Co-Curriculum — nový směr vzdělání?
Co-Curriculum je definováno jako aktivity, programy a studijní zkušenosti rozvíjející zkušenosti, které se naučíme ve rámci našeho studijního života. Jsou to tedy zkušenosti, které určitým způsobem odrážejí školní / akademické osnovy.
Jak je co-curriculum definováno?
Jsou to obvykle aktivity, které nejsou klasifikovány jako akademický předmět, tudíž neumožňují ani získání akademického titulu. Mohou se konat mimo školní docházku a jsou provozovány externími organizacemi. Jako příklad nám mohou posloužit například různé programovací kurzy, kde se dle osnovy učíme jednotlivé oblasti od definice datových typů po různé relační vztahy apod. Můžeme se ovšem setkat i s případem, kdy jsou tyto kurzy (vzdělávání mimo osnovu) podporovány na akademické půdě a dochází téměř k smazání rozdílů mezi těmito dvěma způsoby vzdělávání.
Za kurikulární aktivity je možno považovat například i studentské noviny, umělecká představení nebo i hudební vystoupení, ovšem dochází zde k odlišným interpretacím termínu na základě prostředí, ve kterém se pohybujeme.
Tato forma vzdělání je především aplikována na mladší studenty, kteří díky interaktivnímu přístupu jsou schopny zapamatovat si i obtížnější látku z oblasti vědy, technologií nebo dokonce matematiky. Zapojením studentů, stimulace k větší aktivitě a další jsou například aplikovány společností IRobokid (viz. obrázek níže), kde jde především o stimulaci kreativního a logického myšlení v různých stádiích.
Proč si zvolit jako co-corriculum jako cestu vzdělávání?
Co-curriculum není závazné, spoléhá na proaktivitu jednotlivých studentů a rozvíjení jejich vědomostí na základě oblastí zájmu. Samozřejmě s touto aktivitou jsou spojeny i další dovednosti, které je student schopen se naučit, i když k tomu kurz nemusí být předem určený.
Jednou z hlavních dovedností, kterou se student naučí je time-management. Student je veden k aktivitám ať už v podobě prioritizace (chci se naučit něco nového, ale musím si naplánovat, kdy se budu učit) a postupně se naučí efektivně řídit svůj čas. Zapojením studentů od ranného věku do různých kurzů zároveň vede k snížení možnosti, že v budoucnu ukončí své studium.
Většinou kurzy probíhají formou kolektivní spolupráce a studenti jsou vedeni k tomu, aby i v budoucnu byly schopny efektivně pracovat i větším kolektivu lidí. Ruku v ruce jsou se zapojením do kolektivu spojená i socializace do kolektivu — aktivity mohou být vedeny například spolky, díky kterým je student podporován v učení a rozvíjení svých znalostí ale i nových přátelství.
V neposlední řadě zapojením dětí do těchto aktivit pomáhá i rodičům a to hlavně v podobě starosti o děti, kdy pracující rodiče nemusí mít obavy o bezpečí svého potomka.
Co naopak by mohlo odradit?
I když time-management je především hlavní dovednost, kterou se děti naučí, přílišná účast může vést i k snížení snahy studenta dosáhnout žádoucích výsledků — především zvýšení stresu, obav o nesplnění všech aktivit nebo nedostatek odpočinku — lidsky řečeno, být dětmi. Většinou samotní rodiče nutí do mimoškolních aktivit, které nemusí naplňovat přání samotného dítěte.
Jednou z hlavních nevýhod může být právě i cena kroužků nebo členství ve spolku, které pokud nejsou podporovány školou či jinou organizací, rodiče si tyto aktivity nemohou dovolit.
Zdroje
Feldman AF, Matjasko JL. The Role of School-Based Extracurricular Activities in Adolescent Development: A Comprehensive Review and Future Directions. Review of Educational Research. [online] 2005 [cit. 2021–04–28]. strana 159–210. Dostupné z: https://journals.sagepub.com/doi/10.3102/00346543075002159
REDDY, Chitra. Advantages and disadvantages of extracurricular activities. In: Wisestep [online]. ©2016 [cit. 2021–04–28]. Dostupné z: https://content.wisestep.com/advantages-disadvantages-extracurricular-activities/
