Digitální kompetence 21. století
Digitální kompetence jsou v dnešní době již jedním ze základních balíků znalostí, dovedností a schopností. Obecně je lze definovat jako schopnost člověka používat dostupné technologie, což je však velmi relativní s přihlédnutím ke způsobu jejich použití. Někdo si vystačí se základním ovládáním počítače jako je email či vyhledávání na internetu, někdo těží se sociální integrace, získává dostupná data, nakupuje, hledá práci nebo se vzdělává, někdo dokáže prostřednictvím moderních technologií vydělat velké peníze a jiný je schopen díky nim měnit svět.
Podle ECDL [1] se jedná o „teoretické znalosti, praktické dovednosti, schopnosti a postoje člověka využitelné v oblasti digitálních technologií“. Dne 18.12.2006 bylo Evropským parlamentem společně s Evropskou radou vydáno stále platné doporučení o klíčových schopnostech pro celoživotní učení [2], kde je jasně definováno osm klíčových kompetencí pro celoživotní vzdělávání. Digitální kompetence neboli schopnost práce s digitálními technologiemi jsou jejich součástí. Podporou tohoto bodu jsou mimo jiné příručka Evropské komise DigComp into action [3], doplňující Evropský rámec digitálních kompetencí (The European Digital Competence Framework) zkráceně DigComp nebo zprávy DigComp 2.0, DigComp 2.1 a další. V těchto dokumentech lze najít podklady pro pochopení digitálních kompetencí a jak s nimi pracovat za účelem zlepšení kvality života člověka.
Statistiky týkající se digitálních kompetencí najdete ve Scoreboard reports [4] z roku 2017, kde lze najít zajímavá fakta, např. že v roce 2016 71 % občanů EU bylo online každý den a v kontrastu s tím 14 % občanů EU nikdy internet nepoužilo. 19 % občanů EU v roce 2016 nemělo žádné digitální kompetence a statistiky v jednotlivých státech EU jsou dost rozdílné (např. 3 % v Lucembursku či 41 % v Rumunsku a Bulharsku).
A jak jsme na tom u nás? Necelých 20 % občanů v roce 2016 nemělo žádné digitální kompetence nebo nepoužívalo internet, necelých 30 % občanů mělo digitální kompetence na nízké úrovni, necelých 35% mělo digitální kompetence na základní úrovni a konečně asi 20% občanů mělo tyto schopnosti nadstandardní. Od roku 2016 jsme se jistě posunuli kupředu a snad jsme se přiblížili Lucembursku, kde má nadstandardní digitální kompetence přes 50 % občanů.
Zdroje:
[1] Výklad pojmů. In: European/International Certification of Digital Literacy [online]. [cit. 2020–03–11]. Dostupné z: https://www.ecdl.cz/vyklad_pojmu.php
[2] Úřední věstník Evropské unie: Doporučení evropského parlamentu a rady ze dne 18. prosince 2006 o klíčových schopnostech pro celoživotní učení. In: EUR-Lex [online]. 2006–12–30, [cit. 2020–03–11]. Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=celex:32006H0962
[3] KLUZER S. and L. PUJOL PRIEGO. DigComp into Action — Get inspired, make it happen. JRC Science for Policy Report, EUR 29115 EN, Publications Office of the European Union, Luxembourg, 2018. ISBN 978–92–79–79901–3, [cit. 2020–03–11]. Dostupné také z: https://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/bitstream/JRC110624/dc_guide_may18.pdf
[4] Europe’s Digital Progress Report 2017 — Research & Innovation [online].[cit. 2020–03–11]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/download-scoreboard-reports
