Digitální propast: Co to je a jak ji překlenout?
Jednou ze základních myšlenek zavádění internetu bylo poskytnutí rovného přístupu k informacím napříč populací. Ve skutečnosti dnes, více než padesát let od prvních pokusů o internetizaci, stále ve světě panuje nerovný přístup k informačních a komunikačním technologiím, protože je řada lidí nemůže nebo nechce využívat ve svém každodenním životě. [1] Tento fenomén je nazýván digitální propast. Lidé, které postihuje, se nepomohou plně zapojit do vzdělávacích, sociálních a ekonomických a dalších aktivit, které tyto technologie podporují.
Jsou rozlišovány dva stupně digitální propasti. Primární digitální propast (neboli možnost přístupu k internetu) je způsobena vyloučením z hlediska vzdělání, příjmu či zdravotního stavu, ale i kulturních odlišností či genderu. Pokud jsou samotní uživatelé internetu omezeni svými schopnostmi používat počítač, jedná se o sekundární digitální propast. Mezi ohrožené patří lidé, kteří mají všechno nezbytné vybavení a stabilní internetové připojení, přesto si nedokážou zajistit přístup k potřebným informacím. [2] Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj existuje ještě třetí stupeň, kdy uživatelé postrádají schopnosti technologie využít ke svému zdokonalování. [3]
Možná řešení se odvíjí od skupiny obyvatel, která se potýká s digitální propastí. V případě studentů odborníci navrhují například [4]:
· Poskytnout potřebným zařízení pro připojení k internetu
· Zřídit internetové připojení v domácnostech studentů
· Podpořit vzdělávání v oblasti využití moderních technologií
Při zvyšování digitální gramotnosti seniorů je naopak klíčový přístup k internetu a výukové kurzy ve veřejných institucích, jako jsou knihovny nebo komunitní centra. Velký efekt má také zapojení rodiny, jejíchž mladší příslušníci digitální technologie zdatně používají. [5] Komplikovanější je situace v rozvojovém světě, kde kromě samotných technologií a internetového připojení může být nedostupná i elektrická energie.
Na digitální propast upozornila zejména pandemie koronaviru. Ta globálně prohloubila existující nepoměry ve vzdělávání. Miliardy lidí byly nuceny se izolovat a vykonávat svou práci z bezpečí domova. Mnoho škol ukončilo prezenční výuku a přešlo na online vzdělání. Bariéry vyvstaly na straně studentů i vyučujících, kteří se za pochodu učili využívat moderní technologie. Právě nerovný přístup k digitálním výukovým portálům označuje UNESCO za jeden z nejpalčivějších problémů vzdělávání během pandemie. [6] V českém prostředí se situací zabýval Daniel Prokop ve výzkumu Život během pandemie, kde odhalil, že v online výuce jsou mezi školami velké rozdíly a odpovědnost byla do velké míry přenesena na rodiče. [7]
Zdroje
[1] CULLEN, Rowena, 2001. Addressing the digital divide. Online Information Review [online]. 25(5), 311–320 [cit. 2022–04–07]. ISSN 1468–4527. Dostupné z: doi:10.1108/14684520110410517
[2] HARGITTAI, Eszter, 2002. Second-Level Digital Divide: Differences in People’s Online Skills. First Monday [online]. 7(4) [cit. 2022–04–07]. ISSN 13960466. Dostupné z: doi:10.5210/fm.v7i4.942
[3] BRDIČKA, Bořivoj, 2016. Třetí propast podle OECD. <em>Metodický portál: Spomocník </em>[online]. 08. 09. 2016, [cit. 2022–04–08]. Dostupný z WWW: <https://spomocnik.rvp.cz/clanek/21081/TRETI-PROPAST-PODLE-OECD.html>. ISSN 1802–4785.
[4] CICCONE, Michelle a Spencer BRAYTON, 2022. Complexities with Bridging the Digital Divide. In DE ABREU, Belinha S (ed.). Media Literacy for Justice: Lessons for Changing the World. ALA Neal-Schuman. ISBN 978–0–8389–4892–7.
[5] MA, Qi, Alan H. S. CHAN a Pei-Lee TEH, 2020. Bridging the Digital Divide for Older Adults via Observational Training: Effects of Model Identity from a Generational Perspective. Sustainability [online]. 12(11) [cit. 2022–04–07]. ISSN 2071–1050. Dostupné z: doi:10.3390/su12114555
[6] Impact of Coronavirus Pandemic on Education, 2020. Journal of Education and Practice [online]. [cit. 2022–04–07]. Dostupné z: doi:10.7176/JEP/11–13–12
[7] PROKOP, Daniel, 2020. Slepé skvrny: o chudobě, vzdělávání, populismu a dalších výzvách české společnosti. Druhé, rozšířené vydání. Brno: Host. ISBN 978–80–275–0308–7.
