Aplikace pro výuku jazyků

S rozšířením chytrých telefonů se vytvořila základna pro nové způsoby výuky, a to za pomoci různých specializovaných aplikacích. Jednou z nedílných součástí této skupiny jsou aplikace pro výuku jazyků (angl. Language Learning Apps, zkráceně LLA), které v dnešní době slaví značný úspěch.

Principem LLA je uživatele pomocí interaktivního designu naučit jazyk, který si sám zvolí. Právě design těchto aplikací a interaktivní způsob výuky může uživatele zaujmout a přimět ho učit se novému jazyku. Dobrým příkladem jednoduchého a interaktivního designu aplikace může být Duolingo, které využívá jednoduchých spojovaček a doplňovaček k učení gramatiky a slovosledu, nebo za pomocí obrázků a předčítání učí uživatele nová slovíčka.

Zde se však začínají objevovat první problémy. Jedná se o to, že gramatika a větná konstrukce mnohých jazyků je značně složitá a pouhé ukázání toho, jak by se měla věta skládat, či jak se časuje není dostačující. LLA neumožňuje doptávání se na učivo, kterému uživatel nerozumí, chybí zde právě učitel, který dokáže dovysvětlit, co není jasné, případně použít jiného příkladu, či se snažit látku podat jiným, pochopitelnějším způsobem.

Dalším problémem může být to, že se tyto aplikace zaměřují především na slovní zásobu, gramatiku a slovosled, které lze snadno zpracovat a lze snadno vytvořit funkce, které je opravují. U psaní či čtení už je tento systém náročnější. I když existují některé aplikace, které pomáhají uživateli se čtením, ať už se jedná o Lingq nebo Readlang (ten funguje spíš jako rozšíření prohlížeče, které umožňuje překlad a ukládání nových slovíček během čtení webové stránky), jejich funkce jsou stále dost omezené. LLA pomáhající se psaním delších textů jsem nebyla schopna dohledat. Výuka psaní v cizím jazyce je velmi náročná — musí existovat někdo, kdo tento text opraví, protože stroje toho stále nejsou schopny v dostatečné míře. Chybí také komunikace s rodilým (či jakýmkoliv jiným) mluvčím, která je důležitá při rozvoji komunikačních schopností v daném jazyce. Aplikace HelloTalk nebo HiNative umožňují online komunikaci s lidmi různých národností, ale tato funkce není bohužel dostačující. Mnohé jazyky si zakládají na výslovnosti a intonaci (např. švédština) a pouhým poslechem, či občasným krátkým rozhovor člověk nemůže pochopit drobné rozdíly mezi slovy. K tomu by bylo třeba pravidelného a rozsáhlejšího hovoru.

V rámci aplikací pro výuku jazyků bývají často uplatňovány různé prvky gamifikace, jako jsou odznáčky, nebo skóre. Tento způsob obohacení výuky podporuje jednu ze základních vlastností člověka — soutěživost. Mnohým lidem napomáhá, že mohou sledovat, kdo je na tom lépe než oni a snaží se je předehnat. Na druhou stranu ne každý má potřebu být lepší než ostatní a v takovém případě mu skóre nemusí být dostatečnou motivací. Zde vzniká jeden z hlavních problémů těchto aplikací — nedostatek sebekázně. Pokud v člověk absolvuje kurz, na který musí docházet a který si zaplatil, je to pro něj mnohem větší motivace se dostavit a něco dělat, než aplikace, která je zdarma.

Jak již bylo zmíněno výše, uživatel si může zvolit jazyk, který by se rád učil. Zde spatřuji velkou výhodu oproti např. jazykovým školám, jejichž nabídka není tak široká, jako u LLA. Tyto aplikace totiž nabízejí výuku i méně obvyklých jazyků jako jsou svahilština nebo irština, nebo jazyků uměle vytvořených, či fiktivních (např. aplikace Duolingo nabízí výuku klingonštiny a vznešená valyrijština).

Ovšem největší výhodu oproti jiným způsobům výuky jazyka spatřuji v tom, že učící se má možnost věnovat jazyku kdykoliv a kdekoliv. Chytrý telefon má v dnešní době po ruce téměř každý a téměř neustále. Proto se uživatel může věnovat učení například při čekání na autobus, nebo v obědové pauze. Tato forma výuky mnohem “skladnější” než např. využívání papírových učebnic, které bývají mnohdy příliš velké a obsáhlé.

Názory na to, pro koho jsou tyto aplikace vhodnější, zda pro pokročilejší uživatele jazyka, nebo spíše pro úplné začátečníky, se různí. Myslím si, že v mnohém záleží na kontextu každé jedné aplikace, kterou člověk používá. Příkladem může být Duolingo, které považuji za jakýsi odrazový můstek pro každého, kdo by se chtěl věnovat některému z jazyků. Na druhou stranu například aplikaci Lingq bych doporučila již pokročilejším uživatelům jazyka, protože se soustřeďuje na rozvíjení čtení, a proto je třeba mít alespoň nějakou základní slovní zásobu.

Zdroje:

• KIRCHNER, Jule. Language Mobile Apps — Advantages and disadvantages of learning a new language via Mobile App. Specialist Language Courses [online]. [cit. 2019–04–03]. Dostupné z: https://www.specialistlanguagecourses.com/advantages-disadvantages-learning-new-language-via-mobile-app/
• Learning Languages Online: Reviews of Common Language Learning Apps. Online Course Report [online]. [cit. 2019–04–03]. Dostupné z: https://www.onlinecoursereport.com/learning-languages-online-reviews-of-common-language-learning-apps/
• MULKEEN, Delcan. Language Traning Apps — Do They Work?. Communicaid [online]. 8.3.2016 [cit. 2019–04–03]. Dostupné z: https://www.communicaid.com/business-language-courses/blog/do-apps-spell-the-death-of-traditional-language-training/
• The Pros and Cons of Language Learning Apps. Viva Language Services [online]. 3.10.2018 [cit. 2019–04–03]. Dostupné z: http://www.vivalanguageservices.co.uk/blog/the-pros-and-cons-of-language-learning-apps/