Digitální hodnocení
Digitální technologie jsou v dnešním světě všude kolem nás, a svoje uplatnění si našli i ve vzdělávání. V této souvislosti bylo zapotřebí vytvořit systematický popis digitálních dovedností učitelů i žáků. Tak vzniknul rámec digitálních kompetencí pedagogů DigCompEdu (Digital Competence of Educators). V tomto rámci bylo pojmenováno celkem šest úrovní pokroku (viz obrázek), které jsou uváděny pomocí motivačních rolí, a to od úrovně A1 (nováček) až po C2 (průkopník). Jednotlivé názvy mají za cíl motivovat a povzbudit pedagogy na všech úrovních k ocenění vlastních úspěchů.
Tento pokrok můžeme sledovat v šesti oblastech:
- Profesní zapojení
2. Digitální zdroje
3. Výuka
4. Digitální hodnocení
5. Podpora žáka
6. Podpora digitálních kompetencí žáků
Jednou z velkých brzd vzdělávacích aktivit může být právě hodnocení znalostí a dovedností žáků. Digitální technologie nám umožňují neustále zdokonalovat stávající strategie hodnocení, ale také nám umožňují zavádět zcela nové postupy. Digitální technologie ve vzdělávání obecně generují obrovské množství dat, které mimo jiné také reflektují pokrok žáka. Proto je důležité, aby byl učitel schopen analyzovat tato digitální data, jelikož mu mohou pomoci nejen při hodnocení žáků, ale také při rozhodování dalšího postupu či výukové strategie.
DigCompEdu rozděluje v této oblasti tři kompetence učitelů. První je strategie hodnocení, která využívá digitální technologie pro formativní a sumativní hodnocení. Také podporuje různorodost a vhodnost forem a přístupů k hodnocení. Digitální hodnotící nástroje se tak mohou použít například k monitorování procesu učení a získávání informací o pokroku žáka. Dále k podpoře formativního hodnocení (kvízy, hry) a sumativního hodnocení (PC testy, simulace). Je ale potřeba zvážit vhodnost digitálního hodnocení a v případě potřeby přizpůsobit používaný přístup. Nováček tak digitální formy hodnocení skoro vůbec nepoužívá, ale průkopník naopak vyvíjí nové typy hodnocení.
Další kompetence je analýza výukových výsledků, která vytváří, kriticky analyzuje a interpretuje digitální data o aktivitách, výkonu a pokroku žáka. Tyto znalosti dále používá pro nastavení další výuky. Je zde důležité si uvědomit, že digitální aktivity žáka generují data, která mohou být využita k ovlivňování výuky a učení. Digitální technologie se tak dají používat k zaznamenávání, porovnávání a kombinování dat o pokroku žáka. Dále k analyzování a interpretaci dostupných dat o činnostech a pokroku žáka. Tyto data mohou sloužit jako podklad pro rozhodování o dalším učení žáka. Pedagog nováček využívá digitálně získaná data jen velmi málo k tomu, aby zjistil, jak na tom jeho žáci jsou. Na druhou stranu pedagog průkopník používá pokročilé metody generování a vizualizace dat a kriticky hodnotí vhodnost zažitých metod pro analýzu těchto dat.
Třetí kompetence nazvaná zpětná vazba a plánování, používá digitální technologie k poskytování včasné a cílené zpětné vazby žákům. Snaží se přizpůsobovat vzdělávací postupy a v závislosti na výsledcích generovaných digitálními technologiemi poskytuje podporu. Dále zpřístupňuje výsledky žákům a jejich rodičům. Tyto výsledky používá při rozhodování o dalším postupu. Pedagog tak využívá digitální technologie například pro hodnocení a poskytování zpětné vazby k elektronickým úkolům. Dále používá digitální technologie ke sledování pokroku žáka a přizpůsobuje výuku a hodnocení v závislosti na datech, které tyto technologie generují. Pedagog nováček zde nemá žádné povědomí o možném využití digitálních technologií k poskytování zpětné vazby. Pedagog průkopník přemýšlí, diskutuje a přepracovává výukové postupy v reakci na digitální data.
Digitální hodnocení může být složitá záležitost, se kterou mohou ale pedagogům pomoci rámce, jako je DigCompEdu. Důležitá je především motivace a nadšení pedagogů.
Zdroj
Redecker, C. et al., 2018. Evropský rámec digitálních kompetencí pedagogů: DigCompEdu Y. Punie, ed., Praha: Národní ústav pro vzdělávání. Available at: https://digitalnikompetence.cz/wp-content/uploads/2020/06/digcompedu.pdf [Accessed May 12, 2022].
