Digitální nomádství jako způsob života
Současný trend digitalizace nástrojů a služeb způsobuje převod mnohých zaměstnání z velké části k počítači. Tento jev dovedl některé zaměstnance k uvědomění si, že pro plnění svých pracovních povinností již nemusí sedět společně s dalšími kolegy v jedné místnosti, ale mohou pracovat samostatně a v případě nutnosti je všechna agenda je možna vyřídit distančně přes síťové komunikační kanály. V takovém případě dokonce nemusí být ani ve stejném městě či zemi, ale prakticky kdekoliv na světě, na místě s dostupností internetu, což vedlo ke vzniku fenoménu zvanému digitální nomádství.
Dle Kuzheleva-Saganové a Nosové jsou digitální nomádi lidé, kteří se ve svých profesních činnostech (nebo při studiu, tvorbě umění, volném čase) pomocí internetových technologií a mobilního připojení neomezují na konkrétní místa [1]. Ačkoliv se stále jedná převážně o jedince pocházející ze „západních zemí“ [2], získává si tento trend každým rokem více příznivců.
Motivace
Poměrně zajímavé je sledovat hlavní motivace takovýchto nomádů. Mouratidis ve své práci [3] popisuje jako jednu z hlavních příčin nespokojenost s klasickým pracovním režimem 9 hodin denně, 5 dní v týdnu. Vzhledem k časté práci v jiné časové zóně si totiž takovíto zaměstnanci organizují čas dle svého uvážení a nejsou podobnými omezeními limitováni. Neméně důležitým faktorem je povaha člověka. Mouratidis tyto osoby popisuje jako „…zvědavé, s láskou k získávání nových zkušeností a touhou osvobodit se od omezení bohatého životního stylu v evropských a amerických městech“. Dle Schlagweina [1] je důležitým elementem také snaha stát se členem komunity podobně smýšlejících osob nebo také zájem o setkání, interakci a učení se od „zajímavých lidí“. V neposlední řadě je pro některé jedince silnou motivací také snaha žít za nižší životní náklady v určité zemi, přičemž jsou placen mzdou úměrnou zemi jiné.
Mimo to je však zajímavé zkoumat ale i opačný pohled a to, jaké překážky lidé přemýšlející nad nomádstvím zvažují. V těchto případech mezi nejčastější patří potencionální narušení existujících sociálních vazeb či prosté vystoupení mimo komfortní zónu (zbavení se jistot, na které je osoba zvyklá).
Právě i z těchto důvodů jsou pak nomády často mládí lidé s čerstvě dokončenou školou, jenž ještě nezaložili rodinu — nejsou tedy tolik vázaní ke konkrétnímu místu — a mnohdy hladoví po dohnání času věnovaného studiu cestováním.
Jak ovlivní současná krize nomádství?
Tento trend byl na vzestupu i díky jednoduché dostupnosti často exotických destinací. Bude jistě velice zajímavé sledovat jakým způsobem doteď vzrůstající trend práce na dálku ovlivní krize spojená s virem Covid-19. Na jednu stranu je možné, že nemoc v populaci vytvoří strach a nomádi z důvodu obavy o často horší zdravotní péči v daných zemích omezí svůj pohyb. Na druhou stranu je z mého pohledu možná i opačná varianta. Během krize přešlo do digitálního prostředí ještě více pracovních pozic než kdy dříve. Takovýto jev automaticky implikuje větší množství osob, jež budou schopny pracovat distančně bez nutnosti pobytu na pracovišti, a tedy i potencionálních nomádů. Je tedy otázkou, zda v konečném důsledku bude větší množství zastrašených či nových zájemců o tento alternativní způsob života.
Zdroje
[1] Kuzheleva-Sagan, Irina & Nosova, Snezhana. CULTURE OF DIGITAL NOMADS: ONTOLOGICAL, ANTHROPOLOGICAL, AND SEMIOTIC ASPECTS (2015) [online]. [cit 2020–05–13]. 10.24308/iass-2014–011. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/316613323_CULTURE_OF_DIGITAL_NOMADS_ONTOLOGICAL_ANTHROPOLOGICAL_AND_SEMIOTIC_ASPECTS
[2] Schlagwein, Daniel, “Escaping the Rat Race”: Justifications in Digital Nomadism” (2018) [online]. [cit 2020–05–13]. Research-in-Progress Papers. 31. Dostupné z: https://aisel.aisnet.org/ecis2018_rip/31/
[3] Mouratidis, Georgios. Digital nomads: Travel, remote work and alternative lifestyles, 2018, Student Paper [online]. [cit 2020–05–13]. Dostupné z: http://lup.lub.lu.se/luur/download?func=downloadFile&recordOId=8948916&fileOId=8949060
