Co je občanská věda — rychlé overview

By Petsikos — Own work, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=45351056

Taky když jdete po venku a vidíte rozmanitý svět kolem sebe, tak si říkáte, jak by bylo super o něm vědět více, či svými vědomostmi přispět k celospolečenskému poznání? Pokud vaše odpověď zahrnuje jakýkoliv odstín ANO, možná byste měli přemýšlet o svém zapojení se do občanské vědy.

Co to občanská věda je? Jde o činnost, do které se aktivně zapojuje nevědecká veřejnost. Dobrovolníci a amatéři tak mohou vědcům poskytnout velké množství dat, rozmanitost v analýze či interpretaci dat, které by se jinou metodou sbírala velmi obtížně či nákladně (1). Také se zapojením veřejnosti “zvyšuje pravděpodobnost zachycení neobvyklých pozorování nebo krátkodobých jevů, které by se svou omezenou možností terénního výzkumu nebyla vědecká komunita schopna zaznamenat,” (2, str. 51). Laici a vědecká komunita může spolupracovat na více úrovních:

• účastníci sbírají data a nemusí mít žádné specifické a předchozí znalosti a dovednosti (crowsoursing),
• účastníci jsou zaškoleni ve sběru dat a pomáhají při základním vyhodnocování (přispění veřejnosti),
• účastníci participují při formulování hypotézy, sběru dat a společně s odborným vedením vyhodnocují (spoluúčast veřejnosti),
• účastníci a vědečtí pracovníci jsou rovnocennými partnery a plně se podílejí v celém procesu vědeckého bádání (úplné zapojení veřejnosti) (2, str.50).

Nejčastěji se projekty občanské vědy realizují v přírodovědeckých oborech (2), dnes díky smatrphounům i například v oblasti medicíny. Projekty můžou být různorodé, z pravidla se ale týkají pozorování a monitorování světa kolem nás, jak ukazuje seznam na wikipedii (3).

Dle Evropské asociace občanské vědy (European Citizen Science Association) občanskou vědu definuje 10 principů jako formu sdílení dobré praxe a budování vědeckých kapacit (4). O český překlad se zasloužil Zdeněk Vermouzek a jeho kolegové z České společnosti ornitologické:

Deset principů občasné vědy (4, upraveno).

Vzdělávání a občanská věda

Cílem občanské vědy tedy není jen přispět vědecké komunitě, ale také vzdělávat veřejnost a je i zajímavým nástrojem pro popularizaci vědy (2). Využití občanskovědních projektů ve vzdělávání dle Caltové a kol. (2) závisí na vysokých školách (ve smyslu zájmu absolventů vysokých škol o další vzdělávání dětí) a praktické výuce na školách, dle nich se dají takové projekty zakomponovat v rámci průřezových témat s využitím problémového a projektového vyučování.

V tomto rámci se občanská věda rodí jako forma demokratické účasti veřejnosti ve vědě, v níž jsou občané aktivní součástí vědeckého projektu. Působí jako most mezi odborným vzděláváním a laickou participací. Kromě získávání nových znalostí a vědeckých dovedností, podporuje také změnu přístupu k vědě samotné.
— Občanská věda: její význam a motivace účastníků v návaznosti na projekt City Nature Challenge (2, str. 50)

Kdo se do občanské vědy zapojuje?

“Popisná statistika vzorku. Podíl mužů a žen (gender), úrovně vzdělání (základní, střední, terciární), země původu (Spojené království, Německo, Španělsko, Švédsko, Česko, Itálie) v našem vzorku a rozložení věku a zájmu účastníků o výzkum přírodních věd (zobrazuje kvartily), podíl lidí, kteří souhlasili s tím, že jsou ochotni se osobně zapojit do výzkumu biologických věd, a podíl těch, kteří jsou k zapojení motivováni pěti různými pobídkami,” (1, str. 6)

Martin Lakomý s kolegy ve svém výzkumu založeném na self-reportovacích dotaznících uvádí, že jde o vnitřní motivaci, zájem o téma a touhu přispívat vědeckému poznání (1, str. 13). Existují však individuální charakteristiky, které laiky rozlišují:

Za prvé, naše zjištění naznačují, že vnější motivace je důležitější pro muže než pro ženy, zatímco vnitřní motivace je důležitější pro ženy než pro muže. Za druhé, vnější motivace byla důležitější pro mladší respondenty, zatímco vnitřní motivace byla důležitější pro starší respondenty, což je v souladu s předchozím výzkumem z oblasti pracovní motivace [36, 38], stejně jako dobrovolnictví, včetně Musicka a Wilsona [39], například. Za třetí, nenašli jsme žádnou vazbu na úroveň vzdělání. Tento výsledek potvrzuje zjištění Inceoglu a kolektivu [36], kteří tvrdí, že účinky vzdělání lze potenciálně vysvětlit věkem, pokud jsou do analýzy zahrnuty obě proměnné. Za čtvrté, vyšší zájem o výzkum biologických věd a ochota účastnit se byly pozitivně spojeny se všemi typy pobídek.
- The motivation for citizens’ involvement in life sciences research is predicted by age and gender (1, str. 13)

Ptačí hodinka a Česká společnost ornitologická

Největší projekt občanské vědy v České republice je s 30 tisíci dobrovolníků Ptačí hodinka (5).

web Ptačí hodinky

Česká společnost ornitologická má několik projektů občanské vědy, které cílí na různé ptačí druhy i cílové skupiny.

Občanská věda v ornitologii - Digitální repozitář

Zdroje:

(1) Lakomy, M., Hlavova, R., MacHackova, H., Bohlin, G., Lindholm, M., Berter, M. G., & Dettenhofer, M. (2020). The motivation for citizens’ involvement in life sciences research is predicted by age and gender. PLoS ONE, 15(8 August), 1–17. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0237140

(2) Caltová, P., Tymr, F., Kulhavá, Z., & Tláskal, V. (2020). Občanská věda: její význam a motivace účastníků v návaznosti na projekt City Nature Challenge. Journal of the National Museum (Prague), Natural History Series, 189(1), 49–64. https://doi.org/10.37520/jnmpnhs.2020.006

(3) List of citizen science projects. (2001-). Wikipedia: the free encyclopedia. Retrieved May 3, 2022, from https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_citizen_science_projects

(4) ECSA (European Citizen Science Association). (2015). Deset principů občanské vědy. Berlin. https://doi.org/http://doi.org/10.17605/OSF.IO/XPR2N

(5) Havlínková, T. Přiblížila nás pandemie přírodě? Ptačí hodinka zaznamenala rekordní zájem dobrovolníků: On Air. Český rozhlas: Radio Wave. Retrieved May 3, 2022, from https://wave.rozhlas.cz/priblizila-nas-pandemie-prirode-ptaci-hodinka-zaznamenala-rekordni-zajem-8668257