Co je to heutagogika?
Heutagogika je pojem, který vytvořili Stewart Hase a Chris Kenyon z australské Southern Cross University poprvé ve své eseji „Od andragogiky k heutagogice“ z roku 2000.[1] Tento pojem vznikl spojením řeckých výrazů „ago (vést)“ a „heurista (objevovat)“.[2]
Heutagogika je založena na sebeurčujícím učení (self-determined learning). Vychází z dlouhé tradice edukačního myšlení zahrnující konstruktivismus, systémové myšlení, teorii komplexity, humanismus či vědu o schopnostech a jednání. Někteří lidé mají tendenci zaměňovat heutagogiku se sebeřízeným učením, avšak jedná se o různé přístupy. Hlavním znakem heutagogiky je to, že v centru dění stojí student a učitel či trenér se stávají průvodci. Učení by se proto nemělo zaměřovat na učitele či plán, ale na studenta. Podle této teorie mají lidé obecně schopnost se velmi dobře učit, ale vzdělávací systémy z toho neumí dostatečně těžit, jelikož jsou samy založeny na zastaralých metodách vzniklých během průmyslové revoluce. Heutagogika přináší inovativní metody zaměřené na studenta a usnadňuje tak proces učení. Dalším jejím předpokladem je úvaha, že lidé mají schopnost se učit celoživotně a v reálném čase. Svého rozvoje dosahují rozličnými metodami a způsoby interakce se svým okolím.[3]
Pro heutagogiku je důležité nejen to, co se učíme, ale především JAK se učíme. Pracuje s tzv. dvojitou smyčkou učení a univerzálními příležitostmi k rozvoji za využívání samostatného směřování jednotlivce k vlastnímu cíli. Takže například tam, kde andragogika hledá sama nejvhodnější modely pro vzdělávání dospělých, které pak nabízí účastníkům učícího se procesu, tam heutagogika zároveň požaduje po jednotlivci, aby aktivně pracoval na své schopnosti učit se a růst.[4]
Vzhledem k podstatě heutagogiky má tato teorie velký potenciál být uplatněna v rozvoji jedinců v oblastech, které vyžadují inovativní přístup a kreativitu. Jako nejvhodnější oblasti pro uplatnění heutagogiky se proto jeví obory, které potřebují originalitu a kde jedinci jsou schopni vyvinout vlastní úsilí a aktivitu za účelem vzniku unikátních výstupů specifických pro každého jednotlivce. Jako příklad se dají uvést různé umělecké obory, ale i podnikání nebo vedení lidí. S rapidně rostoucí potřebou inovací v současném prostředí se ale dá očekávat, že heutagogika může brzy najít uplatnění i v dalších oborech, které na první pohled nejsou vnímány jako „kreativní“.[5]
Velkou výhodou heutagogického přístupu k rozvoji je skutečnost, že tento proces rozvoje může jedinec aplikovat i nadále ve svém životě bez ohledu na to, zda-li je právě účastníkem nějakého formálního vzdělávacího procesu. To dělá z heutagogiky skvělou vstupní bránu do systému celoživotního vzdělávání a otevírá jejím prostřednictvím netušené možnosti rozvoje a vzdělávání jednotlivců i skupin v 21. století.
Použité zdroje:
[1] Víte, co je to heutagogika?. Moderní řízení [online]. [cit. 2020–04–09]. Dostupné z: https://modernirizeni.ihned.cz/c1-59764790-vite-co-je-to-heutagogika.
[2] Heutagogika. [online]. [cit. 2020–04–10]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Heutagogika.
[3] Svobodné učení v práci? Heutagogika může být odpovědí…[online]. [cit. 2020–04–10]. Dostupné z: https://www.talentlink.cz/portal/template/EcInterview/id/1809220.
[4] BARTON, Monika. Co je heutagogika? [online]. [cit. 2020–04–12]. Dostupné z: http://www.hrkavarna.cz/stale-rubriky/vzdelavani-a-seberozvoj/co-je-heutagogika/#.XnelHYhKjIW.
[5] Co je heutagogika?. EPALE — Elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě [online]. [cit. 2020–04–11]. Dostupné z: https://epale.ec.europa.eu/cs/content/co-je-heutagogika.
