Digitální propast — oč se jedná a co způsobuje
Abstrakt
Tento text se zabývá problematikou digitální propasti. První část poskytuje definici a podává krátké představení o negativní stránce propasti. Další část je zaměřená na rozdělení digitální propasti na primární a sekundární, přičemž je poukázáno na to, že hranice mezi nimi nemusí být vždy zcela jasná. V poslední části je text zaměřen na následky digitální propasti a na to, jak odstranit bariéry, které ony následky způsobují.
Abstract
This text deals with the issue of digital divide. First part provides definition and gives a short introduction about negative side of the divide. The next part is focused on the division of the digital divide into primary and secondary, pointing out that the boundary between the two may not be always entirely clear. In the last part the text focuses on the consequences of the digital divide and how to remove the barriers that causes these consequences.
Klíčová slova
Digitální propast, primární digitální propast, sekundární digitální propast, bariéry digitální propasti
Key words
Digital divide, primary digital divide, secondary digital divide, barriers of the digital divide
Úvod
S digitální propastí se setkáváme v různých fázích života. Může se to odvíjet od našeho vlastního zájmu o techniku, při touze či nutnosti získat vědomosti v této sféře, narážíme na to při studiu anebo je potřeba si osvojit co nejvíce dovedností spojené s technologiemi, kvůli ambicím dosáhnutí vyšší pracovní pozice či si jen udržet tu současnou.
S nástupem a neustálým rozvojem technologií, zejména pak těch komunikačních, se první střet s tímto fenoménem děje ve stálé dřívějších etapách života. Hranice prvního styku s technikou je nižší a nižší, a spolu s tím se mění i schopnosti, označující se jako základy, které se považují za samozřejmé.
Někteří lidé si nemusí být vědomi toho, že toto sousloví vůbec existuje a při zmínce oněch slov si nic nepředstaví. Přesto však ví, nebo alespoň tuší, o skrytém významu toho, co tento pojem označuje souhrnně. Ačkoliv by měli povědomí pouze povrchní o této problematice, při rychlém obeznámení, o co se jedná, by mohli přijít postupně do hlubších sfér toho, čím je digitální propast způsobena a jaké má následky.
1. Co je to digitální propast
Termín digitální propast, v angličtině digital divide, se začal používat koncem 90. let 20. století, byť problémy týkající se nerovného přístupu k informacím objevovaly již předtím. Jelikož však v dřívější době přístup k technologiích měla pouze malá část populace, digitální propast se začala silněji projevovat až oněch devadesátých letech.[1]
Obecně by se digitální propast dala definovat jako „bariéra bránící digitálně vyloučeným osobám začlenit se do moderní společnosti.“ [2] Bylo to chápáno jako něco dočasného, co vymizí s popularizací technologií. Namísto toho propast přetrvává dodnes, navzdory masovému marketingu elektronických zařízení s internetovým připojením.[3]
V digitální propasti se jedná především o rozdělení lidí na skupiny podle několika kritérií. Ti, kteří jsou na dně metaforické propasti, mají nedostatečné nebo jim zcela chybí dovednosti v oblasti digitálních kompetencí. Postrádají znalosti vhodné pro to, aby se v oblasti digitálních technologií chovali zodpovědně a samostatně.[4] Taktéž nemají schopnosti, kterými by se mohli seberealizovat, ať už ve sféře pracovní či osobní, a udržovat si tak pozici ve světě, ve kterém se stále více činností digitálních, zejména pak v oblasti administrativy.[5]
2. Rozdělení
Možnosti rozdělení digitální propasti je mnoho a záleží také na měřítku, které bereme v potaz. Digitální propast tak může vznikat mezi obyvateli měst a vesnic, mezi obyvateli různých zemích světa anebo odlišnými ekonomickými třídami.[6] Základní rozdělení digitální propast je na primární a sekundární.
Předěl mezi těmito typy propastí však nemusí být zcela jasný. V literatuře lze najít různá rozdělení, převažuje však rozdělení van Dijka, které lze nalézt níže. Ačkoli se v tomto textu vyskytují samostatně podkapitoly o primární a sekundární propasti, není nutné je brát jako striktně vymezené; dalo by se říci, že některé aspekty se prolínají z jedné vrstvy propasti do té druhé a naopak. Na konci každé části věnované jedné z vrstev lze nalézt studie, která může dopomoci čtenáři lépe pochopit konkrétní problém, případně v něm vzbudit zájem si dohledat konkrétní práce a přečíst si je celé.
2.1 Primární digitální propast
O primární digitální propasti by se dalo referovat jako o nerovném přístupu k internetu a informačních a komunikačních technologiích. Při této definici se většině jako první příklad vybaví země třetího světa. Zejména tyto státy mají mnohem horší přístup k technologiím než ostatní země. Byť se tyto problémy mohou týkat především Afriky, jak si lze domyslet, netýká se to jenom této části světa.
Existuje mnoho statistik zaměřující se na digitální propast, a to jak v měřítku kontinentů, tak jednotlivých států, je-li to práce s užším zaměřením. Lze tedy dohledat kolik procent populace daného kontinentu má přístup k internetu, a následně je porovnat s ostatními světadíly, ale též i údaje o tom, jak se mohou lišit dopady používání internetu u jednotlivých pohlaví.
Ukázkou toho, jaké další informace lze sbírat, je švédská studie, konaná v roce 2017. Práce zjišťovala dopad použití internetu na vybranou skupinu lidí, která se průzkumu účastnila. Dotazník vyplnilo několik stovek participantů, různých věkových kategorií. Otázky byly kladeny na složitost internetu, online nakupování či používání sociálních médií. To zásadní, na čem se tato studie zakládala, bylo to, že převážná část účastníků měla nějaké postižení, pouze malé číslo pak byli lidé bez znevýhodnění nebo neodpověděli. Ve výsledcích se tedy ukázalo, jak na jednotlivé skupiny působí internet a jaké na něm mají problémy. [7]
2.2 Sekundární digitální propast
Jak se již okrajově zmínilo, mnoho prací vychází z rozdělení van Dijka (2003), který rozčlenil sekundární digitální propast na čtyři druhy bariér k přístupu:
- Psychický přístup, ve kterém je nedostatek základních digitálních zkušeností způsoben nedostatkem zájmu, úzkosti z počítačů a neatraktivity nových technologií
- Materiální přístup, kdy hraje hlavní roli nevlastnění počítače a síťového připojení
- Přístup dovedností, kdy nedostatek digitálních dovedností je zapříčiněn neadekvátním vzděláním a nedostatečnou uživatelskou přívětivostí
- Přístup používání spočívá ve shledání množství možných využití jako nedostatečné
Společnost se zaměřuje především druhý přístup, tedy materiální. Přemýšlí o tom jako o problému nerovnosti přístupu k informacím v případě použití digitální technologie. Obecně se věří tomu, že je tento problém vyřešen v momentu, kdy mají všichni přístup k počítači a připojení k internetu.
Problém nepatřičných digitálních dovedností je redukován na zvládání hardwaru a softwaru. Někdy se tento problém bere za krátkodobý, zejména po koupi počítače a síťového připojení. První bariéra, psychický přístup, je vnímána jako dočasný jev, který se týká pouze starších lidí, negramotných a nezaměstnaných. [8] To ovšem nemusí platit vždy.
Konkrétní studie (van Dijk a van Deursen, 2012) se soustředila na území Nizozemska a provedla pozorování, jehož výsledky nejsou v souladu s těmi obvyklými. Ukázalo se, že lidé s nižší úrovní vzdělání tráví větší množství hodin svého volného času na internetu než ti, kteří mají střední nebo vyšší vzdělání. Co je více zajímavější je to, že postižení lidé taktéž jsou na internetu více hodin než pracující. Obecně se předpokládá, že právě lidé nějak oslabení a s nižším vzděláním jsou nejvíce náchylní k propadu do digitální propasti, že budou používat internet méně. Tyto výsledky pozorování by mohla posloužit k argumentaci, že je digitální propast překonána. [9]
3. Následky digitální propasti
Díky bariérám, které vymezil Dijk, se digitální propast potýká s jistými následky. Mezi ty hlavní patří:
- Izolace a nedostatek komunikace
- Vytvoření bariéry vůči vzdělávání
- Diskriminace pohlaví
- Znevýhodnění na trhu práce
Jako hlavní problém je vnímáno především pořízení technologií, které je často finančně náročné. Vysoká cena elektronických zařízení společně s malým povědomím o možnostech využití těchto zařízení či nedostatek infrastruktury značně přispívá k přetrvávání digitální propasti.[10] Tím, že by všem lidem byly dány počítače a síťové připojení, by se mohla, ale též nemusela vyřešit problematika digitální propasti. Byť by se překonala ona první, materiální zábrana, tedy mít přístup k technologiím a internetu, stále by přetrvávaly i ostatní bariéry jako je psychický přístup. Ten nelze jednoduše eliminovat naráz, ale je možné graduálně snižovat negativní úsudky o technologiích. Přesto to není možné vyřešit okamžitě.
Mimo problematiku dostupnosti technologie je zde i jistá osobní bariéra. Jedná se hlavně o sebepodceňování, nízké sebehodnocení a též negativní zkušenosti ze vzdělávacích institucí.
Pro překonání digitální propasti je možné, a též vhodné, využít neformální vzdělávání, ať již v prostředí instituce, na pracovišti či v rodině. Dále je zde sebevzdělávání, díky čemuž člověk získá nové znalosti a dovednosti, a tak si bude více věřit. [11]
V tomto duchu se začal v letošním roce projekt České spořitelny s názvem DigiPrarodiče. Záměrem kampaně je, aby studenti středních a vysokých škol pomáhali seniorům prostřednictvím videonávodů s tím, jak zacházet s technologiemi. Senioři k těmto návodům mají přístup skrze kurzy. Kromě cíle posílení vztahů mezi oběma skupinami je i zvýšení sebejistoty starší generace v používání moderní techniky. K videonávodům se lze dostat skrze vybrané sociální sítě nebo prostřednictvím webové stránky České spořitelny a jsou přístupné jak klientům banky, tak i ostatním se zájmem o zlepšení svých kompetencí. [12]
Závěr
Technologie jsou již neodmyslitelnou součástí naší doby. Ať už je využíváme pro naplnění pracovních a studijních potřeb nebo v rámci volného času, každodenní život je s nimi spjat a již je téměř nemožné je odtrhnout. Pokud se člověk chtěl vzpírat jejich používání, nakonec by musel s největší pravděpodobností svůj boj vzdát; s přihlédnutím na to, co vše je dnes možné, téměř výhradně, dělat online.
Společně s rozvojem technologie se mění i to, co se vnímá jako základní dovednosti. Dnešní možnosti byly dříve nepředstavitelné a dosti pravděpodobně tam budeme my reagovat na budoucí vymoženosti.
V současnosti je velké množství funkcí zdigitalizováno a tak, pokud se člověk nebude orientovat alespoň v základech, propast, ve které se ocitne, se může stále více prohlubovat. Naštěstí vznikají stále další a další studie na zjištění nejčastějších problémů spojené s digitální propastí a na základě jejích výsledků se následně hledají řešení, jak pomoci lidem k lepšímu pochopení technologických vymožeností a zvýšit tak šanci těchto osob na zajištění místa v moderní společnosti.
[1] KOLDA, Ondřej. Digitální propast (digital devide). In: MedKult [online]. 11.2.2018 [cit. 27.5.2021]. Dostupné z: http://medkult.upmedia.cz/Keywords/digitalni-propast-digital-devide/. Path: Homepage, MK Keywords, Digitální propast (digital divide).
[2] Digitální propast. In: PortálDigi.cz [online]. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR [27.5.2021]. Dostupné z: https://portaldigi.cz/digislovnik/digitalni-propast/. Path: Homepage, DigiSlovník, Digitální propast.
[3] Digital divide throughout the world and why it causes inequality. In: Iberdrola.com [online]. [cit. 29.5.2021]. Dostupné z: https://www.iberdrola.com/social-commitment/what-is-digital-divide. Path: Homepage, Social commitment, Digital divide.
[4] Digitální kompetence. In: PortálDigi.cz [online]. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR [27.5.2021]. Dostupné z: https://portaldigi.cz/digislovnik/digitalni-kompetence/. Path: Homepage, DigiSlovník, Digitální kompetence.
[5] Digitální gramotnost. In: PortálDigi.cz [online]. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR [27.5.2021]. Dostupné z: https://portaldigi.cz/digislovnik/digitalni-gramotnost/. Path: Homepage, DigiSlovník, Digitální gramotnost.
[6] KOLDA, Ondřej. Pozn. 1.
[7] JOHANSSON, Stefan, GULLIKSEN, Jan a Catharina GUSTAVSSON. Disability digital divide: the use of the internet, smartphones, computers and tablets among people with disabilities in Sweden. Universal Access in the Information Society [online]. 7.3.2020 [cit. 31.5.2021]. Dostupné z: https://link.springer.com/article/10.1007/s10209-020-00714-x
[8] VAN DIJK, Jan a Kenneth HACKER. The Digital Divide as a Complex and Dynamic Phenomenon. The Information Society [online]. Taylor & Francis Inc., 2003, 12(2/3) [cit. 29.5.2021]. ISSN 1087–6537. Dostupné z: https://ris.utwente.nl/ws/portalfiles/portal/6466527/Dijk03digital.pdf
[9] VAN DIJK, Johannes A.G.M. The Evolution of the Digital Divide — The Digital Divide Turns to Inequality of Skills and Usage. Digital Enlightenment Yearbook 2012 [online]. Amsterdam: IOS Press [cit. 2.6.2021]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/283144603_The_evolution_of_the_digital_divide_The_digital_divide_turns_to_inequality_of_skills_and_usage
[10] Digital divide throughout the world and why it causes inequality. Pozn. 3.
[11] Co je to digitální propast a jak jí překonat? In: PortálDigi.cz [online]. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 13.8.2019 [1.6.2021]. Dostupné z: https://portaldigi.cz/co-je-to-digitalni-propast-a-jak-ji-prekonat/. Path: Homepage, DigiZprvávy, Co je to digitální propast a jak jí překonat?
[12] ČS spouští kampaň zaměřenou na #digiprarodiče. In: MediaGuru.cz [online]. 7.5.2021 [cit. 2.6.2021]. Dostupné z: https://www.mediaguru.cz/clanky/2021/05/cs-spousti-kampan-zamerenou-na-digiprarodice/ Path: Homepage, články, ČS spouští kampaň zaměřenou na #digiprarodiče.
