Co je nelineární učení, a jak je účinné?
Co je nelinární učení?
V 70. letech Edward de Bono intenzivně se věnoval kreativitě a kreativnímu myšlení. Pravě s tímto jménem je spojeno pojetí nelineární učení. Nelineární učení lze definovat jako učení, které probíhá skrz různá media bez předem definované struktury.[6] Je to učení které se přetransformulovalo z učení pro každého — v učení “právě včas”. Podlé této metody je důležité studovat to, co je pro aktuální problém potřebné.[2] Při nelineárním učení studenti postupují různými cestami na základě svých osobních preferencí, nadání a úrovně dovedností. Při nelineárním přístupu k učení studentům je umožněno “vytáhnout” si informace, které jsou pro ně v daném okamžiku relevantní. Tato metoda podněcuje k přemýšlení, zahrnuje dialog s vrstevníky, experimentování a zpracovávání znalostí bez nutnosti tradičních mocenských vztahů, jako je vztah mezi učitelem a žákem.[3]
Přiklady nelineárního učení
Kreativita často bývá dávána do souvislostí s nelineárním způsobem myšlení. Toto je důvod, proč myšlení v nelineární podobě je základem práce s myšlenkovými mapami.[2] Nelineární učení často využíváme při studování cizího jazyka.[3] Dalším příkladem nelineárního učení je Wikipedie. Pokud chceme najit jen definici, přečteme si první odstavec a pak stránku zavřeme.[4] Jiným příkladem je Kreativní slovník, který pracuje s výukou angličtiny na základě pojmových map nebo HyperPhysics, který nabízí nelineární studium fyziky.[2]
Jake jsou aktualní problémy nelineárního učení?
Jak píše Rodulfo Prieto, nelineární učení je pro studenty zásadní i z hlediska jejich přípravy na práci v 21. století. Většina dnešní práce je o hledání nových řešení nových problémů, a o schopnosti úspěšně se orientovat v nejistotě. Dnešní práce o testování nových nápadů, neustálém ověřování hypotéz a iteracích.[5] Jak zmiňuje autor, prvním problémem je je neschopnost studentů odhadnout kdy se učí dobře a kdy špatně. Studenti mají tendenci interpretovat jako známku špatného výkonu vzestupy a pády jejich usilovného učení a kognitivní boj nelineárního procesu učení.
Nelineární proces učení zahrnuje určitou míru stresu, protože studenti přebírají odpovědnost za své učení tím, že testují nová řešení a hypotézy a vracejí se tam a zpět ve svém tvůrčím úsilí o řešení problémů. Když se však stres změní v úzkost, učení se zhroutí. To znamená, že rozvolněné výzvy jsou ve skutečnosti horší než snadné učení. Jinak řečeno, existuje optimální úroveň náročnosti, která učení maximalizuje. Tato optimální úroveň obtížnosti je navíc pro každého studenta jiná a v průběhu času se mění.[5]
Výhody nelineárního učení
- Nelineární učení vytváří flexibilní, otevřené a hravé prostředí.
- Nelineární učení stimuluje růstové myšlení.
- Nelineární učení vám umožňuje vybrat si nejprve zajímavá témata a pak se do nich ponořit (nebo naopak) — podle toho, co se vám hodí.
- Nelineární učení je účinnou metodou pro zvyšování adaptabilních a agilních znalostí.
- Nelineární učení umožňuje studentům sdílet zkušenosti, poskytovat zpětnou vazbu a diskutovat o svých poznatcích — osvědčený způsob, jak si informace rychleji zapamatovat.
- Umožňuje vám Paretovu prioritizaci a zaměření se na 20 % obsahu, který vám přináší 80 % hodnoty.
- Umožňuje vám nejprve zběžně přečíst, pak se vrátit a proniknout hlouběji.
Neýhody nelineárního učení
- Nelineární učení postrádá jasný řád nebo posloupnost, což někteří lidé považují za chaotické nebo nestrukturované.
- Nelineární učení znamená, že se čas od času zaseknete, a nic nezhoršuje nadšení z učení více než nedostatek pokroku. Mnohem více než při lineárním učení musí facilitátoři udržovat dobrou náladu.
Často kritika nelineárního učení je spojená s nižší mírou systematičnosti výkladu a možností tvorby mezer v naučené látce. Každopadně, část problémů lze eliminovat kvalitním mentorským nebo pedagogickým vedením.[2]
Zavěr
Stejně jako každy student má vlastní styl učení se, tak má i jiná očekávání od školení. Učení může mít mnoho podob. Neexistuje žádný správný nebo špatný způsob. Strukturovaný, ale osobní a dynamický přístup udržuje lidi v napětí.
[1] ČERNÝ, Michal. “Nelineární učení a technologie pro jeho podporu”. Metodický portál: Články [online]. 24. 03. 2020, [cit. 2021–04–22]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/G/22446/NELINEARNI-UCENI-A-TECHNOLOGIE-PRO-JEHO-PODPORU.html>. ISSN 1802–4785.
[2] ČERNÝ, Michal. Nelineární učení [online]. 2017 [cit. 2023–03–27]. Dostupné z: https://edtechpsychology.tumblr.com/post/158473110122/neline%C3%A1rn%C3%AD-u%C4%8Den%C3%AD
[3] LEPAYA, PETER. Linear vs Non-linear Learning and the Future of Work [online]. 2021 [cit. 2023–03–27]. Dostupné z: https://lepaya.com/en/linear-and-non-linear-learning/#what-is-non-linear
[4] DELLANNA, Luca. Non-linear learning [online]. 2020 [cit. 2023–03–27]. Dostupné z: https://luca-dellanna.com/non-linear-learning/
[5] PRIETO, Rodulfo. The Challenges of Non-Linear Learning [online]. 2021 [cit. 2023–03–27]. Dostupné z: https://www.k12digest.com/the-challenges-of-non-linear-learning/
[6] WOOD, Alison a Chibeza AGLEY. Disruptive Education and its Non-Linear Form [online]. 2022 [cit. 2023–03–27]. Dostupné z: https://www.wise-qatar.org/disruptive-education-and-its-non-linear-form/
[7] LUČIN, Pero a Hana. A New World of Learning [online]. 2013 [cit. 2023–03–27]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/271259582_A_New_World_of_Learning
