Bariéry v celoživotním vzdělávání

Společnost, ve které dnes žijeme se definuje rychlým pokrokem, neustálými změnami a téměř neomezeným množstvím příležitostí. Aby člověk dokázal s touto společností udržet tempo, je velmi důležité, aby se dokázal učit a aby v tom vytrval celý život. Přístup člověka k učení je individuální a každý z nás k němu přistupuje jiným způsobem. Nepochybně se s učením pojí předchozí zkušenost nebo rodinná kultura učení, od kterých se odvíjí postoj člověka k němu.

Už i předchozí zkušenost u nás může vyvolat jisté bariéry v učení (v tomto případě např. postojové). S celoživotním učením se však nepojí jen bariéry postojové, ale můžeme jich pozorovat celou řadu. Zařadit bychom mezi ně mohli bariéry ekonomické, osobní, sociální, základní, technologické, přístupové a motivační, které se různými způsoby pravděpodobně dotýkají každého člověka [1].

K tomu, abychom takové bariéry dokázali překonat (ať už v osobní rovině nebo v rovině celospolečenské a institucionální) je na místě tyto bariéry vhodně definovat. Podle Patricie Cross můžeme v rámci celoživotního učení identifikovat tři hlavní bariéry:

• Situační bariéry
• Dispoziční bariéry
• Institucionální bariéry

Situační bariéry vyplývají ze situace nebo prostředí, ve kterém se člověk nachází. Mezi takové bariéry se může řadit např. pracovní nebo rodinné povinnosti, které člověku neumožňují dostatek času pro jeho další vzdělávání. Můžeme mezi ně také zařadit finanční potíže nebo zdravotní problémy. Dispoziční bariéry souvisejí se samotným učícím se člověkem a jeho vnímáním sebe sama, kdy na sebe takový člověk např. v určitých kontextech může nahlížet jako na „ne dost chytrého“ na to, aby se danou věc dokázal naučit. Institucionální bariéry se pak vytvářejí v rámci institucí, které poskytují vzdělávání. Mezi takové bariéry můžeme zařadit např. náročný rozvrh, vysoké požadavky na učícího se, místo konání atd. [2]

Dle Johnstone & Rivera se u starších dospělých objevuje spíše více dispozičních bariér, mladší lidé jsou omezováni situačními bariérami a osoby z nižších socioekonomických poměrů se potýkají s oběma druhy bariér. [3]

Hillage & Aston bariéry celoživotního učení následně rozdělují do tří skupin. První skupinou jsou podle autorů postojové bariéry, které vyvstávají např. z negativního postoje k učení, z nedostatku sebedůvěry nebo nedostatku motivace [4]. V tomto případě se jedná nejspíše o skupinu bariér, které je člověk schopen překonat sám tím, že do svého života implementuje několik aspektů, které by mu mohly s učením pomoci. Jedná se nejčastěji o uvědomění si svých zájmů a cílů, vytvoření si seznamu věcí, které by se chtěl naučit nebo o vytvoření závazku k učení. [5]

Další skupinou jsou fyzické a materiální bariéry, mezi které můžeme zařadit náklady spojené se vzděláváním, nedostatek času nebo špatný přístup k informacím. Poslední skupinou jsou strukturální bariéry, které plynou např. z nedostatku vhodných příležitostí ke vzdělávání. [5]

Identifikování těchto bariér a hledání jejich řešení pokládám za velmi důležitou oblast, na kterou by se společnost měla soustředit. Nejenže je celoživotní vzdělávání v naší rychle se měnící společnosti prakticky nevyhnutelné, ale přináší i řadu výhod: od zbystřování mysli, posilování sebedůvěry až po zdokonalení interpersonálních a komunikačních schopností [6]. Získání takových výhod je z osobního hlediska pro jednotlivce určitě velmi přínosné. Měli bychom se však zaměřit na to, aby z těchto výhod mohlo těžit co nejvíce lidí, protože udržitelného rozvoje jako společnost dosáhneme pouze učením se v průběhu života [7].

Zdroje

[1] Sinel, T. (2011). Lifelong learning matters. Washington, USA, VIPdesk Blog

[2] Cross, K. P. (1981). Adults as Learners: Increasing Participation and Facilitating Learning (1st Ed). San Francisco, USA, Jossey-Bass publishing.

[3] Johnstone, J.W.C & Rivera, R. J. (1965). Volunteers for Learning: A Study of the Educational Pursuits of American Adults (p. 221). Chicago, USA. Adlin publishing.

[4] Hillage, J. & Aston, J. (2001). Attracting new learners — a literature review. Learning and Skills Development Agency (LSDA), London, UK.

[5] Lifelong Learning [Online]. (2022). Retrieved May 5, 2022, from https://www.valamis.com/hub/lifelong-learning

[6] Hildebrand, D. S. (2008). The powerful benefits of lifelong learning. Winnetka, California; USA

[7] Walters, S. (2010). The planet will not survive if it’s not a learning planet: sustainable development within learning through life. International journal of lifelong education, 29(4), 427–436.