Digitální nomádství: vzestup fenoménu a jeho vliv na vzdělávání
Digitální nomádství je pracovní a životní styl, který umožňuje lidem pracovat z různých koutů světa. Tento fenomén v posledních letech výrazně rozšířil a získává stále větší význam. Umožňuje lidem nezávislost na jednom konkrétním místě a tradičním pracovním prostředí. Vzhledem k rostoucí poptávce po tomto životním stylu i mezi studenty, vyvstává řada výzev pro univerzity. Tato práce se zaměřuje na rozvoj trendu digitálního nomádství a na to, jaké výzvy i příležitosti tento jev přináší pro pro inovaci ve vzdělávacích systémech.
Zvyšující se mezinárodní mobilita jednotlivců způsobená osobní touhou po změně životního stylu, svobodě volby a seberealizaci se stala světovým trendem od 80. let. Tyto formy mobility se vyskytují v různých kontextech a zahrnují například sezónní a životní styl migraci, globální/neo-nomadismus, flashpacking, bohémský migrační životní styl a digitální nomádství.[1]
Termín “digitální nomád” byl představen Makimoto a Mannersem v roce 1997 jako popis vlivu technologického pokroku na životy lidí. Předpověděli, jak mobilní a přenosné technologie budou zlepšovat práci a volný čas a vytvoří nový životní styl, ve kterém jsou “lidé osvobozeni od omezení času a místa”. Termín “digitální nomád” tak popisuje kategorii mobilních profesionálů, kteří vykonávají svou práci na dálku odkudkoli na světě s využitím digitálních technologií, zatímco digitální nomádství odkazuje na životní styl, který je vyvíjen těmito na místě nezávislými pracovníky.[2]
Tento trend zaznamenal zejména v posledních letech výrazný růst. V roce 2020 činil počet digiálních nomádů 10,9 milionů osob, v roce 2023 stoupl počet těchto osob na 35 milionů. Stále více lidí se rozhoduje opustit tradiční zaměstnání na jednom místě a využít možností, které nabízí digitální nomádství. Důvody, proč se lidé stávají digitálními nomády, jsou různé — od touhy po svobodě a flexibilitě při práci a cestování, po možnosti snížení nákladů na bydlení a objevování nových kultur a prostředí.[3]
Pozitivní vs. stinné stránky digitálního nomádtsví
Být digitálním nomádem sebou nese tedy řadu výhod, ale i nevýhod. Prvně si vyjmenujeme některé hlavní důvody, kvůli kterým se lidé pro tento životní styl rozhodují.
Full-time cestování: toto je zjevná výhoda digitálního nomádství a hlavní důvod, proč se lidé zajímají o tento životní styl. Být digitálním nomádem umožňuje flexibilní cestování, kdykoliv člověk chce.
Práce odkudkoli: tento životní styl sebou nese výhodu práce odkudkoliv, jen s dobrým přístupem k internetovému připojení.
Poznávání nových kultur: jedením z dalších uvedených důvodů, proč se lidé rozhodují pro digitální nomádství je touha po poznání rozdílných kultur.
Poznání nových lidí: mnoho nomádů uvádí, že se na svých cestách navázali spojení s dalšími nomády, jelikož je spojuje stejná zkušenost.
Nižší životní náklady: tento životná styl je spojen s malými životními výdaji, jelikož pro nomády je typické, že nevlastní mnoho majetku, jako například žádná auta, dům či neplatí výdaje za elektřinu či plyn.[4]
Jako jedinou negativní stránku lze zmínit problémy s budováním dlouhodobých vztahů, jelikož nomádi nezůstávají dlouho na jednom místě, avšak nejde o závažný problém, který by nomády od jejich životního stylu odrazoval.
Důvody vzestupu digitálního nomádství
Existuje několik faktorů, které přispěly ke vzestupu digitálního nomádství.
1) Rozvoj digitálních technologií: Rychlý pokrok v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT) umožňuje lidem pracovat a komunikovat na dálku. Mobilní telefony, internetové připojení, online nástroje pro spolupráci a cloudové služby jsou klíčové prvky, které umožňují digitálním nomádům pracovat odkudkoliv.
2) Globalizace a online trhy: S globalizací a rozvojem online trhů se otevřely nové příležitosti pro práci na dálku. Digitální nomádi mohou nabízet své služby a produkty online a získávat klienty z celého světa, což jim umožňuje nezávislost na jednom geografickém místě.[5]
3) COVID-19: V roce 2020 byl svět svědkem posunu směrem k práci na dálku, a to díky pandemii COVID-19, kdy byla většina světa nucena se uzavřít do karantény.
Tento posun ovlivnil zkušenost zaměstnanců pracujících na plný úvazek a dále posílil celosvětovou populaci digitálních nomádů.[6]
Vztah mezi nomádstvím a vzděláváním
Digitální nomádství není pouze novou formou práce umožněnou technologií, ale je také a sociokulturním jevem. Spojení mezi digitálním nomádstvím a vzděláváním je důležité z několika důvodů.
Za prvé, digitální nomádství vyvolává potřebu nového přístupu k vzdělávání. Tradiční vzdělávací systémy, které se zaměřují na fixní místo a čas výuky, musí přizpůsobit své metody a struktury, aby mohly efektivně reagovat na potřeby digitálních nomádů. Toto spojení tak přináší výzvy i příležitosti pro inovaci ve vzdělávacích systémech.
Za druhé, digitální nomádství otevírá nové možnosti vzdělávání a rozvoje dovedností. Digitální nomádi často vyhledávají nezávislost, flexibilitu a přizpůsobitelnost. Online vzdělávací platformy a kurzy se stávají důležitým zdrojem vzdělávání, který umožňuje digitálním nomádům učit se nezávisle na místě a čase. To nabízí nové příležitosti pro rozvoj dovedností a sebevzdělávání, které jsou nezbytné pro jejich pracovní uplatnění a osobní růst.
Vzdělávací systémy se musí přizpůsobit a reagovat na rostoucí poptávku po vzdělávání ze strany digitálních nomádů. Musí se zaměřit na flexibilitu, online dostupnost a přizpůsobitelnost vzdělávacího obsahu, aby splnily potřeby tohoto nového typu studentů. Změna paradigmatu ve vzdělávání je nezbytná, aby se vzdělávací systémy staly přístupnými a efektivními pro digitální nomády.
Za třetí, se vzestupem digitálních nomádů mezi pracovníky vzrůstá i nový fenomén v podobě nomádských studentů. Digitální nomádství může představovat výzvu pro tradiční instituce, které jsou zvyklé na pevnou strukturu a fyzickou přítomnost studentů.
Nový segment studentů
Digitální nomádství je tedy stále populárnějším trendem, který se rozšířil do různých oblastí života, a to i mezi studenty, kteří nyní mohou pracovat a studovat online odkudkoli. Tím vzniká rostoucí komunita nomádských studentů. Přítomnost těchto nomádských studentů přináší univerzitám jak příležitosti, tak i výzvy, které vyžadují pečlivé a systematické zkoumání. Studenti přijímají digitálně nomádský styl studia při cestování ve snaze nalézt větší svobodu, nové pracovní příležitosti a využít výhod nabízených, cenově dostupných destinací. Digitální nomádství studentů se nachází v průsečíku digitálního nomádství a online vzdělávání. Je nezbytné identifikovat a pochopit výzvy, kterým čelí tradiční vzdělávací instituce při adaptaci na potřeby digitálních nomádů, jako je potřeba flexibility, individualizace a online dostupnosti výuky.
Otázka zní, jak se vzdělávací instituce přizpůsobí a rozvinou své služby tak, aby efektivně sloužily studentům, kteří žijí styl digitálních nomádů. Nejenže by se měly měnit osnovy, ale měly by také být upraveny přístupy pedagogů k výuce. Eaton (2018) navrhoval, že digitální technologie, zejména sociální média, umožňují studentům být “pohybliví” po celý život, přecházet ze třídy do digitálního prostoru, kde se digitální obsah stává zábavným a vzdělávacím. [8] Digitálně pohybující se studenti využívají digitálních prostorů k budování nové identity a hledání podpory komunity při novém způsobu učení. Výsledkem je, že způsob, jakým digitálně pohybující se studenti komunikují se světem a učí se z něj, je zásadně odlišný od tradičních studentů.
Univerzity jako omezení pro nomádské studenty?
Digitální nomádi, freelanceři a profesionálové, kteří provozují své podnikání online, často vedou svobodný, nezávislý a liberální životní styl, který se stal touhou mnoha studentů. Otázkou je, zda je takový životní styl slučitelný s odpovědnostmi studentů, zda je to možné a jak může student získat vzdělání a současně pracovat online?
Digitální nomádský styl života a studium na univerzitě se mohou jevit jako těžko dosažitelné kombinace. Mnoho studentů, kteří by se rádi věnovali práci jako freelanceři, pociťuje, že univerzita představuje mnoho omezení, která se neslučují s takovým životním stylem. Jedním z hlavních omezení je nutnost fyzické přítomnosti studenta na univerzitě, kde musí navštěvovat přednášky a plnit další požadavky. I když je možné pracovat jako freelancer z domova nebo z koleje, to ještě neznamená, že se člověk stává digitálním nomádem. Skutečným cílem je cestovat, pracovat a současně studovat na dálku. Nicméně existují řešení, která pomáhají překonávat omezení univerzity.
V poslední době se stále více studentů rozhoduje stát se studentskými nomády, což jsou studenti, kteří nechodí na místní univerzity, ale volí studium v zahraničí. Mnoho zemí podporuje tento koncept mobility studentů na celosvětové úrovni. Například program Erasmus+ v Evropské unii umožňuje studentům studovat v zemích EU i mimo ni a zároveň pracovat online. Evropská unie tak vytvořila skvělou komunitu pro mladé nomády a studenty, kteří chtějí prožít nejlepší zážitky ze svých studentských let. Navíc existuje program Erasmus Mundus Joint Master Degrees, který poskytuje stipendia pro magisterská studia studentům z jiných částí světa.
V posledních letech se počet studentů, kteří studují a pracují v zahraničí, rapidně zvyšuje a přibližuje se pěti milionům. Tento digitální nomádský styl života přitahuje stále více mladých lidí, kteří hledají zkušenosti a dobrodružství, které jim pomůže rozvíjet se jak v osobním, tak profesním životě. Mladá generace vnímá tradiční kancelářské práce jako méně přitažlivé a hledá nové možnosti díky neustálému pokroku v technologii. Studenštíí nomádi využívají nezávislý životní styl a chtějí sdílet své zážitky s ostatními prostřednictvím sociálních médií. Tento životní styl se stává běžnou realitou pro mnoho mileniálů a očekává se, že se počet studentských nomádů bude nadále zvyšovat.
Vzestup tohoto druhu studentů má také významné účinky na pracovní ekosystém. Tradiční zaměstnání a kancelářská práce se pomalu vytrácejí a je třeba přehodnotit jejich vliv na současný pracovní trh. Studenti mají dnes mnohem snazší možnost stát se freelancery než dříve. Díky online službám a mezinárodním týmům mohou vytvářet své vlastní pracovní příležitosti, budovat start-upy a expandovat. Tito mladí profesionálové se soustředí na tvorbu pracovního prostředí, které je efektivnější než tradiční kancelářské prostředí. Roste také počet nových platforem zaměřených na zaměstnávání, které nabízejí alternativní formy zaměstnání. Mladí lidé s podnikatelským duchem mohou nyní budovat mosty s velkými společnostmi a organizacemi a zároveň se neustále učit a získávat nové zkušenosti. Celkově lze říci, že studentský nomádský lifestyle má potenciál přinést značné inovace a předefinovat samotný pojem “práce” na pracovním trhu.[9]
Univerzity vs. Nomádští studenti
Jednou z hlavních otázek, kterou si tradiční školy a univerzity musí položit, je, jak zajistit kvalitní vzdělání a podporu pro studenty, kteří se rozhodnou stát digitálními nomády. Digitální nomádství často přináší flexibilitu a mobilitu, což umožňuje studentům studovat a pracovat z různých geografických lokalit. To však představuje výzvu pro tradiční instituce, které jsou navrženy tak, aby poskytovaly vzdělání v rámci fyzického prostoru a standardizovaných časových rámů. S nárůstem počtu digitálních nomádů je tak nezbytné, aby vzdělávací systémy reagovaly na tuto rostoucí poptávku a přizpůsobily se potřebám tohoto nového typu studentů. Existuje několik způsobů, jak tradiční instituce mohou adaptovat své vzdělávací programy a prostředí, aby lépe sloužily digitálním nomádům.
1. Flexibilnější vzdělávací programy: Univerzity by mohly přepracovat své vzdělávací programy a nabídnout více online kurzů a možností studia na dálku. To by umožnilo studentům flexibilně kombinovat práci a studium, ať už jsou kdekoli na světě.
Digitální nomádi často mění své pobyty a pracovní prostředí, a proto je nezbytné, aby vzdělávací systémy umožňovaly pružnost v plánování a absolvování kurzů. Například mohou být nabízeny modulární kurzy, které umožňují studentům vybírat si předměty dle svých zájmů a potřeb. Flexibilní vzdělávání také zahrnuje možnost získat uznání a kredity za relevantní zkušenosti a dovednosti, které digitální nomádi získávají během svých cestování a práce.
2. Virtuální výuka a přednášky: Univerzity by mohly investovat do technologií pro virtuální výuku a přednášky. To by umožnilo nomádským studentům účastnit se přednášek online, bez ohledu na jejich fyzickou polohu. Tím by se eliminovalo omezení způsobené nutností osobní přítomnosti na univerzitě.
3. Mobilita a výměnné programy: Univerzity by mohly rozšířit své mobilitní programy a spolupráci s mezinárodními institucemi. Digitální nomádství přináší nové příležitosti a výzvy v oblasti mezinárodní spolupráce a interkulturního učení. Vzdělávací instituce by měly podporovat mezinárodní mobility a výměnné programy, které umožní digitálním nomádům získávat zkušenosti a poznatky z různých kultur a prostředí. To může přispět k rozvoji jejich mezilidských dovedností a globálního povědomí.
To by umožnilo nomádským studentům studovat a pracovat v zahraničí, zatímco stále plní požadavky svého studia. Podpora takových programů a stipendií by nomádským studentům umožnila získat cenné zkušenosti a rozšířit svůj kulturní a akademický obzor.
4. Online komunitní platformy: Vytvoření online komunitních platforem by umožnilo nomádským studentům navazovat kontakty a sdílet své zkušenosti a informace. Tím by se vytvořila síť podpory a sdílení mezi studenty, kteří žijí nomádským životním stylem.
5. Podpora a poradenství: Univerzity by měly poskytovat podporu a poradenství specificky zaměřené na potřeby nomádských studentů. To zahrnuje technickou podporu pro online vzdělávání, jako jsou spolehlivé internetové připojení a dostupnost digitálních nástrojů pro studium. Vzdělávací instituce by měly také poskytovat mentorování a poradenství, které pomáhají digitálním nomádům plánovat svou vzdělávací cestu a rozvíjet své kariéry. Důraz by měl být kladen na individuální přístup a možnost konzultací se zkušenými pedagogy a kariérními poradci. To by mohlo zahrnovat informace o vízech, ubytování, finančních otázkách a dalších praktických záležitostech, které nomádští studenti často čelí.
V závěru je tedy zjevné, že adaptace vzdělávacích systémů na potřeby digitálních nomádů je nezbytná. Flexibilní, online a přizpůsobitelné vzdělávání jsou klíčovými faktory, které umožní digitálním nomádům získat kvalitní vzdělání a rozvíjet své dovednosti a znalosti, a to bez ohledu na geografické omezení. Vzdělávací instituce by měly aktivně spolupracovat s digitálními nomády, průmyslovými partnery a dalšími zainteresovanými stranami, aby zajistily relevantní a inovativní vzdělávací prostředí pro tyto nové typy studentů.
Závěr
Digitální nomádství má významný vliv na tradiční vzdělávací systémy a vyžaduje jejich adaptaci na nové potřeby a výzvy. V této práci jsme diskutovali o různých aspektech vztahu mezi digitálním nomádstvím a vzděláváním.
Zjistili jsme, že digitální nomádství ovlivňuje tradiční školní a univerzitní systémy tím, že klade důraz na flexibilitu, online vzdělávání a individualizaci. Tradiční instituce čelí výzvám, jako je nedostatek osobního kontaktu a interakce, technologické a infrastrukturní překážky a potřeba rozvoje soft skills a emoční inteligence v digitálním prostředí.
Vzdělávací systémy mohou reagovat na rostoucí poptávku digitálních nomádů tím, že mohou nabízet online vzdělávací platformy a kurzy, podporují flexibilitu, individualizaci a adaptivní učení. Důležitost flexibilního, online a přizpůsobitelného vzdělávání je klíčová pro uspokojení potřeb digitálních nomádů a jejich rozvoj. Bylo také diskutováno o mezinárodní perspektivě a spolupráci prostřednictvím digitálního vzdělávání. Digitální nomádi mohou využívat online vzdělávání k rozvoji mezinárodních znalostí a spolupráci prostřednictvím mezinárodních vzdělávacích projektů a iniciativ.
V budoucnosti se očekává další rozvoj digitálního nomádství a vzdělávání. Očekávají se nové trendy, změny a inovace ve vzdělávání, které budou lépe odpovídat potřebám digitálních nomádů. Studenti, kteří si vybírají nomádský styl života, a studium na univerzitě již nejsou nekompatibilní. Studenští nomádi hledají zkušenosti, dobrodružství a nezávislost, které jim umožňují rozvíjet se v osobním i profesním směru. Pro tradiční pracovní trh to představuje nové výzvy, ale zároveň i možnosti pro inovace. S růstem technologií a online pracovních platforem se očekává, že trend studentního nomádského lifestyle bude nadále stoupat a ovlivňovat pracovní ekosystém. Je na nás přijmout tyto změny a předefinovat naše chápání a přístup k práci. Adaptace vzdělávání na potřeby digitálních nomádů je nezbytná pro poskytování kvalitního a relevantního vzdělání v dnešní době. Je důležité, aby vzdělávací systémy a instituce nezůstaly pozadu a aktivně se přizpůsobovaly potřebám digitálních nomádů.
[1] HANNONEN, Olga. In search of a digital nomad: defining the phenomenon. Inf Technol Tourism 22, 335–353 [online]. 2020, https://doi.org/10.1007/s40558-020-00177-z Dostupné z: https://link.springer.com/article/10.1007/s40558-020-00177-z
[2] MAKIMOTO, Tsugio. “The Age of the Digital Nomad: Impact of CMOS Innovation,” [online]. 2013, in IEEE Solid-State Circuits Magazine, vol. 5, no. 1, pp. 40–47, Winter 2013, doi: 10.1109/MSSC.2012.2231498. Dostupné z: https://ieeexplore.ieee.org/document/6449377
[3] SUKCHAN, Jap. The Rising Trends of Digital Nomads and Remote Working 2023. [online]. Dostupné z: https://www.homa.co/post/the-rising-trends-of-remote-working-2023
[4] HORVAT, Danijela. The pros and cons of being a digital nomad. [online]. 2022 Dostupné z: https://citizenremote.com/blog/the-pros-and-cons-of-being-a-digital-nomad/
[5] HENSELLEK, Simon; PUCHALA, Natália. The emergence of the digital nomad: A review and analysis of the opportunities and risks of digital nomadism. The flexible workplace: Coworking and other modern workplace transformations, 2021, [online]. 195–214. Dostupné z: https://link.springer.com/chapter/10.1007/978-3-030-62167-4_11
[6] ISSA, M. Talla. The ‘digital nomad’ workforce is here — will the COVID-spurred ‘workation’ boom last? [online].2022. Dostupné z: https://english.alarabiya.net/features/2022/12/20/The-digital-nomad-workforce-is-here-will-the-COVID-spurred-workation-boom-last-
[7] COVID-19 and the Rise of the Digital Nomad. [online]. Dostupné z: https://www.mbopartners.com/state-of-independence/2020-digital-nomads-report/
[8] EATON, P. W. Curricula of identity-Subjectivity in distributed social media spaces. [online]. 2018, In B. Smith, N. Ng-a-Fook, L. Radford, & S. S. Pratt (Eds.), Hacking education in a digital age (pp. 53–72): Information Age Publishing. STR 60. Dostupné z: https://researchonline.jcu.edu.au/54176/
[9] KNUNE, Veronika. CAN STUDENTS BECOME DIGITAL NOMADS?Dostupné z: https://lifeisanepisode.com/can-students-become-digital-nomads/
