Andragogika — proč je jí třeba? A jak k ní přistupovat?

Zdroj

Dospělý člověk na svých bedrech nese již mnoho zodpovědnosti. Právě společnost ho do této pozice jaksi „formuje“, aniž by si to i sám uvědomoval. A učení je jeden z aspektů, který se stává jednou z těch formujících aktivit, které si člověk ihned neuvědomí.

Absolvujeme mnoho let vzdělávání, ale vidíme, že je pořád ještě mnoho věcí, kterým se musíme učit každý den. Když jsem vyrůstala, tak jsem od své babičky velmi často slýchávala: „Každý den se naučíš něco nového“. Tehdy se mi tomu ale vůbec nechtělo věřit. Přece jsem trávila každý den ve škole, a to mě ještě mnoho dalších let čekalo, a už tehdy jsem měla pocit, že se přece každý den neučím něco nového. Vždyť ve škole probíráme jednu látku pořád dokola a nic moc nového mi to už nepřináší.

Slovo učení jsem měla spojeno se školou. To, že se učím i mnoha jiným věcem mimo školu, ať už jsou to hry s ostatními dětmi, základní domácí práce nebo jiné, jsem si neuvědomovala. A právě tyhle aspekty jsou pro mě dnes, když jsem již dospělá a žiji sama na sebe, mnohem více důležitější než základní učení ve škole. O to více jsem to zaregistrovala teď, když jsem si po pěti a půl letech v zaměstnání sháněla novou práci. Je sice pěkné pyšnit se vysokoškolským titulem, ale v přemíře dalších zájemců o zaměstnání zaměstnavatele nejvíce zajímá: „A co umíte dalšího?“. Jak se tedy mám odlišovat od ostatních? Tím, že na sobě budu neustále pracovat a zdokonalovat se.

„Umění a věda pomáhat dospělým učit se.“

Takhle v roce 1970 Malcolm Knowles, největší americký popularizátor andragogiky, tuhle oblast popsal. A osobně musím dodat, že věda to určitě je. Cílová skupina, tedy dospělí, jsou již naprosto jiným „materiálem“ než studenti, kteří jsou povinni studium absolvovat. Dospělí se pro vzdělávání rozhodují sami dle své vlastní vůle. Záleží jen na nich, kam se chtějí ubírat, nebo v čem se chtějí zdokonalit. Ale kde se tohle nutkání v dospělém člověku bere? Když se podívám kolem sebe, mezi své známé, jsem trochu na rozpacích. Řekla bych, že snad i polovina, primárně starší ročníky, o žádné další vzdělávání zájem nemají. Další část by i zájem měla, ale myslí si, že jim to stejně k ničemu nebude nebo neví, kde začít. A pak je zde poslední skupinka, která si tuto potřebu uvědomuje a reálně pro ni i něco dělá. Smutno podotknout, že známých v poslední skupince není právě mnoho.

Přitom právě mnoho dospělých by se něčemu novému naučit chtělo, jen neví, kde začít. Osobně říkám, vždyť je to jedno, jenom dělej to, co tě baví a zajímá. Baví tě šít? Podívej, tady je kurz paličkování, který jsi vždy chtěla vyzkoušet! Myslím si, že nejdůležitější je nebát se a udělat první krok. Jak už člověk ten krok udělá, tak další kroky na sebe automaticky navazují. Hlavním iniciátorem vidím komunitu v oblasti vzdělávání. Nejenže jsme již v dnešní době do učení okolím téměř tlačeni (ať už z hlediska porozumění novým technologiím nebo kvůli pracovním příležitostem), ale zároveň ten pocit sounáležitosti je v jakékoli aktivitě natolik potřebný a zároveň přirozený, že jen dodává další energii a chuť zdolávat další výzvy. A ve chvíli, kdy už člověk pozná pocit uznání, se k učení bude vracet rád a často.

Motivace vedoucí ke vzdělávání dospělých

Jihoafrická univerzita ve svém dokumentu vytyčila základní motivace dospělých, které je přivádí k dalšímu učení. Nejprve je ale potřeba si uvědomit, že každý člověk je individuální osobnost a důvodů pro studium může mít mnoho nebo naopak jen jeden, ale o to velice důležitější. Jsou to velmi osobní otázky, proč se dospělí rozhodnou nadále studovat, proto by jim měl být ponechán prostor a soukromí pro jejich rozhodnutí a činy.

1. Životní zkušenost

Dospělý se může dostat do situace, kdy je postaven před finální rozhodnutí, kde je potřeba získat další vzdělání nebo například v jeho minulosti byly okamžiky, které mu nedovolovaly ve studiu pokračovat a musel ho zanechat. Častým příkladem životní zkušenosti je prožitek nemoci, která jej natolik indisponovala, že se nemohl dále věnovat studiu. Takový člověk má vysokou hladinu motivace a je plně odhodlán svému studiu věnovat vše.

2. Sociální a ekonomický status

Bohužel neustále žijeme ve světě, kde je postavení člověka ve většině případů hodnoceno dle jeho titulu a pracovní pozice. Zkušenosti a jiné měkké dovednosti člověka jsou zastřeny velkými gesty, která ale zdaleka nejsou relevantními. Nerada přiznávám, že socialistické poklonkování inženýrům podobné z filmu Slunce, seno, jahody je v naší zemi ještě stále aktuální.

3. Environmentální tlak k učení

Začíná to už od mládí, kdy jsme vedeni k sebelepšímu vzdělávání, ale zároveň tento tlak můžeme jako dospělí cítit i od našich přátel a blízkých. I když neúčelně, tak pocit jediného nevzdělaného člověka ve skupině může být natolik frustrujícím, že dokáže motivovat k vyrovnání se přátel a dosažení jistého vzdělání. Tento tlak může být o to silnější, pokud se dospělý pohybuje ve vyšší sociální vrstvě, kde jsou kladeny ještě vyšší nároky.

4. Sebeuvědomění a sebeúcta

Jihoafrická univerzita předkládá teorii, kdy sebevědomí lidé velmi lehce tíhnou k dalšímu vzdělávání, jelikož mají motivaci jej dokončit, naopak lidé s nízkým sebevědomím se studiu vyhýbají a snaží se vyhnout dalšímu neúspěchu v jejich životě. Na daný aspekt má také velký vliv průběh studia jedince na základní škole. Jestliže se studiem neměl problém, je velká pravděpodobnost, že se jako dospělý bude chtít neustále vzdělávat. Pokud ale měl člověk se studiem negativní zkušenosti nebo má dokonce špatnou vzpomínku, případně byl zesměšňován, ten se studiem v dospělosti s největší pravděpodobností nebude mít chtít nic společného.

Osobně si myslím, že je zde ale ještě potřeba brát v potaz to, že lidé se mění. I když si můžeme nést své bolístky a negativní zkušenosti z raných let, je zde mnoho let a mnoho zkušeností poté, které dospělého člověka zformují do podoby, jakým je dnes. Podle mého je tedy potřeba vzdělávání dospělých nechat co nejvíce otevřené a nelimitovat jej předchozím vzděláním či zkušenostmi.

5. Přístup ke vzdělávání

Aspekt přístupu ke vzdělávání je velmi obdobný jako předchozí aspekt. Pokud má dospělý k učení pozitivní vzpomínky a zkušenosti, o to více si bude další vzdělávání užívat. Naopak člověk, který prožil negativní vzpomínky během učení se ke vzdělávání v dospělosti nedostane nebo jej bude velmi podceňovat.

Daný aspekt ale také velmi úzce souvisí s finanční situací člověka. Především v zahraničí, kde je studium zpoplatněno lze sledovat vztah přístupu ke vzdělávání a finanční situaci člověka. Bohatý člověk nemá problém vyzkoušet další studia a absolvovat je. Chudý člověk naopak nejprve vidí negativa, neúspěchy a finanční problémy před samotným prospěchem z dalšího studia.

6. Cíle a očekávání

Vzdělávání dospělých je ze všeho nejvíce ovlivněno osobním přístupem člověka a jeho cílů a očekávání od studia. Dospělý člověk již vidí reálné důsledky, které by absolvování daného studia mohlo přinášet, a proto si jde za svým cílem. Tyto cíle mají pro dospělého emoční hodnotu a mohou být například ovlivněny:

• sociálním a ekonomickým statusem
• vlastním přístupem ke vzdělání
• přístupem vrstevníků a známých ke vzdělání.

7. Životní změna

Životní změna člověka je velmi úzce spojena s předchozími cíli a očekáváními. Je to například ta situace, která ne sebevědomého člověka dokáže změnit v jeho postoji a názoru.

8. Příležitosti

Nejčastější způsob, jak přilákat dospělé k učení je příslib určité příležitosti. Získání nové pracovní pozice po získání vyššího titulu nebo zvýšení platu po absolvování určitého certifikátu. I když jsou takové příležitosti postaveny na reprezentativnosti uchazeče, existuje mnoho dalších příležitostí, které mohou dospělého motivovat k dalšímu studiu. Například lepší uplatnění na trhu práce, či zdokonalení ve své pozici pro lepší a hlubší pochopení situace.

Podle mě je potřeba vzdělávání dospělých důležité právě kvůli osobnímu rozvoji, ať už z hlediska jeho koníčků nebo komunitního zapojení, ale zároveň i z hlediska pracovního, kde člověk potřebuje neustále pracovat na svých dovednostech a získávat tak uznání sebe samého nebo i svého okolí. Cítit se potřebným a právoplatným členem společnosti. Učení pomáhá dospělým v mnoha směrech — v rovině osobní, pracovní, občanské, ale i z hlediska psychiky — čím více umím, tím více mohu být nápomocná a své znalosti a dovednosti mohu prakticky využívat. To jsou ale aspekty, které je právě v andragogice potřeba zohlednit. Svobodná vůle, reálný dopad učení a využití — to jsou dle mého ty hlavní aspekty, kterých si jako dospělá ve vzdělávání všímám.

Charakteristika vzdělávání dospělých

Tohle byl stručný popis toho, jak já sama vnímám dospělého člověka a učení. Pokud se ale podíváme na definici hlavních charakteristik vzdělávání dospělých dle Malcolma Knowlese, myslím, že mnoho rozdílů neuvidíme.

1. Vzdělávání dospělých je autonomní

Dospělí chtějí vidět reálný výsledek svého učení, a proto je pro ně velmi důležité mít možnost volby a vytvářet si vlastní cestu vzdělávání. Potřebují určitou možnost proaktivity pro své činy. Dospělý, oproti studentům v mladších ročnících, si již uvědomuje zodpovědnost a reálný dopad jeho činů, proto by v andragogice volba cesty neměla chybět.

2. Vzdělávání dospělých využívá znalosti a životní zkušenosti

Právě tohohle aspektu by si vyučující v andragogice měli být velmi vědomi. Dospělý člověk potřebuje vidět reálné spojitosti teorie a praxe a své nabyté znalosti bude srovnávat se zkušenostmi a analyzovat. Osobně se mi to děje velmi často a díky tomu jsem schopna pohotověji reagovat a vidět reálné spojitosti a jejich využití.

I když si myslím, že v této situaci je ale potřeba hodně dbát na otevřené myšlení. Nenechat se ovlivnit tím, co se dospělý již za svůj život naučil a jen dané řešení se mu osvědčilo. Mít otevřenou mysl a hledat stále nová řešení — to je ostatně předpokladem k tomu, aby se dospělý chtěl vůbec učení věnovat. Ano, dbát na své zkušenosti, ale dívat se na ně, a jejich dopady, i z jiného úhlu.

3. Vzdělávání dospělých je zaměřené na cíl

Dospělí při učení potřebují vidět nejen čeho dosáhnout, ale i to, jaký to pro ně bude mít dopad. Znalosti velmi lehce budou ihned přetvářet do praktických provedení a budou se snažit hledat využití pro všechny své teorie. Pro vyučující je potřeba tyto teorie nechat provázat s praktickými zkušenostmi dospělých a umožnit jim tak reálné zapojení.

4. Vzdělávání dospělých je zaměřené na relevantnost

Relevantní propojení cílů a praktických důsledků je pro dospělé velmi důležité. Vidět smysl ve věcech, kterým se učí — tak to lze také nazvat. Relevantnost koresponduje s dalšími charakteristikami dle Knowlese a jde vidět, že vše se navzájem doplňuje.

5. Vzdělávání dospělých zdůrazňuje praktičnost

Propojení teorie s praxí. To je jeden z nejdůležitějších aspektů, který dospělí při svém učení vnímají. Nejen se naučit základním teoriím, ale vidět, jak je lze reálně využít. Právě tady je ale velmi důležité, aby vyučující nastavil pro dospělé učení cestou, která jim bude nejlépe nápomocná a přívětivá pro praktické zapojení. Knowles zdůrazňuje, že vzdělávání dospělých je usnadněno jen tehdy, kdy jsou vedeny vhodné způsoby implementace teoretických znalostí do reálného života.

6. Vzdělávání dospělých povzbuzuje spolupráci

Poslední charakteristikou je zmíněná potřeba kolaborace. Nit, která se táhne celým andragogickým přístupem a sešívá jednu oblast s druhou. Učení je o to více zajímavé a efektivní, pokud jej má dospělý člověk s kým sdílet. Nejenže může své znalosti reflektovat a například i inspirovat další, zároveň ale také získává nové kontakty a nahlíží na jiné styly myšlení a řešení situací[1]. Vztahy mezi spolužáky v rámci vzdělávání dospělých jsou ovšem jiné než v pedagogice. Zde jsou si studenti vědomi potřeby rozhledu a snaží se tak propojit své myšlení s jiným úhlem pohledu spolužáka. Také je důležité, aby vyučující byl přívětivým a umožnil tak možnost spolupráce i sebe sama se studenty.

Zároveň ale v tomto případě vidím ještě jeden velký důraz, který je na vyučující v andragogice v rámci spolupráce kladen. V rámci skupinových prací je velmi důležité, aby vyučující dokázal rozeznat povahu jednotlivých studentů a uměl jim pomoci nastavit správnou skladbu skupiny. Nebo jim umět pomoci překonávat překážky. Pro dospělého člověka je nejvíce motivující výsledek neboli cíl, jak již bylo výše zmíněno. Proto je podle mě velmi důležité, pokud se už vyučující rozhodne pro skupinové práce, umět pracovat právě s motivací studentů. Moje osobní zkušenost se skupinovými pracemi není moc pozitivní. Největší problém vidím právě v motivaci jednotlivců. Chápu, že tohle je velmi obsáhlá problematika a nelze ji vyřešit univerzálně, jen si myslím, že by v takových situacích měla být možnost i osobního hodnocení v rámci skupinové práce, aby nebyli studenti hodnoceni nekvalitou výsledku, který bohužel kvůli jedné osobě nebudou schopni ovlivnit.

Doporučení pro vyučující

Na základě výše popsaných šesti charakteristik vzdělávání dospělých Knowles dále vyzdvihl sedm doporučení pro vyučující, kteří jsou angažování v andragogice:

1. vytvořit prostředí, která napomáhá učení

2. umožnit vzájemné plánování a koordinaci

3. posoudit vzdělávací potřeby

4. vytvářet vzdělávací cíle založené na reálných potřebách studenta

5. navrhovat a upravovat zkušenosti s učením

6. implementovat zkušenosti s učením, využití teorie a praxe, pomocí vhodných technik a materiálů

7. vyhodnotit výsledky učení a přehodnotit potřeby učení[2]

Andragogika a technologie

Vzdělávání dospělých je termín, který se poměrně hojně skloňuje již od minulého století, ale především díky internetu se dostává čím dál více do podvědomí více a více lidí. Internet dal možno vzniknout mnoha trendům v andragogice. V Českém prostředí se pro základní informace o andragogice lze obrátit na Asociaci institucí vzdělávání dospělých v ČR nebo například na Českou andragogickou společnost. Instituce jsou nápomocny při hledání správné cesty vzdělávání, ale pokud se zaměříme na trendy, které jsou v poslední době využívány, najdeme především:

- MOOC kurzy a rekvalifikace: v České republice se MOOC kurzům věnuje především Seduo.cz, tato stránka dokázala za čtvrt roku přilákat více než 8 000 zájemců o studium

- webináře

- video semináře — i když jsou nejčastěji využívány především v profesním vzdělávání, kde se pomocí videa uchazeči učí novým schopnostem, lze video semináře vidět i osobního vzdělávání, například v rámci cykloturistik

- e-konference — komplex informací podaných v rámci konferencí již není limitován osobní účastí, ale čím dál častěji se objevuje tato distanční forma, která umožňuje vyšší návštěvnost

- microlearning

- mobile learning — chytré telefony nebo tablety, to jsou technologie, které máme neustále u sebe, je proto velmi jednoduché je využívat k učení — jsou vždy po ruce

- zážitkové učení — například teambuilding

Já osobně jsem se vysokoškolskému vzdělávání začala věnovat až po letech pracovního nasazení, kde jsem měla pouze středoškolské vzdělání. Motivací pro mne byly primárně příležitosti — a to hlavně uplatnění se na trhu práce. Není to sice jednoduché skloubit své pracovní povinnosti se školními povinnostmi a osobním životem, ale odměnou jsou mi nově získané znalosti a zkušenosti, které jsem schopna uplatnit při získávání lepší pozice.

A ironicky právě to uvědomění, co je učení, které popisuji v úvodu eseje, si nejvíce uvědomuji až nyní, kdy studuji jako dospělá. Opravdu není den, kdybych se nenaučila něčemu novému. Spíše naopak — každý den se snažím najít co nejvíce věcí, které jsem se ten den naučila a vždy si něco uvědomím. Budu se učit celý život, každý den. A budu se učit ráda.

Zdroje:

AITCHISON, John, Veronica MCKAY a Andy NORTHEDGE. Exploring Adult Education Learning: Higher Certificate in Adult Basic Education and Training. Studijní materiál. Institute for Adult Basic Education and Training, University of South Africa, 2009. Dostupné z: http://unesdoc.unesco.org/images/0024/002450/245098E.pdf

BOŘÍKOVÁ, Hana. Co frčí v kanceláři? Komunita!. Mladá fronta [online]. [cit. 2018–05–20]. Dostupné z: https://www.euro.cz/archiv/co-frci-v-kancelari-komunita-1302158

DUFKOVÁ, Linda. Vzdělávání dospělých jako výsledek kontinuálního procesu. Medium [online]. 2018 [cit. 2018–05–21]. Dostupné z:

KNOWLES, Malcolm S. The adult learner: a neglected species. 4th ed. Houston: Gulf Pub. Co, 1990. Building blocks of human potential series. ISBN 978–0872010741.

Měkké dovednosti (Soft skills). Management Mania [online]. 2016 [cit. 2018–05–21]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/mekke-dovednosti-soft-skills

PULLAGURLA, Aditya. 6 Top Facts About Adult Learning Theory. ELearning Industry [online]. [cit. 2018–05–21]. Dostupné z: https://elearningindustry.com/6-top-facts-about-adult-learning-theory-every-educator-should-know

PULLAGURLA, Aditaya. Why distance learning is growing its popularity ?. HubPages [online]. 2014 [cit. 2018–05–21]. Dostupné z: https://hubpages.com/education/Why-distance-learning-is-growing-its-popularity

VETEŠKA, Jaroslav a Martin SVOBODA. Trendy v oblasti profesního vzdělávání dospělých. Česká andragogická společnost — CANDRS [online]. [cit. 2018–05–21]. Dostupné z: http://www.andragogika.info/aktuality/blog/trendy-v-oblasti-profesniho-vzdelavani-dospelych

[1] PULLAGURLA, Aditaya. Why distance learning is growing its popularity?. HubPages [online]. 2014 [cit. 2018–05–21]. Dostupné z: https://hubpages.com/education/Why-distance-learning-is-growing-its-popularity

[2] KNOWLES, Malcolm S. The adult learner: a neglected species. 4th ed. Houston: Gulf Pub. Co, 1990. Building blocks of human potential series. ISBN 978–0872010741.