Architektura univerzit a moderní pojetí staveb určených pro vzdělávání
V 60. a 70. letech minulého století došlo k masivnímu nárůstu počtu studentů, což vedlo k nutnosti rychlého přizpůsobení univerzitních prostor a plánování kampusů. Tento růst byl zaznamenán zejména v Evropě, ale také v jiných částech světa. Architektonické časopisy v té době reflektovaly tuto potřebu a přinášely diskuze o nejlepších přístupech k těmto výzvám. Článek od Débory Domingo Calabuig zkoumá vývoj univerzitní architektury za posledních padesát let, s důrazem na změny ve vzdělávacích prostorech, které jsou ovlivněny pedagogikou, sociologií, urbanismem a architekturou.
V současnosti se univerzitní prostředí výrazně změnilo nejen díky technologiím, ale také kvůli rostoucí mezinárodní konkurenci. Univerzity nyní fungují podle tržních pravidel a kladou důraz na vědeckou produkci, spolupráci s průmyslem, transfer znalostí do společnosti a atraktivní studijní nabídky s vysokým potenciálem zaměstnatelnosti absolventů.
Článek analyzuje pět současných architektonických projektů, které ilustrují odpovědi na otázky položené před půl stoletím. Například projekt Institutu vědy a technologií Skolkovo v Moskvě od Herzog & de Meuron využívá uzavřený prstenec a ortogonální mřížku pro vytváření formálních a neformálních vzdělávacích prostor.
Důraz na sociální aspekty vzdělávání je dalším důležitým bodem článku. V Institutu inženýrství a technologie Univerzity Ahmedabad je centrální částí kampusu prostor pro sociální interakce, což podporuje vzdělávací procesy. Podobně se v budově Sáenz Valiente na Univerzitě Torcuato di Tella v Buenos Aires, navržené Josep Ferrando Architecture, klade důraz na flexibilitu a přizpůsobitelnost budovy budoucím potřebám.
Závěrem článek zdůrazňuje, že moderní univerzitní architektura musí brát v úvahu nejen funkční a estetické aspekty, ale také udržitelnost a adaptabilitu. To zahrnuje citlivost k okolní krajině, odpověď na fyzické prostředí, trvanlivost konstrukcí a využití místních technik. Cílem je dosáhnout prostorové, energetické a ekonomické udržitelnosti, což je klíčové pro přizpůsobení se současným výzvám. (Domingo Calabuig, 2021)
Osobně bych rád vyzdvihl v českém prostředí až netradičně moderní budovu Fakulty Humanitních studií Univerzity Karlovy, která vznikla rekonstrukcí bývalé menzy. Na rekonstrukci se podílel ateliér Kuba Pilař a architekti a tato stavba zvítězila v tuzemské soutěži Grand Prix architektů. (GPA, 2021)
Reference:
DOMINGO CALABUIG, Débora. La Arquitectura de las Universidades. Online. EN BLANCO. Revista de Arquitectura. 2021, roč. 13, č. 31, s. 5–7. ISSN 1888–5616. Dostupné z: https://doi.org/10.4995/eb.2021.16156. [cit. 2024–05–20].
Grand Prix Architektů. Online. Dostupné z: https://www.grandprixarchitektu.cz/grand-prix-architekt-2021/. [cit. 2024–05–21].
