Digitální kompetence a digitální gramotnost jako nezbytnost na půdě vzdělávacích institucí v druhé dekádě 21. století
Hovoří-li se o klíčových kompetencích 21. století, je zřejmé, že se do výčtu musí jistým způsobem promítnout i rostoucí technologická vyspělost doby. České školství a jeho podoba jsou určovány mnoha faktory, avšak výraznou měrou ji utváří především rámcové vzdělávací programy (RVP), které jakožto součást školského zákona udávají závaznou strukturu pro předškolní, základní, základní umělecké, jazykové i střední vzdělávání.[1] Ještě donedávna nebyly tyto technologické potřeby v RVP zcela reflektovány, za což mohly dvě signifikantní skutečnosti…
První skutečností byla zastaralost stávajícího RVP, jenž vstoupil v platnost již roku 2005 (napsán byl tedy ještě o něco dříve). V té době, jak si mnozí sami vzpomenou, se majoritně využívaly tlačítkové telefony, sociální sítě jako Facebook, Twitter nebo Instagram byly buď ve svých začátcích nebo vznikly až několik let poté. I další skutečnosti jasně nastiňují, že donedávna používané osnovy tak zcela nereflektovaly aktuální potřeby doby s ohledem na technologický pokrok.
Druhým důvodem byla skutečnost, že byť byla roku 2006 digitální kompetence definována v kontextu evropské politiky, v České republice k reakci nedošlo, mimo jiné ze strachu odpovědného vedení, že by po pouhém roce od vydání RVP nemuseli učitelé další změnu přijmout.[2]
Rok 2021 a nový RVP ZV
Až 1. únor 2021 přinesl revizi rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV), který definuje tři klíčové změny související s potřebou reflexe technologického pokroku:
- vzniká nový obor Informatika (nahrazuje dosavadní Informační a komunikační technologie, a to názvem i obsahem);
- dochází ke škrtům v jiných vzdělávacích oblastech na úkor nového oboru Informatika;
- mezi klíčovými kompetencemi se objevují kompetence digitální.[3]
Aby byl rozvoj digitálních kompetencí specificky ukotven, udává RVP ZV několik měřitelných ukazatelů, do nichž se kompetence propisují. Jimi jsou:
- ovládání, užívání a rozhodování o využití digitálních zařízení — žák “ovládá běžně používaná digitální zařízení, aplikace a služby; využívá je při učení i při zapojení do života školy a do společnosti; samostatně rozhoduje, které technologie pro jakou činnost či řešený problém použít”;
- informace a komunikace v digitálním prostoru — žák “získává, vyhledává, kriticky posuzuje, spravuje a sdílí data, informace a digitální obsah, k tomu volí postupy, způsoby a prostředky, které odpovídají konkrétní situaci a účelu”;
- tvorba a vyjádření za pomoci digitálních prostředků — žák “vytváří a upravuje digitální obsah, kombinuje různé formáty, vyjadřuje se za pomoci digitálních prostředků”;
- využití digitálních technologií pro vyšší efektivitu a inovaci — žák “využívá digitální technologie, aby si usnadnil práci, zautomatizoval rutinní činnosti, zefektivnil či zjednodušil své pracovní postupy a zkvalitnil výsledky své práce”;
- reflexe přínosu a vývoje digitálních technologií — žák “chápe význam digitálních technologií pro lidskou společnost, seznamuje se s novými technologiemi, kriticky hodnotí jejich přínosy a reflektuje rizika jejich využívání;
- reflexe bezpečnosti a etiky — žák “předchází situacím ohrožujícím bezpečnost zařízení i dat, situacím s negativním dopadem na jeho tělesné a duševní zdraví i zdraví ostatních; při spolupráci, komunikaci a sdílení informací v digitálním prostředí jedná eticky”.[4]
Digitální kompetence nebo digitální gramotnost?
Podporovat rozvoj digitálních kompetencí žáků či jejich digitální gramotnost? Některé strategické dokumenty pracují s jedním, druhé s druhým pojmem, případně dochází k jejich užití jako synonym. Pokud bychom chtěli být přesní, vzájemný rozdíl těchto termínů nabízí například metodický podpůrný materiál Digitální gramotnost v uzlových bodech vzdělávání aktualizovaný roku 2020. Ten udává, že “digitální gramotnost pojímáme jako soubor digitálních kompetencí (vědomostí, dovedností, postojů, hodnot), které potřebuje jedinec k bezpečnému, sebejistému, kritickému a tvořivému využívání digitálních technologií při práci, při učení, ve volném čase i při svém zapojení do volného života.” [5] S ohledem na vymezení jednotlivých ukazatelů digitálních kompetencí a jejich prolínání s touto definicí, rozdíl mezi termíny je zejména v hierarchické úrovni — digitální gramotnost stojí hierarchicky výše nad digitálními kompetenci, přičemž jich pojímá několik, jelikož se skutečně jedná o digitální kompetence v množném čísle, nikoli pouze jedinou digitální kompetenci.[6]
Ať už se však použije jednoho či druhého termínu, klíčová je samotná akce vedoucí ke změně. Jelikož se daná změna týká kolem 4200 škol, více jak 70000 učitelů a 960000 žáků [7], je zcela pochopitelné, že změny nenastanou ihned. To reflektuje i MŠMT, které za změnou v RVP stojí, a proto, byť je revidovaný RVP ZV poplatný od 1.9. 2021, hraniční termín pro jeho plnění je stanoven až pro září 2023 (první stupeň) a 2024 (druhý stupeň).[8] Vzhledem k podpoře, kterou při zaváděných změnách nabízí nejen MŠMT, ale také několik spolků či neziskových organizací, lze jen doufat, že implementace nového RVP proběhne u majority škol co nejdříve, ale zejména co nejudržitelněji, a Česká republika tak nastaví rámec podpory při vybavenosti mladých občanů pro stávající i budoucí společnost.
Reference
[1] https://www.edu.cz/rvp-ramcove-vzdelavaci-programy/
[2] https://www.youtube.com/watch?v=bCnAfSDN62s, stopa 5:30
[3] https://www.youtube.com/watch?v=ioGVCMvygvQ, stopa 1:50
[5] https://digifolio.rvp.cz/artefact/file/download.php?file=95850&view=19523, s. 4
[6] https://www.youtube.com/watch?v=ioGVCMvygvQ, stopa 3:50
[7] https://www.youtube.com/watch?time_continue=263&v=W3N-FIAn6t0&feature=emb_logo, stopa 4:20
[8] tamtéž, stopa 5:00
