Design zaměřený na člověka a jeho praktické využití ve školství
Human-Centered Design, neboli design zaměřený na člověka, je soubor doporučených postupů a metod, které do centra zájmu staví samotného uživatele. Právě pochopení cílového uživatele a jeho potřeb vede ke efektivnějším a praktičtějším výsledkům. Samotný proces HCD se skládá z procesů: pozorování, ideace, prototypování, zpětné vazby od uživatelů, iterace a implementace. Tyto procesy jsou nekončící a neustále na sebe navazují, dokud není dosaženého adekvátního výsledku. Ve školství se tyto techniky samy nabízejí k bližší specifikaci studentů. A jak dále lze principy HCD uplatnit ve vzdělávání?
Pomocí procesů HCD jsme byli schopni investovat do vlastní agility, budovat schopnost předvídání, a tak se přímo přizpůsobovat změnám a zároveň zvyšovat úroveň komfortu jako instituce se změnami, transformací a inovacemi — charakteristiky, které nám umožňují prosperovat v neustále se vyvíjejícím odvětví vysokoškolského vzdělávání.
Takto své výsledky práce s HCD zhodnotila univerzita v Georgetownu, která v roce 2014 čelila otázce, jak by mohli aplikovat principy a postupy HCD, aby dosáhli rovnocenné úrovně vývoje spojeného s inovacemi v rámci vysokoškolského vzdělávání. Tak se zaměřily primárně na dvě oblasti — stanovení své cílové skupiny a určení jejich potřeb. Díky tomu si uvědomili, že potřeby studentů se neustále mění, není to ovlivněno jen dospíváním studentů na individuální úrovni, ale velký vliv má také měnící se prostředí. Není to tomu tak dávno, co byly iPady a jiné tablety dosažitelné pouze malé skupině jedinců, ale dnes už se s nimi setkáváme na denní bázi a své využití našli nejen ve školství, ale i ve firmách či běžných domácnostech. To je také důležitý aspekt vnímání cílové skupiny — neusnout na vavřínech a sledovat trendy a běžný život studentů. Zároveň si díky této otázce univerzita uvědomila, že jejich cílovou skupinou nejsou jen studenti, ale i samotní vyučující nebo i administrativní pracovníci.
Díky danému uvědomění si univerzita definovala tři základní otázky:
1. Je plán životaschopný? Je možné jej obhájit před vedením univerzity?
2. Je plán proveditelný? Je možné překonat vzniklé překážky?
3. Je plán flexibilní? Umožňuje postupovat po menších sekcích, aby se dopracoval k většímu cíli?
Pomocí těchto 3 základních otázek, vycházejících z HCD, dokázala univerzita přijít se třemi různými řešeními, které odpovídají na jejich primární otázku. Jako první si stanovili rozvoj online výuky, dále si stanovili tvorbu nestandardního kalendáře, jelikož výuka na vysoké škole neprobíhá 365 dní v roce, a zároveň byla i stanovena tvorba digitálního systému evidence údajů a administrativy.
Univerzita tak za pomoci HCD zdokonalila kolaboraci a vztahy napříč celou univerzitou a vytvořila řešení a plány, které splňují požadavky jejich cílové skupiny, ať už se jedná o studenty, vyučující, zaměstnance či administrativní pracovníky.
Jiný případ využití HCD ve školství představuje školy v Peru, Inova Schools, které byly schopny pomoci daných metod rozšířit své pole působnosti, postavit více škol a zajistit tak vzdělání více studentům, i těm, kteří žijí ve vzdálených městech hornatého Peru.
Zdroje:
RANKIN, Walter. Human-Centered Design in Higher Education. The Evollution [online]. 2016 [cit. 2018–05–09]. Dostupné z: https://evolllution.com/managing-institution/operations_efficiency/human-centered-design-in-higher-education/
LANOUE, Spencer. IDEO’s 6 Step Human-Centered Design Process: How to Make Things People Want. UserTesting Blog [online]. 2015 [cit. 2018–05–09]. Dostupné z: https://www.usertesting.com/blog/2015/07/09/how-ideo-uses-customer-insights-to-design-innovative-products-users-love/
