajících jedinců, které následně v roce 1984 doplnil o ještě jeden předpoklad:
Sebepojetí
Dospělý jedinec se sám směruje. Má kontrolu nad vlastním zděláváním a je za své vzdělávání ve 100% zodpovědný. Často také jsou hluboko investování v samotný proces plánování a hodnocení vlastního vzdělávání — protože mají přesné formulaci znalostí, které chcou nabýt.
Role zkušeností jedince
Dospělý jedinec má mnohem více zkušeností než dospívající jedinec. Tyto zkušenosti tak začínají hrát podstatnou roli v samotném vzdělávacím procesu. Zároveň je již vyvinuta jejich osobnost a mohou tak zůžitkovat různorodost zkušeností a přístupů k tomu aby optimalizovat své vzdělávání.
Připravenost se učit
Reakcí na náhlou změnu životní situace, potřeba se vypořádat s ukony, touha řešit problémy s větší úspešností — dospělí jedinci jsou po zodpovězení otázky: “Proč se to musím/chci naučit?” schopní se hned namotivovat k procesu získání znalostí a realizovat jej.
Zaměření učení
Dospělý jedinec tíhne k získávání znalostí, které jsou relevantní v jeho osobním životě a pracovním prostředí. Řeší relevanci učiva k jeho ukolům a sledují jestli vzdělávací proces zvyšuje výkonnost/satisfakci pro své stanovená krytéria.
Motivace k učení
Pohnutky k učení dospělého jedince jsou většinou vnitřními motivacemi jako například: sebeúcta, sebevědomí, seberealizace, ctižádost … Tyto vnitřní motivace jsou silnější než vnější motivace, proto dospělí jedinci častěji jsou spokojení s vzdělávacím procesem, jsou více soustředění, snaží se co nejdříve uplatnit nově nabyté vědomosti.
Zdroje
FERRIMAN, Justin. 5 Assumptions of Adult Learners. LearnDash [online]. USA: LearnDash, 2012, 2014 [cit. 2018–04–11]. Dostupné z: https://www.learndash.com/5-assumptions-of-adult-learners/
MERRIAM, S.B., R.S. CAFFARELLA a L. M. BAUMGARTNER. Learning in adulthood: A comprehensive guide (3rd ed.). San Francisco, USA: Jossey-Bass, 2007
