Blended learning
Pandemie nás posunula víc do onlinu. Naučili jsme se používat různé nástroje online vzdělávání a zkušeností na různých úrovních dojít k tomu, co funguje. To — zdá se — může být zachováno i po pandemii, alespoň do nějaké míry.
Na mnoha místech probíhala kombinovaná výuka — kombinující prezenční setkání a online výuku. Přesto jsem se s pojmem „blended learning“ setkala poměrně málo, přestože tento model výuky je už nějakou dobu popsaný. Další variantou je hybridní výuka, která se ale uchytila jen v omezené míře vzhledem k větší technické náročnosti a nárokům na vyučujícího. Oproti tomu blended learning umožňuje kombinaci prezenční & online i synchronní & asynchronní výuky, tedy dává více možností, jak vzdělávací proces plánovat a není tak technicky náročný (obzvlášť po čase pandemie se jeví jako zvládnutelný pro více lidí). [1]
Přeložit „blended“ do češtiny můžeme jako „kombinovaný“. Jde o kombinaci prezenčního a online vzdělávání, které může být synchronní i asynchronní. Překlad se ovšem nepoužívá, protože „kombinované vzdělávání“ máme spojené spíše s tzv. dálkovým studiem (přestože dálkové/distanční a kombinované je rozdíl). Proto zůstávám také u pojmenování „blended learning“.
Velkou výhodou blended learningu je možnost kombinovat různé přístupy a přizpůsobovat formy a metody výuky studujícím a jejich stylům učení [2]. Obecně je vnímám jako mix prezenční výuky (učitel a studenti ve stejném čase na stejném místě) a e-learningu. Tento koncept působí slibně v možnosti kombinovat výhody obou přístupů a umožnit větší personalizaci vzdělávání. [3]
Výzkum zkoumající kritické faktory v implementaci blended learningu na vysokých školách [4](s využitím [3]) definuje čtyři perspektivy:
- Univerzitní perspektiva — uvádí výhody e-learningu, univerzity jsou ze své podstaty inovativní a hledají nové cesty k šíření vzdělávání, jeho dostupnosti
- Perspektiva učících se — upozorňují na riziko nekvalitních materiálů v e-learningové části a potřebu podpory i sociálního učení
- Perspektiva vyučujících — potřeba profesionální podpory, přístup k technologiím, zmiňují další motivaci k podpoře kvalitního vzdělávání a také upozorňují na riziko zahlcení a přepracování
- Globální perspektiva — silnou stránkou je možnost rychle distribuovat obsah, podstatná je ovšem personalizace, přizpůsobení cílové skupině, a to i z pohledu lokality
Opakovaně je také zdůrazňována důležitost podpory kooperace, interakce a zpětná vazba. [2]
Blended learning nám nabízí skvělé další možnosti, kde technickou náročnost a rozsah jednotlivých částí můžeme volit podle potřeb a možností, abychom získali to nejlepší z těchto forem výuky. Umožňuje zapojení více metod výuky a forem, které vyhovují různým studentům s jejich styly učení. Zároveň je dobré myslet na rizika, která může přinášet — při vytváření e-learningový obsah přizpůsobovat cílové skupině a nezapomínat na důležitost interakce.
Zdroje:
[1] Blended Learning Basics — What is Blended Learning?. Blended Learning [online]. c2022 [cit. 2022–05–22]. Dostupné z: https://www.blendedlearning.org/basics/
[2] GARDNER, Howard. Dimenze myšlení: teorie rozmanitých inteligencí. Praha: Portál, 1999. ISBN 80–7178–279–3. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:ba2f6750-0050-11e4-9789-005056827e52
[3] EGER, Ludvík. E-learning a jeho aplikace: s orientací na vzdělávání a profesní vzdělávání Millennials. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2020. ISBN 978–80–261–0952–5.
[4] Mozelius, Peter & Hettiarachchi, Enosha. (2017). Critical Factors for Implementing Blended Learning in Higher Education. International Journal of Information and Communication Technologies in Education. 6. 10.1515/ijicte-2017–0001. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/318191000_Critical_Factors_for_Implementing_Blended_Learning_in_Higher_Education
