Cyberlearning vs. Elearning
Oba tyto pojmy spadají pod vzdělávací technologie, kde spolu s nimi najdete i mnoho dalších. Například multimediální učení, online vzdělávání, digitální vzdělávání, virtuální vzdělávání, virtuální výukové prostředí a mnoho dalších. Všechny využívají v procesu vzdělávání moderní technologie, ale s jinou mírou jejich zapojení,počtu a využití potenciálu.
Na internetu na tyto pojmy narazíte často, občas bývají nesprávně používány pro stejnou věc. I pro mě bylo novým objevem, že se navzájem liší. Podle české wikipedie je elearning vzdělávací proces, který technologie používá ke komunikaci a distribuci studijních materiálů. Cyberlearning zatím nemá vlastní heslo na wiki, což je zvláštní. Využívá technologie k novým výukovým metodám, zážitkové výuce, je hodně orientován na aktivitu žáků. Například využitím augmentované reality, nebo online simulátory chemických pokusů, kdy si je děti mohou vyzkoušet a přitom neohrozí ani sebe, ani okolí. Nebo jim zpřístupní vzdáleným přístupem skutečné laboratorní zařízení, kde si mohou na dálku vyzkoušet výzkumnou práci. Mají tedy více možností prakticky a zkušenostně se učit, zkoumat svět kolem sebe.
Center for innovative research in Cyberlearning má na svých stránkách velmi zajímavé video (níže), kde výhody těchto metod vysvětluje. Má jen šest minut, ale obsahuje mnoho podnětů. Ukazují zde i některé jejich projekty, například skupinu dívek, které vytváří počítačovou hru, skrz kterou učí ostatní o astronomii.
Elearning podle mě spíše přenáší klasické výukové prostředí na internet, kde najdu stejné studijní materiály, které bych dostala ve škole. A místo komunikace s učitelem ve třídě mu napíšu zprávu online. Lépe se tu pracuje s výukovým videem a odkazy přímo v textu, ale není to tolik odlišné od klasické výuky.
Cyberlearningový způsob učení se snaží plně využít potenciál technologií, a vyučovat aktivitou samotných studentů. Vlastním zážitkem si věci lépe zapamatují. Je náročnější na technologie,ale podle rekcí studentů, kteří ho používají, je to rozhodně něco, co stojí za to přinejmenším vyzkoušet, nebo ještě lépe, uvést do praxe.
