Bookless libraries
Když se řekne knihovna, tak si každý představí regály plné knih, výpůjční pult a pravděpodobně i počítač s přístupem na internet. V některých knihovnách je počítačů více, někde jsou pak v nabídce i e-knihy, včetně e-čteček. Ano, ICT proniká stále intenzivněji do všech odvětví a knihovny samozřejmě nejsou výjimkou. Dokázal by si však ještě před několika lety někdo představit, že z knihoven úplně zmizí jejich nejzákladnější doména, tedy knihy samotné?
Realizovat průkopnickou myšlenku Bookless library (knihovny bez knih) začaly akademické knihovny v USA. Například v roce 2012 přešla na kompletně digitální model The William H. Welch Medical Library na Univerzitě Johna Hopkinse v Baltimoru. Jako hlavní důvod uvedla ředitelka knihovny Nancy K. Rodererová klesající zájem o půjčování klasických knih a velký nárůst poptávky po online přístupu.
První pokusy o otevření veřejných knihoven bez knih v Tuconu v Arizoně (2002) a v New Port Beach v Kalifornii (2011) se však nesetkaly s úspěchem a po nátlaku veřejnosti začaly opět nabízet i klasické knihy. Za přelomové je tedy považováno až otevření knihovny BiblioTech v San Antoniu v Texasu v roce 2013. Tato knihovna nabízí padesát počítačových terminálů, velké množství notebooků, tabletů a e-čteček k přímému čtení v prostorách knihovny, a uživatelé si také mohou půjčit e-knihy ve formě karet, ze kterých si pak obsah stáhnou do svých zařízení. Přestože tento typ knihoven přináší celou řadu výhod, jako je využití uvolněných prostor pro zlepšení pohodlí čtenářů nebo prakticky permanentní přístup ke knihám, existuje i mnoho argumentů proti. Ředitelka knihovny v San Rafaelu v Kalifornii Sarah Houghtonová považuje zavádění knihoven bez knih za předčasné. Uvádí, že mnoho lidí stále dává přednost klasickým knihám a odmítají jejich digitální formu. Dalším problémem je podle ní otázka digitální propasti, kdy mnoho uživatelů ani nemá kompetence pro využívání ICT pro čtení knih a knihovny pak budou muset zaměstnávat někoho, kdo bude těmto uživatelům pomáhat, čímž se zvýší náklady na provoz. Za největší problém však Sarah Houghtonová považuje fakt, že velká část knižní produkce není digitálně zpracovaná anebo je nad finanční možnosti veřejných knihoven. Mezi další nedostatky bych osobně zařadil i velice komplikovanou otázku autorských práv.
Podle mého názoru je myšlenka knihoven bez knih zajímavá a myslím, že má budoucnost. Přesto ale stále budou muset existovat i knihovny klasické, protože i ty mají svoje přednosti, které plně digitalizované knihovny nikdy nemohou nahradit. Pro mnohé uživatele, včetně mě, je například jedním z největších požitků spojených se čtenářstvím právě procházení regálů s knihami, listování v nich a vybírání „té pravé“.
Jako to vypadá ve zmiňované knihovně BiblioTech v San Antoniu, která je považována za první veřejnou knihovnou bez knih na světě, ukazuje následující video.
