Celoživotní vzdělávání na KISKu aneb jak získat pedagogické minimum
Současný svět se významně proměňuje a nabývá mnoha inovací. Vznikají nová pracovní místa, o kterých se nám v našem dětství ani nesnilo — stejně tak jako o enormním přibývání informačních technologií. To vše si však nese svoji cenu, jelikož s nárůstem proměnlivosti edukačního procesu roste i sada schopností a znalostí, které by měl člověk v dnešní informační společnosti alespoň částečně ovládat.[1] Nabízí se však otázka, kde by je měl člověk získat? Formální vzdělávací proces je majoritně strukturován pevnými strategickými zásadami a kurikulárními dokumenty, které mnohdy neumožňují získat prostor pro nadstandardní látku. Byť je to součást celoživotního učení, dnešní článek o této sekvenci není.
Článek bude obsahovat konceptuální vymezení pojmu celoživotního vzdělávání, se zaměřením na specializovanou část dalšího vzdělávání. Druhotná část textu poskytne čtenáři informace praktičtějšího charakteru, a to o konkrétním projektu celoživotního vzdělávání na půdě KISKu. Článkem vymezím podstatné administrativní informace, včetně deskriptivních popisů povinných předmětů.
Vymezení konceptu celoživotního vzdělávání
Prvotní zásluha české integrace celého konceptu je přikládána osobě Jana Amose Komenského, jakožto nositele odvážného školského reformního ideálu, ke kterému se naše společnost opět přiklání. Komenský totiž vyjadřoval důraz na všeobecné vzdělávání a svobodnou vůli jednotlivce. Také chápal člověka jako zvídavého tvora, jemuž je vlastní touha po vědění a dobrém. [2] Zkrátka, nepřímo zmínil předpoklad možného vzdělávání v různých fázích lidského vývojového procesu. A právě tato myšlenka se ukázala jako relevantní, jelikož dnes je celoživotní vzdělávání vnímáno jako nezbytný aspekt všech životních fází.
Strategie celoživotního učení ČR definovala celoživotní učení jako: “představu zásadní koncepční změny pojetí vzdělávání, jejího organizačního principu, kdy všechny možnosti učení — ať už v tradičních vzdělávacích institucí v rámci vzdělávacího systému či mimo ně — jsou chápány jako propojený celek, který dovoluje rozmanité přechody mezi vzděláváním a zaměstnáním a který umožňuje získat stejné kvalifikace a kompetence různými cestami a kdykoliv během života.“ [3] Důraz je tedy kladen na nepřerušovanou kontinuitu učení se, jakožto pojmu individualizovaného chtíče ke vzdělávání.[4]
Krátce lze tedy celý proces celoživotního učení vztáhnout k myšlence nutnosti nekonečného učebního procesu v rámci povinné, osobní a profesní roviny.
Další vzdělávání
Už víme, že vzdělávací fáze není ukončena dnem nabytí povinné školní docházky, protože pokračuje vstupem na trh práce. A právě při prvním vstupu vzdělávajícího do pracovního režimu či bezprostředně po ukončení nejvyššího cíleného vzdělávání, hovoříme o dalším vzděláváním. Další vzdělávání značí různorodé spektrum souborů či kompetencí. Pod tento pojem se řadí dodatečná pracovní rekvalifikace a školení nad rámec vlastního zájmu, vzdělávací činnosti na podporu kariérního růstu či dobrovolnické volnočasové aktivity informálního učení,[5] např. Univerzity třetího věku.
S možností navazujícího učebního procesu, mimo faktor formálního terciárního vzdělávání, přišla také naše Katedra informačních studií a knihovnictví, která nabízí odborné pedagogické studium pro zisk kvalifikace pedagogických pracovníků.
Program je nabízen pro uchazeče se zájmem o doplňkové a rozšiřující vzdělávání v pedagogickém směru a pro ty, kteří hledají nové možnosti uplatnění na trhu práce.[6]
Hlavním cílem programu je připravit všechny své studenty pro budoucí potenciální pedagogické povolání, přičemž se nepředpokládá dosažení jiného předchozího pedagogického vzdělání, např. v rámci pedagogické fakulty. Absolventi tohoto studia budou kompetentní k vykonávání učitelské profese v oborech Informační služby či Informačních technologiích. Svými informatickými znalostmi se současně stávají kompetentními k dílčím aktivitám, např. kurátorské úpravy digitálního obsahu, správy e-learningu, apod. Tyto dovednosti jsou žádoucími faktory učitelů ve 21. století.[7]
Ukončení vzdělávacího postupu probíhá formou obhajoby závěrečné práce a komisionální zkouškou, a to po dvou úspěšně absolvovaných semestrech. Celý program je však zpoplatněn celkovou částkou 12 600 Kč. Tato cena se však liší, pokud jsme jako předchozí studenti magisterského oboru absolvovali některý z povinných předmětů. Tuto peněžní částku lze stáhnout na úplné minimum, pokud si vědomě volíme předměty v rámci předchozích studií. V případě absolvování všech žádoucích předmětů student zaplatí pouze 4200 Kč za pedagogickou praxi a komisionální zkoušku, a to už je významný rozdíl. Dá se tedy říci, že předchozí studenti mají strategickou výhodu.
Katalog předmětů
Vyjma již zmíněné pedagogické praxe při středních školách a komisionální zkoušky jsou v každém semestru vyučovány dva pedagogické předměty dostupné níže v seznamu. V závorce je uveden název předmětu, který je uznatelný v rámci přechozích studií.
Pedagogická psychologie- učí širokou škálu podooblastí spadající do pedagogicko-psychologického procesu. Důraz je kladen na abstraktnější témata, např. osobnost pedagoga, jeho profesní dovednosti či interakce, a na vývojovou složku studentů. Psychologický aspekt se týká okruhu klimatu třídy a souvisejících sociálně-patologických jevů v důsledku možných špatných třídních vztahů či ignorované nepřiměřené hierarchizace. Sociálně-patologické jevy jsou rozebírány ve vícero způsobech, i z hlediska řešících šetření školních psychologických poraden či jiných odborně kompetentních zařízeních.
Didaktické aspekty vzdělávacích technologií ( Vzdělávací technologie)- seznamují studenty s teoretickými východisky informatiky a trendů v oblasti technologií ve vzdělávání. Výuka je výjimečná pro svoji praktickou část, která umožňuje selektivní práci s různými aplikacemi a technologiemi, např. 3D tiskárnou, virtuální realitou, tvorbou podcastu či psaní wikipedistického článku. Možnosti jsou široké a individualizované dle preferovaných zájmů.
Obecná a oborová didaktika (Design vzdělávacího procesu)- navazuje na znalosti z pedagogické psychologie, které rozvíjí formou didaktického hlediska. Předmět se zabývá konkrétním vyučovacím procesem, včetně jeho příslušných fází (úvod hodiny, přechod mezi aktivitami, závěr hodiny,…). Cílem by měly být strukturované poznatky o tom, jak správně učit studenty.
Obecná a školní pedagogika (Učící se společnost)- rozvíjí blíže formy vzdělávacích přístupů, např. o koncept daty řízeného vzdělávání, vzdělávání v internacionálním pohledu nebo moderního konceptu hybridní výuky. Touto oblastí je završeno veškeré poznávání edukačního rázu.
Závěr
Vzdělávání je proces, který nás bude doprovázet při vlastní cestě životem. Je jen na nás, zdali se necháme pohltit vnějšími okolnostmi či překleneme proces do vnitřního vědomého stavu “učení se”. Podstatným hlediskem je, že vždy máme svobodu výběru při celé složce celoživotního učení. Formy celoživotního učení jsou velmi různorodé, dokonce i Katedra informačních studií a knihovnictví rozvinula jeden z typů pro rozšiřující formální studium. Cílem takového programu je zajištění odborné způsobilosti pro vykonávání pedagogické činnosti.
[1] Vzdělávání. Strategický rámec Česká republika 2030 [online]. Praha: Ministerstvo životního prostředí, c2022 [cit. 2022–05–04]. Dostupné z: https://www.cr2030.cz/strategie/kapitoly-strategie/lide-a-spolecnost/1-4-vzdelavani/
[2] KOPECKÝ, Martin. Proč chápat celoživotní vzdělávání jako dobro pro celé lidstvo? Revize pohledu UNESCO za pomoci Komenského. Lifelong Learning: celoživotní vzdělávání [online]. 2020, 10(1) [cit. 2022–05–04]. Dostupné z: https://lifelonglearning.mendelu.cz/media/pdf/LLL_20201001009.pdf
[3] Strategie celoživotního učení ČR. In: . Praha: Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy, 2007, číslo 761. Dostupné také z: https://www.msmt.cz/vzdelavani/dalsi-vzdelavani/strategie-celozivotniho-uceni-cr
[4]Systematizace pojmů vzdělávání a učení se. Wikisofia [online]. c2013 [cit. 2022–05–04]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Systematizace_pojm%C5%AF_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_a_u%C4%8Den%C3%AD_se
[5] Strategie celoživotního učení ČR.
[6]Celoživotní vzdělávání KISK. Katedra informačních studií a knihovnictví [online]. Brno: Masarykova univerzita, c2022 [cit. 2022–05–04]. Dostupné z: https://kisk.phil.muni.cz/uchazeci/celozivotni-vzdelavani
[7]Tamtéž
