Bring Your Own Device
Úvod
BYOD neboli Bring Your Own Device je trend, který je ve vzdělávání v posledních pár letech stále oblíbenější. Přecházel mu pojem 1:1 (One-to-One), který se používal — a stále používá — při využívání počítačů ve výuce, a to právě v poměru 1:1, tedy jeden žák využívá jedno zařízení.
Název BYOD vznikl jako akronym z anglických slov Bring Your Own Device. V praxi to znamená, že si žáci mohou do školy přinést svoje vlastní přenosná počítačová zařízení, jako jsou notebooky, tablety, chytré telefony a další. Hlavní myšlenka však není pouze donést takového zařízení do školy. BYOD by měl pracovat na principu, kdy žáci budou vlastní zařízení ve výuce aktivně používat. Jsou zde podstatné dvě věci. Zaprvé by učitelé měli plánovat takové aktivity, při kterých se žáci budou moci zapojit se svými zařízeními. Zadruhé by škola měla mít jasně nastavená pravidla, která umožní přenosná zařízení využít jako didaktický prostředek pro učení a vzdělávání. (Neumajer, 2O16)
Výhody
1) Využívání známého zařízení
Jednou z nejdůležitějších výhod, kterou BYOD nabízí, je komfort používání vlastního zařízení. Žáci si tak do školy přinesou zařízení, které je jim důvěrně známé, a jsou zvyklí s ním pracovat. Místo učení se s novým zařízením se tak žáci mohou plně věnovat svoji pozornost výuce.
2) Zlepšení efektivity učení
Učitelé mohou díky BYOD využívat rozmanitější vzdělávací aktivity a tím pádem lépe naplňovat specifické potřeby žáků. Tím mohou učitelé zlepšovat motivaci a rozvoj nadanějších žáků, motivovat žáky, kterým tradiční metody výuky připadají nudné a lépe podporovat méně nadané žáky a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.
3) Organizační výhody
Zavedení BYOD může pomoci zvýšit prestiž dané školy a ukáže, že je přístupná inovacím v oblasti digitálních technologií. Dále může BYOD vést ke zlepšení digitální gramotnosti učitelů.
Nevýhody
1) IT podpora
Důsledky zavedení BYOD mohou být velmi náročné, a to především pro IT techniky, kteří na dané škole pracují. Technici se mohou obávat nárůstu požadavků na síť a možného — nepříliš pozitivního — dopadu na školní systémy. Dále může být pro učitele, jejichž digitální gramotnost není příliš vysoká obtížné poskytovat žákům v tomto směru podporu.
2) Obavy rodičů
Jednou z největších obav rodičů představují náklady na zajištění mobilních zařízení, na kterých jejich děti budou pracovat. Tato zařízení jsou drahá a někdo by se je mohl pokusit odcizit, nebo by je dítě mohlo ztratit. Dále zařízení může být předmětem šikany. Rodiče také nemusí důvěřovat mobilním zařízením jako nástrojům vhodným pro učení.
3) Různá zařízení
Učitelé vyjádřili obavy kvůli modelu BYOD, ve kterých nejsou přesně specifikovány požadavky na mobilní zařízení žáků. Může se tak stát, že například učební materiály využívající Adobe Flash, nemusí na některých zařízeních fungovat, což může omezit dostupnost výukových zdrojů, které žáci v zařízení mohou použít. Dále například aplikace nemusí fungovat na všech zařízeních, jelikož mohou mít jiný operační systém (Android, iOS). (Attewell, 2015)
Závěr
Zavedení BYOD do výuky může mít samozřejmě daleko více výhod, ale i nevýhod, než jsem shrnula výše. Právě ve školním prostředí a s pomocí pedagogického vedení se mohou žáci naučit digitální technologie aktivně využívat k učení.
Zdroje
Attewell, J., Říjen 2015. BYOD Bring Your Own Device: Příručka pro vedoucí pracovníky škol o možnostech využití mobilních zařízení žáků pro výuku a učení, Belgie: European Schoolnet. Dostupné z:https://www.dzs.cz/sites/default/files/2020-08/BYOD-CZ-final.pdf
NEUMAJER, Ondřej. 2016. BYOD — přineste si vlastní počítačové zařízení do školy. Ondřej Neumajer [online]. Ondřej Neumajer, c2021, [cit. 2022–03–29]. Dostupné z: https://ondrej.neumajer.cz/byod-prineste-si-vlastni-pocitacove-zarizeni-do-skoly/
