Autorská práva a článek 13
Vznik
Autorský zákon se v posledních několika desetiletích stává jedním z nejrychleji se rozvíjejících právních odvětvích. Je tomu tak převážně z důvodu neustálého vývoje nových technologií a ze závislosti na nich. Autorské právo vzniká okamžitě po vzniku díla ať je vyjádřeno slovem, písmem či v jiné podobě. Autor má podle tohoto zákonu právo nedotknutelnost svého díla stejně tak na ochranu svého autorství. Autorské právo se vztahuje na celé dílo stejně jako na jeho jednotlivé části. Základním autorovým právem je rozhodnutí, jak bude s dílem nakládáno, udílet svolení k jeho k jeho využití a rozhodovat o jeho uveřejnění. Autorovým právem je převést právo díla užít a nabyvatel může oprávnění toto dílo převést na další osobu jen s povolením autora, právo na ochranu autorství je nepřevoditelné.[1]
Základní principy a duševní vlastnictví
Aby dílo mohlo být považováno za dílo a mol se na něj vztahovat autorský zákon, je nutné, aby splňovalo určité požadavky. Musí být umělecké či vědecké a mělo by být hmotné či nehmotné. Typickou vlastností je způsobilost všudypřítomnosti, která nám říká že je dílo nezávislé na věci, na které je hmotně ztvárněno nebo vyjádřeno. Autorské práva se přičítají pouze fyzické osobě, která se zapojila při výrobě originálního díla, jedinou výjimkou jsou pouze díla, které byly vytvořeny autorem, který pouze plnil své povinnosti k zaměstnavateli. [2]
Duševní vlastnictví jsou výhradní práva určená k nakládání s vynálezy díly a dalšími nehmotnými výsledky lidské tvořivosti a jejich myšlenek. Kvůli nehmotné podstatě děl je za duševní vlastnictví považováno jen to, co je pro společnost vhodné k právní ochraně, jsou to tedy výzkumy a výsledky tvorby, které jsou originální a jedinečné. Hodnota u duševního vlastnictví se hůře určuje než u fyzických děl a závisí pak na přínosu společnosti a míře využití. [3] V obecném smyslu se duševní vlastnictví dotýká prakticky všech oblastí lidského chování a je jeho nepostradatelným prvkem. [2]
Délka trvání autorských práv
Až na výjimky trvá délka autorského práva po celý život autora a dále pak dalších 70 let po jeho smrti kdy právo spadá na dědice. Jestliže autor nemá dědice nebo dědic odmítne stanou se díla volnými, a to i za předpokladu že dané lhůty.
U děl vytvořených pro účely užívání a děl tvořených ve spolupráci platí doba trvání práv od smrti posledního spoluautora, který ostatní přežil. Pokud nemá spoluautor dědice, podíl přechází na ostatní spoluautory. V případě, že je dílo zveřejněno poprvé teprve 10 let před autorovou smrtí, je doba ochrany prodloužena o 10 let od jeho smrti.
Výjimky výše uvedené jsou například filmová díla (50 let po uveřejnění), časopisy a sborníky vydané pomocí organizací (10 let po uveřejnění) a fotografická díla (po dobu autorova života a 10 let po jeho smrti). [1] Mezi další výjimky patří také dílo, kterému již uplynula doba majetkových práv, ale dosud nebylo zveřejněno. Pak ten, kdo toto dílo zveřejní poprvé dostává výlučná majetková práva autora po dobu 25 let ode dne kdy bylo dílo zveřejněno. [4]
Druhy licencí
Licence zajišťují majetková práva autora na jeho dílo, díky těmto licencím může autor poskytovat svoje dílo jiným subjektům, kteří s ním můžou nakládat určitým způsobem za určitých okolností. Licence vznikají dvěma způsoby, dobrovolně na základě vytvořené smlouvy nebo povinně podle autorského zákona.
Softwarové licence mají tendenci bývat velice komplikované, proto si k nim autoři vytváří vlastní dodatky nebo požívají více licencí, mezi kterými si může uživatel vybírat. Jestliže je autorem softwaru více osob, velmi často se stává že se spoluautoři vzdají svého autorství ve prospěch třetí strany, kterou může být například firma, a ta pak licenci určí. [5]
Máme dva základní druhy licencí, licenci GNU GPL, která je všeobecná veřejná licence. Tato licence umožňuje kopírovat a modifikovat počítačový program, který uživateli umožňuje přístup ke zdrojovému kódu programu. Je možné program a jeho modifikace šířit, ale jen za předpokladu, že každý nabyvatel bude mít stejná práva jako ten, co dílo šíří.
Druhou licencí je Licence BSD a tato licence umožňuje požívat program libovolným způsobem, má pouze jedinou podmínku, a to tu že pokud je zdrojový kód nebo modifikace šířeny dále, musí obsahovat celý text licence, a to včetně údajů o autorství. Programy s touto licencí se mohou stát součástí dalších programů jejichž zdrojový kód už není dále poskytován. [6]
Principy ochrany autorského práva
Ochrana prostřednictvím autorského práva stojí na následujících principech:
· Teritorialita
· Absolutní výlučná ochrana
· Neformálnost vzniku ochrany
· Nepřevoditelnost
· Časové omezení (u majetkových práv)
· Ochrana formy, nikoliv obsahu
Autorské právo na rozdíl od průmyslových práv, vzniká automaticky bez jakýchkoliv kroků, které by musel autor podstoupit ke vzniku autorského práva. Vzniká automaticky v momentě vytvoření díla, autor nemusí platit žádné poplatky ani podávat přihlášku na žádný úřad a nemusí čekat na zápis do rejstříku. Vzniká tedy velice jednoduše a především levně. Nevýhodou je, že nastane-li spor o autorství chybí jasný důkaz v podobě zápisu v rejstříku a autor musí dodat důkazy o jeho pravdivosti. Dalším prvkem autorskoprávní ochrany je již výše uvedená nepřevoditelnost.
Jedním z nejdůležitějších práv ochrany je však ochrana formy. Autorské právo totiž nechrání obsah díla, stejně jako význam hlavní myšlenky, které jsou v díle obsaženy či originalitu nápadu, v ochraně je pouze vnější forma provedení. Chrání pouze konkrétní vyjádření použito v díle, ale jiné vyjádření stejných myšlenek už není porušením autorského práva, je to jen nové vyjádření, tedy nové autorské dílo. Rozdíl ale je, když se jedná pouze o úpravu díla, pak to není nové vyjádření, ale jen přetvoření díla již existujícího, ke kterému je nutno autorova souhlasu originálního díla. [4]
Článek 13
Cílem článku je ochrana autorských práv převážně na internetu. Radí nám, jak proti porušení autorských práv mají bojovat internetové platformy jako jsou sociální sítě, online sdílející nástroje nebo platformy na publikování souborů či videí. Jedná se o způsob automatického filtrování a mazání, například jestliže by chtěl uživatel nahrát obrázek na nějakou webovou stránku je povinností služby poskytující sít obrázek zkontrolovat, zda neporušuje autorská práva. Jestliže by nastala situace, kdy automatický algoritmus rozpoznal obrázek nebo scénu z filmu, musí sociální sít odmítnout uveřejnění tohoto obsahu.
Kritikové ovšem poukazují na nebezpečí automatického nástroje, který by mohl ještě před publikací odhalil nahrávání copyrightem chráněného obsahu. Již dnes fungují podobné systémy, které nejsou příliš spolehlivé, jako jsou například ContentID na platformě YouTube, který má za úkol odhalit, zda v nahraném videu není požita hudba autora, který vlastní autorská práva. Velmi často se však stává, že dochází k falešným nálezů a videa jsou smazány i přes to, že nedošlo k porušení práv.
Autorský zákon nám ovšem umožňují řadu výjimek, kdy můžeme nahrát část díla, které je chráněno autorskými právy, mezi tyto výjimky patří:
parodie — jako jsou video montáže, fotomontáže a různé satirické články
remix — v určité míře můžeme použít části cizího díla a v kombinaci vytvořit dílo nové
internetové memy — memy velice často požívají obrázek, který je chráněn autorskými právy, ale v kombinaci s textem nebo jinými obrázky získává obrázek jiný význam
zpravodajství, komentář, recenze — v určité míře je možné v komentáři nebo zpravodajství použít část chráněného díla, aniž by bylo porušeno autorské právo
právo na panorama — v případě natáčení videí na ulici kde se nachází budova, která je chráněna autorským právem, naše právo na natáčení na ulici tím však není omezeno
studijní účely — například při vědecké analýze je často nutné použít části copyrightem chráněného díla pro ilustraci nebo názornost
osobní užití — je možné pořídit pro osobní použití, aniž by bylo zasaženo do autorských práv
citace –je ovšem možné použít citace z autorského díla s uvedením zdroje, jestliže je to v určitých mezích [7]
Zdroje
[1] TISAROVÁ, Daniela. Vznik a vývoj internetu. Vznik a vývoj internetu. DOI: vznik a vývoj internetu. Dostupné z: http://home.zcu.cz/~tisarova/
[2] KNAPPOVÁ, Marta, ŠVESTKA, Jiří. Občanské právo hmotné III., 4. dopl. vyd. Praha: ASPI, 2007. s. 182
[3] Duševní vlastnictví. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2020–01–26].
[4] BENEŠ, Marek. Autorské právo [online]. [cit. 2020–01–30]. Dostupné z: https://patentnarozum.eu/lekce/autorske-pravo
[5] Autorský zákon na Internetu [online]. [cit. 2020–01–30]. Dostupné z: https://www.jaknainternet.cz/page/1771/autorsky-zakon-na-internetu/
[6] Licenses [online]. [cit. 2020–01–30]. Dostupné z: http://www.gnu.org/licenses/
[7] Vymáhání copyrightu dostalo zelenou. EU bude hlasovat o „cenzuře internetu“ [online]. 20.06.2018 [cit. 2020–01–30]. Dostupné z: https://www.idnes.cz/technet/internet/evropsky-parlament-smernice-copyright-autorska-prava-article-13-navrh.A180620_190523_sw_internet_pka
obrázky:
https://coolmagazin.iprima.cz/tech/clanek-13-co-znamena-schvalene-omezeni-internetu
