Digitální domorodci — Generace Y nebo Generace Z?

Source: Freepik

Koho si můžeme pod těmito pojmy představit? Jak k nim přistupovat ve vzdělávání? Jaký mají pohled na svět?

Toto je část otázek, na které se pokusím odpovědět, s cílem pochopení a snahy porozumění mladé generaci, aby se jejich potřeby setkali s nabídkou od společnosti 21.století.

Pozn. autora: níže popisované je charakteristikou určité skupiny a nemusí se shodovat s každým jedincem dané skupiny generací.

Generace Z je generací, která čerstvě vstupuje do světa dospělých. Jde o generaci, která by se mohla charakterizovat jako „první kmen opravdových digitálních domorodců“ nebo jako generace „doby obrazovek“, generace, která se narodila v období 1996–2010. Předcházející generací byla Generace Y, často nazývána také Mileniáni, narozeni v letech 1980–1995, kteří byli postupně ovlivňování digitální revolucí, jež spatřovala smysl v počítačích, tabletech a kde se web stal středem práce i osobního života. Z pohledu vnímání technologií, také Mileniáni jsou považování za „Digitální domorodce“ celého světa, vůbec za první generaci, která je stále „připojena“, a toto připojení je pro ni zcela zásadní.

Vše je možné v době, kdy tempo žití je ovlivněno a možno i zrychleno globalizací a decentralizací. Díky možnostem cestování a otevření celého světa byli Mileniáni najednou vystaveni různorodým kulturám, lidem a získávání informací nebylo najednou tak obtížné ve srovnání s předchozími generacemi. A tento fakt může být právě důvodem jejich přístupu k životu, fakt, že jsou více tolerantní k rozmanitostem, a to v jakémkoli prostředí, včetně vzdělávacího či pracovního. Právě zde může docházet ke střetům s předchozími generacemi, které neměli otevřené možnosti, prošli si obdobím omezení, válek, totality… není jednoduché se ze dne na den smířit s jiným přístupem k životu. Sami to určitě všichni známe od svých rodičů či prarodičů, kteří i když dnes žijí v blahobytu stále mají sklony k šetření a úsporám jakéhokoli druhu.

Mileniáni se cítí sebejistí, nemají obavy se ptát, porovnávat, mají tendenci svému okolí sdělovat co si myslí a na téma diskutovat. Jejich snahou je být upřímní ke svému okolí a stejnou upřímnost také očekávají od okolí. Potřebují vnímat, že okolnímu světu záleží na jejich názorech, a že jsou cenným přínosem pro celou společnost, které jsou celkem. Smysluplný svět je pro ně prioritou, potřebují znát důvod, proč mají plnit různá zadání ať při vzdělávání či v pracovním životě. Ve výsledku vše musí zapadat tak, aby vnímali smysluplnost v dosahování vyšších cílů. Jedná se o generaci, která je tolerantní a odlišná, jsou sociálně progresivní a odmítají tradiční definice, jsou spíše politicky nevyhranění a budou podporovat manželství stejného pohlaví … jejich snahou je být volní, cítit svobodu.

Jak již bylo uvedeno výše, nastupující generací je Generace Z, narozená „s obrazovkou v ruce“, mladší generace Mileniánů. I když jsou si v mnoha charakteristikách podobní, přístup k nim je potřeba odlišit. Jsou vychováváni odlišně, což mění jejich pohledy na svět i samotné perspektivy. Dnes už jejich rodiči mohou být právě jedinci z Mileniánů. Z pohledu digitálních technologií tomu není jinak. I když Generace Y byla digitální, Generace Z je tou první, která se s ní již narodila. Většina z nich si ani nemůže svět před sociálními sítěmi pamatovat.

I když jsou stále ještě děti, projevy jejich chování představují změny od jejich velmi blízké generace Mileniánů. Mezi ně patří například:

• Nejsou tak zapáleni pro věc, což může být ovlivněno tím, že se narodili do světa, kde jsou vyžadovány neustále aktualizace všeho. Informace zpracovávají rychleji, bravurně se pohybují ve většině digitálních aplikacích — jejich život je neustále on-line.
• Jsou dobrými multitaskery — zvládají mnoho úkolů v digitálním prostředí naráz — píší dokument, vyhledávají informace, dělají si poznámky, a ještě stihnout komunikovat skrze různorodé aplikace, mnohdy s poslechem hudby či sledováním oblíbeného seriálu. Velmi dobře dokážou přeskakovat z jednoho úkolu do druhého.
• Jsou nezávislí a získávání znalostí pro ně není nic neobvyklého, učí se od sebe navzájem, předávají si zkušenosti a znalosti efektivnějším, pro jiné generace, netradičním způsobem.
• Zástupci Generace Z jsou obezřetní. Díky online životu a neustálému přístupu k informacím z celého světa jsou ve svém nastavení realističtější než jejich předchůdci, méně riskují a snaží se o získání větší stability. Jejich snahou je rozpoznávání vlastních potřeb a zvládnutí procesu získávání nových kompetencí tak, aby uspěli ve společnosti. Tím, že se narodili do vysoce propojeného světa vybaveného digitálními technologiemi může znamenat, že mají podnikavějšího ducha, a příležitosti osvojovat si kompetence z oblasti řešení problémů, díky nimž jsou tvořiví, přicházejí stále s novými nápady, každodenně se inspirují svých okolím.

U těchto generací hraje učení a rozvoj kompetencí dokonce větší roli v přístupu k budoucímu vzdělávání a vznikajícím pracovním místům. Nebylo by špatné, aby způsob vzdělávání s využíváním digitálních technologií a on-line dostupných informací, směřoval k přenosu velké části odpovědnosti na studenta a role učitele by měla být transformována na pozici mentora, kouče nebo být zcela upozaděna (Sieminski, Messenger & Murphy, 2016). Je dobré přiznat, že žák — digitální domorodec, by mohl mít hlubší znalosti a tyto předávat nejenom třídě. (Harris & Walling, 2017).

Abychom se mohli jako společnost posunout ve vývoji dále, vyučující by měl být více partnerem žáka a umět přiznat své nedostatky, vždyť všichni jsem jenom lidi a omylní. Chyby jsou velmi důležité, abychom se posouvali ve vzdělávání dále. A co více, co pro někoho může znamenat chybu, pro druhého může znamenat obrovský kus zodpovědně odvedené práce. Jednoznačně souhlasím s Čapkem (2015), že hodnocení by mělo vést k pozitivní motivaci a každý má své možnosti a schopnosti. K nově příchozím generacím, ať už to jsou dřívější Mileniáni či novodobí s technologií v ruce zrození digitální domorodci, bychom měli přistupovat jako k sobě rovným, a vnímat možnosti učení se navzájem. Není potřeba stavět věkové bariéry, každý z nás je učitel a každý z nás je žák, kde učení se je celoživotní proces, jež nemusí být asociován pouze s lavicemi a tabulí.

Zdroje:

• Mašek, J. (1.4.2020). Nechme učit žáky místo nás. Metodický portál: Články [online], [cit. 2020–05–20]. Dostupný z: https://spomocnik.rvp.cz/clanek/22461/NECHME-UCIT-ZAKY-MISTO-NAS. ISSN 1802–4785.
• Lyons, K. (2016). ‘Generation Y, Curling or Maybe: what the world calls millennials’, The Guardian. [online], [cit. 2020–05–20]]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/world/2016/mar/08/generation-y-curling-or-maybe-what-the-world-calls-millennials5
• KPMG Survey conducted across millennial audience (72 respondents in total) via online survey and face-to-face interaction7
• AMPLIFYING HUMAN POTENTIAL: Education and Skills for the Fourth Industrial Revolution. (2016). In: Infosys study. [online], [cit. 2020–05 20]. Dostupné z: https://www.cascadehr.co.uk/app/uploads/2016/12/Best-Practice-Guide-to-getting-the-most-from-millennials.pdf
• Sieminski, S., Messenger, J. & Murphy, S. (2016). Case study: what supports students to improve their grades?, Open Learning: The Journal of Open, Distance and e-Learning, 31:2, 141–151, DOI: 10.1080/02680513.2016.1188691
• Harris P., Walling D.R. (2017) Learning Is a Journey, not a Destination. In: Lai FQ., Lehman J. (eds) Learning and Knowledge Analytics in Open Education. Springer, Cham. DOI: https://doi.org/10.1007/978-3-319-38956-1_1