Centrum CHARIOT a jeho projekt na využití wearables ve třídách

Koncem září 2017 oznámila indická firma SMARTRON specializující se na výrobu technologií, především na umělou inteligenci a internet věcí, spolupráci s Univerzitou Jižní Kalifornie (University of Southern California), konkrétně s centrem CHARIOT (Center for Human Applied Reasoning & the Internet of Things). Toto centrum vzniklo již dříve a je výsledkem interdisciplinární spolupráce USC Viterbi School of Engineering a USC Rossier School of education.[1]

Spolupráce centra výše uvedené univerzity se zmíněnou indickou společností byla navázána z důvodu realizace výzkumu, respektive za účelem vývoje nositelných technologií (wearables), a to například náramků, které budou určeny ke zkoumání studentů, respektive procesů probíhajících při studiu. Vše se má dít nejen za pomoci daných nositelných technologií, ale také za pomoci platformy TronX, která je inteligentním ekosystémem propojeným s celou řadou senzorů a zařízení. V praxi si lze představit, že technologie společnosti SMARTRON, budou snímat a zaznamenávat biometrické údaje jednotlivých studentů, jakými jsou například míra stresu, krevní tlak, tep, EKG a podobné údaje. Analýza nashromážděných dat pak má umožnit porozumění kognitivním a emočním procesům studentů v kontextu prováděných aktivit, což následně může přispět k personalizaci výuky.[2] Právě pomoc s personalizací vzdělávání je hlavním cílem celého projektu. Jinými slovy řečeno je zde snaha přispět ke zlepšení výuky ve školách.

Bližší informace k projektu prozatím nejsou dostupné. Nicméně lze ještě zmínit například vyjádření koordinátora celého projektu Kennetha Yatese, který doufá, že dvouletá spolupráce přinese výsledek v podobě špičkového inovativního řešení pro vzdělávání. Ostatně, v podobném duchu se měl vyjádřit také zakladatel indické společnosti Mahesh Lingareddy. Toho spolupráce, jakožto první indické společnosti s prestižním centrem, respektive univerzitou těší.[3]

Podle mého názoru může mít poměrně velký potenciál. Osobně si však vzhledem ke skutečnosti, že v nyní nejsou dostupné konkrétnější informace, zcela jasně nedokáži představit jeho realizaci a úspěšnost v praxi.

V souvislosti s projektem je na pořadu dne nejen několik zajímavých otázek, ale také další možná využití.

Jedna z otázek, která mě napadá, je ta, do jaké hloubky je možné pomocí stanovených sledovaných ukazatelů zjistit zkoumané věci a jaká bude míra zkreslení. Je vůbec možné zjistit, že konkrétní výkyv v zaznamenaných údajích je způsoben právě aktuálně řešeným problémem, a ne s něčím zcela nesouvisejícím? Ten může být způsoben nepříjemnou vzpomínkou či jinými, možná i dlouhodobějšími vlivy a nemusí úplně souviset přímo se vzděláváním, ale například osobním životem, do kterého si student nechce nechat „nahlížet“.

V čem osobně spatřuji velký a zcela zásadní přínos je možné využití a ve třídách, především nižších ročníků základních škol. U dětí, ale také například hendikepovaných studentů může nastat problém s komunikací či již se specifikací vlastních potřeb při studiu. Tyto bariéry by bylo možné zjistit a následně překlenout. Užití nositelných technologií ve školách by také mohlo přispět k vlastnímu sebepoznání studentů. Dá se také uvažovat o možném využití v hodinách biologie. V souvislosti se sledovanými ukazateli může být přínosem i to, že je sekundárně monitorováno zdraví studentů. Dokáži si představit, že tyto údaje by mohly být také sdíleny s lékaři. Zlepšení by tak nemusela přinést jen v samotném vzdělávání. O přínosu můžeme také hovořit v tom smyslu, že by bylo možné potírat sociálně patologické jevy, které jsou často spojovány právě se školním prostředím. Zde lze uvést jako příklad šikanu.

K celkovému projektu lze však podotknout a snad i vytknout skutečnost, že monitoring daných údajů lze vnímat jakožto poměrně významný zásah do soukromí jednotlivce. To může být značně problematickým aspektem. Je možné, že k realizaci bude nutné získat souhlas studentů, případně jejich rodičů. Pro studenty také může být monitoring nepříjemný. Dalším možným problémem je také při špatném zabezpečení možné zneužití nashromážděných dat k jiným účelům. Negativa, tedy rizika a ztráta soukromí, která je s monitoringem spojená, mohou z pohledu rodičů a studentů převážit a způsobit to, že s ním nebudou souhlasit.

Dle mého názoru i přes výše uvedené problematické aspekty mají obdobné projekty smysl, neboť z nich může vyplynout řada zajímavých skutečností. Takových skutečností si nemusí být v určitých případech vědom ani sám student. Tyto informace není možné získat běžnými metodami, za které lze považovat například rozhovory. V případě souhlasu by získaná data nemusela sloužit pouze pro personalizaci výuky, nýbrž také v anonymizované podobě pro jiné výzkumy. Následný vývoj projektu, stejně tak jeho případné převedení do praxe bude zajisté zajímavé sledovat, stejně tak jeho přijetí či nepřijetí společností.

Zdroje:

[1] Viz MIDNIGHT HOUR STUDIOS. [USC CHARIOT] Vision Film. In: Vimeo [online]. September 8, 2017 [cit. 2017–09–28]. Dostupné z: https://vimeo.com/233026429.

[2] Smartron Partners With CHARIOT For Research on Personalized Learning Solutions. In: News 18 [online]. Noida, 2017 [cit. 2017–09–28]. Dostupné z: http://www.news18.com/news/tech/smartron-partners-with-chariot-for-research-on-personalized-learning-solutions-1527259.html.

[3] Research center finds new collaborator for IoT initiative: CHARIOT and Smartron will work together to create classroom wearables. In: USC Rossier School of Education [online]. California: USC Rossier School of Education, 2017 [cit. 2017–09–27]. Dostupné z: http://rossier.usc.edu/research-center-finds-new-collaborator-iot-initiative/.