Blogování

Ve zkratce lze říci, že blogovat znamená přidávat příspěvky na svoji internetovou stránku, webovou aplikaci — blog. Blog má většinou jednoho autora — blogera (ale není to pravidlo, často jsou i blogy kolektivním dílem autorů). Spektrum témat, o kterých se může blogovat je široké — ať se už jedná o osobní deníčky blogerů, lifestylové blogy, propagační stránky firem, blogy s recepty nebo blogy, kde autor komentuje dění v současném světě,…

Významnou část blogování tvoří také zpětná vazba od čtenářů — komentáře, které jsou umístěny pod příspěvkem. Společně s autory článků poté tvoří svět blogů nazývající se blogosféra.

HISTORIE BLOGOVÁNÍ

Do naší země se fenomén blogů dostal na přelomu tisíciletí, ale zájem lidí o aktuální dění ve společnosti lze vystopovat až hluboko do historie. Stačí si vzpomenout na francouzské trubadúry nebo na české minstrely, kteří formou písní předávali zprávy o událostech rozličného charakteru. Dalším mezníkem se poté stal vynález knihtisku, díky němuž se staly knihy dostupnějším pro širší veřejnost.

O něco skutečnějším předchůdcem blogů se poté staly v 19.století krátké publicistické útvary — glosy, fejetony nebo sloupky.

Kořeny prvotního blogování (ačkoliv v té době se tomu tak ještě neříkalo) sahají do roku 1994, kdy americký student Justin Hall vytvořil stránku links.net, kam vkládal pro něj zajímavé odkazy. 
 V roce 1999 byl společností Pyra Labs vytvořen systém Bloger, který v roce 2002 koupil Google. Tento publikační systém funguje dodnes a jedná se o jednu z nejrozšířenějších platforem, na které lze vést vlastní blog.

23.dubna 1996 začal spisovatel a populární autor sci-fi románů Ondřej Neff přispívat na svůj web Neviditelný pes[1] a ačkoliv se tomu tehdy tak ještě neříkalo, tak se přesto jedná o první ryze český blog. Zde se věnoval nejen politickým tématům, ale taky třeba psům. Neviditelný pes se stal také první stránkou, která překročila hranici milionu návštěv uživatelů. 
 Neviditelný pes funguje dodnes, ale už se nejedná o čistě Neffovo dílo. Přispívá zde celý kolektiv autorů. Také se značně rozšířilo portfolio témat a publicistických útvarů, přidružily se platformy jako například Youtube nebo Twitter.

Později, právě na počátku nového století, se blog pomalu, ale jistě začal v našich zemích rozšiřovat. Nejvýznamnějšími zástupci naší blogosféry se stal scénárista a producent Tomáš Baldýnský a jeho blog Baldachýn nebo Petr Staníček se svojí stránkou Pixy.cz.

V roce 2003 se otevřela možnost blogovat i pro širokou veřejnost, jelikož byl Martinem Malým spuštěn server bloguje.cz.

OBSAH BLOGŮ

Blogy jsou jednou z nejčastějších forem sociálních médií. Díky možnosti komentářů a komunikaci blogera se čtenáři lze na blogy nahlížet jako na jednu z forem social networkingu. 
 Každý blog se kromě textu různého zaměření, skládá i z množství obrázků, interaktivních odkazů a videí. Někteří autoři na postranní panel dokonce umísťují odkazy na „spřátelené“ či jimi oblíbené blogy, takže návštěvníci tak mají možnost dostat se i na jiné, zajímavé stránky.

Každý bloger chce, aby jeho blog byl čtený, úspěšný a aby se mu čtenáři na blog vraceli. Ačkoliv obsah blogu je velmi důležitý (autor by měl nabízet atraktivní témata, psát čtivě a poutavě,…), existují další cesty, jak návštěvníkovi, co nejvíce zpříjemnit požitek ze čtení. Stránka by měla co nejvíce uživatelsky příjemný design (velmi populární je minimalistické bílé pozadí, černé písmo a zajímavým fontem napsaný název blogu), možnost přečíst si i starší články, pomocí archivu, pro čtenáře z cizí země možnost automatického překladu, tagy, kterými se krátce označuje obsah příspěvku nebo krátké představení autora blogu. 
 Většina úspěšných blogů má připojen také facebookový profil, osobní profil blogera na Instagramu či na Twitteru, což zaručuje neustálý kontakt blogera se čtenáři.

Ačkoliv by každý blog měl být unikátní a jedinečný, tak dle amerického spisovatele Jaye C. Levinsona, by většina úspěšných blogů měla splňovat tato kritéria:

1. Osobitost — bloger by měl silnou osobností a současně by měl být blízký svým čtenářům

2. Užitečnost — autor by měl na své stránce zveřejňovat originální a zajímavé informace, pokud možno, tak zábavnou formou, aby se čtenáři na blog chtěli vracet

3. Čitelnost a vzhled — jak jsem již zmínila výše, stránka by měla být čitelná a orientace na ní, co nejvíce intuitivní a jednoduchá

4. Publicistický styl — bloger by měl psát lehce neformálním, přesto publicistickým stylem. Samozřejmostí by měl být bezchybný pravopis, stručnost a výstižnost.

Blogy jsou také velmi často brány a chápány jako součást webu 2.0., kdy se jejich autoři podílejí na vytváření, hodnocení a práci s informacemi dostupnými na internetu.

V roce 2004, americký profesor původem z Indie Sandeep Krishnamurthy vytvořil dvoudimenzionální model, ve kterém také rozdělil blogy — jedna osa sleduje počet autorů, kteří blog píší a druhá osa sleduje témata, kterým se blog věnuje[2].

Obrázek 1: Krishnamurthyho dvoudimenzionální model

Krishnamurthy rozdělil blogy do čtyř kategorií — Osobní deníky, Support group (tedy blogy kdy se více osob zaměřuje a osobní témata), Enhanced column (blog, který píše jednotlivec a svými názory a postřehy se vyjadřuje k různým tématům) a Collaborative Content Creation (blog o více autorech, kteří se kontinuálně podílí na psaní článků).

U nás se nejvíce dělí blogy podle svého obsahu, přičemž nejvíce populární jsou blogy o módě, kosmetice a v poslední době to jsou blogy lifestylové, jejichž tématické pokrytí je nejširší. Dále bychom našli velké množství food blogů, ať už s recepty, nebo stránky věnující se recenzím restaurací.

Poměrně specifickou skupinu blogů tvoří ty, které fungují pod zpravodajskými servery (např. blog.idnes.cz). Kromě obligátních deníčků, tak zde většinou najdete příspěvky, kde autoři reagují či jinak komentují aktuální dění okolo nás.

MARKETINGOVÉ VYUŽITÍ BLOGŮ

Blogy se velmi rychle staly oblíbenými mezi mladými lidmi a firmy si poměrně brzy uvědomily marketingový potenciál blogerů. Není levnější a cílenější reklamy, než když danému blogerovi firma pošle výrobek a on vydá článek, obsahující onen produkt. Kosmetické firmy tak začaly využívat blogerky píšící o kosmetice, blogeři, kteří se zabývají cestováním, tak začaly zvát hotely,… Apod. Reklama byla levná a dostala k lidem, ke kterým se dostat měla.
 Nejrozšířenější formou spolupráce mezi blogery a firmami se stal tzv. barter. Firmy nabízejí různé vouchery či přímo konkrétní produkty výměnou za konkrétní produkty. 
 Další možností je umístění reklamního banneru firmy či e-shopu přímo na blog. Bloger poté dostává odměnu za předem dohodnuté časové období (týdny, maximálně měsíce) formou finanční odměny. 
 Třetí možnost je poté jednoduché zadávání odkazů do článků, jedná se o provizní systém, kdy má následně bloger komisi z nákupu.

BLOGY DNES

V roce 2010 byla spuštěna mobilní aplikace Instagram, která v roce 20102 přešla pod křídla společnosti Facebook.
 Tato aplikace se poměrně rychle stala velmi populární a pro většinu blogerů se postupem času stala nezbytností. Sem se také pomalu začala přesouvat pozornost čtenářů a následně i firem. A důvod? Instagram je svět dokonalých fotek a malého množství textu, což je pro blogery mnohem pohodlnější než sáhodlouhé sepisování článků na blog a i pro čtenáře, jelikož se nejedná o žádný sáhodlouhý sloh. 
 Nedílnou součástí Instagramu jsou i hashtagy, které pomáhají k označování fotek, reklam,… Apod. Spousta značek si vytvořila hashtagy, které se staly jejich poznávacím znamením, např. značka Calvin Klein a jejich #MyCalvins.
 Zástupcům firem stačí pár posunutí prstem a zjistí jak moc je daný bloger na Instagramu úspěšný a jak moc se vyplatí do něj investovat (počet sledujících/followerů, „lajkovanost“ fotek,…)
 Přirozený vývoj věci zajistil, že se tato skupina insta-blogerů selektovala a vytvořila, tak samostatnou skupinu, nikterak závislou na existenci weblogů a zasloužila si označení influenceři[3].

V současnosti můžeme prohlásit, že weblogy, mají dobu největší slávy již za sebou a pozornost se více upíná k sociálním sítím (Facebook, Instagram, Youtube,…), ale jejích využití je stále poměrně velké, např. jako zdroj informací nebo pouze jako prostor pro jednotlivce, kteří chtějí vyjádřit svůj názor.

Zdroje

KISIĆ, Sandra. Blog jako marketingový nástroj [online]. Praha, 2015 [cit. 2017–12–04]. Dostupné z: https://vskp.vse.cz/56134. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce Mario Kubaš.

KOLÁČKOVÁ, Dana. Weblog jako elektronický informační zdroj [online]. Brno, 2009 [cit. 2017–12–04]. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/135399/ff_m/>. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Petr Škyřík

Neviditelný pes [online]. [cit. 2017–12–04]. Dostupné z: https://neviditelnypes.lidovky.cz/

TEDxAmsterdamWomen 2011 — Andy Torres — The Key to Successful Blogging. In: Youtube [online]. 1.12.2011. [cit. 2017–12–04] Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=kGBQApX1c_c

Herring, S. C., Scheidt, L. A, et al. Bridging the gap : A genre analysis of weblogs. [online]. Los Alamitos: IEEE Press, 2004 [cit. 2009–05–27]. s. 3. Dostupný z WWW: . http://ieeexplore.ieee.org.ezproxy.muni.cz/document/1265271/?part=1

KOFROŇ, Jakub. Fenomén Instagram. Jak jej využít v marketingové strategii? [online]. [cit. 2017–12–07]. Dostupné z: http://blog.beneficio.cz/fenomen-instagram-jak-jej-vyuzit-v-marketingove-strategii/

Influencer. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2017–12–07]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Influencer

Obrázky

[online].[cit. 2017–12–09]. Dostupné z: https://www.citizenlab.co/wp-content/uploads/2017/02/Blog.jpg

[online].[cit. 2017–12–09]. Dostupné z: http://ieeexplore.ieee.org.ezproxy.muni.cz/document/1265271/?part=1

[1] Neviditelný pes [online]. [cit. 2017–12–04]. Dostupné z: https://neviditelnypes.lidovky.cz/

[2] Herring, S. C., Scheidt, L. A, et al. Bridging the gap : A genre analysis of weblogs. [online]. Los Alamitos: IEEE Press, 2004 [cit. 2009–05–27]. s. 3. Dostupný z WWW: . http://ieeexplore.ieee.org.ezproxy.muni.cz/document/1265271/?part=1

[3] Influencer. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2017–12–07]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Influencer