Digitální stopa

Tereza Kiselová
EDTECH KISK
Published in
9 min readJun 22, 2021

Abstrakt

Tato seminární práce se zabývá pojmem digitální stopy. Řeší nebezpečí spojené s ní a jak dané nebezpečí snížit. Odpovědi nacházím pomocí definování pojmů a analýzou relevantních zdrojů. Používám příklady k ilustrování pozitivních i negativních dopadů digitální stopy, jako jsou kyberšikana, ztráta identity anebo možné využití ve zdravotnictví. Na závěr uvádím jak pomocí technologie svoji digitální stopu kontrolovat a omezovat a to s použitím generátorů hesel nebo Proxy serverů.

Klíčová slova

Digitální stopa, online bezpečnost, online soukromí, kyberprostor, digitální identita, ISKB07

Abstract

This seminar work deals with the concept of digital footprints. It deals with the dangers associated with it and how to reduce the danger. I find the answers by defining concepts and by analysing relevant sources. I use examples to illustrate the positive and negative impacts of digital footprints, such as cyberbullying, loss of identity or possible use in healthcare. Finally, I present how to use the technology to control and reduce my digital footprint by using password generators or proxy servers.

Key words

Digital footprint, online security, online privacy, cyberspace, digital identity, ISKB07

Úvod

Internet a sociální sítě využívá většina z nás, a kdo ne tak má horší šanci na dobrý sociální život, na získání vysněné práce a celkově hůř se mu hledají potřebné informace. Například naplánovat si dovolenou nebo vyhledat si program kina je jednodušší, rychlejší a pohodlnější za použití internetu. To nám zabere jen pár minut oproti tomu, kdybychom museli jít pro informace do knihovny nebo do cestovní kanceláře.

Bohužel takové pohodlí jaké nabízí internet si žádá svoji cenu. A tou jsou naše data — data o nás. Mnohdy si to neuvědomujeme, ale při pouhém brouzdání na internetu za sebou zanecháváme náš digitální otisk. Definováním digitální stopy a jak jsou naše data využívána se tedy věnuji v první části této práci.

Jaké negativní důsledky má a možné pozitivní přínosy digitální stopy v budoucnosti jsou témata druhé části této práce. Jak snížit svou digitální stopu je téma, kterému se věnuji následovně.

1 Vymezení pojmu — digitální stopa

Nejprve je nutné si řádně definovat pojem a faktory s ním související. „Digitální stopu definujeme jako souhrn dat odvozených z digitálně sledovatelného chování a online přítomnosti spojeného s jednotlivcem.“[1] Digitální stopa je tedy tvořena daty a metadaty (data o datech), která vznikají interakcí s digitálními technologiemi jako jsou mobil, počítač, televize nebo celkově web.[2]

Tato získaná data můžeme dělit podle zdroje získání na webová, mobilní a na tzv „Vysílání/Poslech“. Ta webová obsahují historii vyhledávání, čas strávený na konkrétní stránce a pravopis. Mobilní zahrnují polohu ať už podle GPS nebo Wi-Fi, čas strávený v aplikacích, interakce a vyhledávání, kontakty s jinými zařízeními a osobami pomocí Bluetooth. Takzvaně data typu „Vysílání/Poslech“ jsou tvořena preferovanými kanály, harmonogramem uživatele (když uživatel zapne zařízení, co udělá nejdříve?) a pozorností, tedy zda je uživatel stále aktivní a nebo jestli už odešel od obrazovky (například když se Netflix ptá: „Ještě tam jste?“).[3]

Samotné digitální stopy se dají dělit na aktivní a pasivní. Aktivní jsou ty, které uživatel sám zveřejní, jsou to například informace na profilu na sociální síti, komentáře či příspěvky. Pasivní jsou naopak ta vytvářena bez vědomí uživatele[4] — data o pohybu z GPS, čas strávený na stránce, ale také data vzniklá o nás od našich přátel (např. tagováním).

Existuje také rozdíl mezi pojmy „digitální stopa“ a „moje digitální stopa“. Digitální stopa obsahuje surová data. „Moje digitální stopa“ prošla už analýzou a má hodnotu, pomocí ní se už vytváří personalizace a doporučování. „Moje digitální stopa“ nás popisuje, pro nás to hodnotu nemá, ale pro algoritmy a komerční firmy ano.[5] Pro potřeby této práce tyto dva pojmy sloučíme do jednoho — digitální stopa obsahuje surová i zanalyzovaná data o naší osobě.

[1] MICHELI, Marina, Christoph LUTZ a Moritz BÜCHI. Digital footprints: an emerging dimension of digital inequality. Vlastní překlad

[2] FISH, Tony a Jaroslava ŽGÁNIČOVÁ. DIGITAL FOOTPRINTS.

[3] Tamtéž.

[4] Tamtéž.

[5] Tamtéž.

2 Kdo a proč naše data využívá?

S tím jak využíváme internetové služby a aplikace, je nemožné se vyhnout poskytnutí našich osobních dat někomu jinému. A je čím dál těžší mít nad tyto daty kontrolu a zjistit komu je poskytujeme.[6]

„…většina internetových business modelů je postavena na sbírání, analýze a komerčním využití (našich) dat.“[7] Nejviditelněji jsou naše data tedy využívána firmami k personalizaci reklam, které vidíme na webech. Není náhoda, že když jsme vyhledávali nový elektrický spotřebič, tak se nám reklamy změní na doporučení podobných spotřebičů. Tyto cílené reklamy ovlivňují část zisku společností.

Naše data jsou využívána pro predikci našeho chování (např. z e-mailů nebo z kalendáře); pro vylepšení stávající služby nebo pro hledání nových aplikací (aby nám algoritmus doporučoval to nejvhodnější, za co bychom potenciálně utratili peníze); pro personalizaci aplikace či služby pro konkrétního uživatele a konkrétní čas, na základě toho co je o nás známo; naše data jsou také užitečná při ochraně, pokud jde o určení, zda osoba, která data poskytuje, jsme opravdu my.[8]

Z optimistického hlediska jde o dobrou věc, máme aplikace a služby ušité na míru. To by bylo vhodné pokud bychom nad našimi daty měli kontrolu a sloužili by pouze k tomuto účelu. Jenže zpravidla pokud se jedná o službu zdarma, tak jsou naše data poskytována třetím stranám, včetně těch intimních a osobních.[9]

[6] WONG, Janis. The ‘Personal’ in Personal Data: Who is Responsible for Our Data and How Do We Get it Back?.

[7] SEDLÁČEK, Jakub. Digitální stopa: Konec empirické sociologie?.

[8] FISH, Tony a Jaroslava ŽGÁNIČOVÁ. DIGITAL FOOTPRINTS.

[9] Tamtéž.

3 Negativní důsledky digitální stopy

I když se chceme zachovat „bezpečně“ a na internetu nesdílíme naše osobní informace, jako například naši sexuální orientaci, barvu pleti či náboženské vyznání. Výzkum vědce Kosinskiho ukázal, že za pomocí obyčejných 68 Facebookových „lajků“ se tohle všechnodá o nás zjistit s přesností přes 80 %.[10] Největším nebezpečím digitálním stopy je tedy ztráta našeho soukromí.

Aby reklamní společnost mohla svoji reklamu ušít na míru každému uživateli, je potřeba spousta dat a času na analýzu. Jednodušší cesta je si zpracovaná data rovnou koupit.[11] Naše data se tak stávají komoditou a jsou prodávána bez našeho vědomí. Například aplikace SweatCoin proměňuje kroky, které ušel uživatel, na měnu, za kterou si může koupit služby či produkty. Vše co na oplátku aplikace chce jsou data o našem pohybu. Po přečtení zásad a podmínek použití (ke dni 23.5.2018) se dozvídáme, že tyto data budou zkombinována s dalšími daty (z reklam, z plateb, vyhledávání…) a „mohou“ být poskytnuta třetím stranám. Po bližším prozkoumání zjistíme, že počet partnerských organizací aplikace je přes 300 (včetně zdravotních a vládních po celém světě).[12]

Kromě marketingové oblasti je naše digitální stopa využívána také kriminálníky a šikanátory. Naši digitální identitu mohou využít ke spáchání trestného činu, v podobě vydírání, šíření virů a různých podvodů. Zvláště náctiletí jsou náchylní ke kyberšikaně, protože si ještě neuvědomují, že jejich chování ve virtuálním prostředí může přinést potravu pro kyberšikanátory.[13]

[10] SANTANEN, Eric. Weaponizing Personal Data to Undermine Democracy.

[11] FISH, Tony a Jaroslava ŽGÁNIČOVÁ. DIGITAL FOOTPRINTS.

[12] SANTANEN, Eric. Weaponizing Personal Data to Undermine Democracy.

[13]Digitální stopa. Dostupné z: https://www.internetembezpecne.cz/internetem-bezpecne/dobre-vedet/digitalni-stopa/.

4 Pozitivní využití digitální stopy

Jeden praktický příklad toho, že jste lehce dohledatelní je, že i přes špatně zadanou emailovou adresu vám na letišti prodají letenku.[14] To je ovšem jeden případ z mála. A zda se vyplatí kvůli tomuto riskovat naše soukromí je otázka individuální.

Potenciální výhoda, která by se mola projevit v budoucnu je spojena s umělou inteligencí. Jednalo by se o včasnou detekci problémového zdravotního stavu.[15] Normálně totiž trvá nějaký čas, než nemoc propukne tak, že je vnímatelná. Naše digitální stopa spolu s AI by mohla naši nemoc detekovat včas a potencionálně i zachránit život.

V současnosti se v českém prostředí digitální stopa využívá při Chytré karanténě. „Chytrá karanténa (v případě souhlasu nakaženého) využívá data mobilních operátorů a data z platebních karet bankovních společností k vytvoření „vzpomínkové mapy“ míst, na kterých se nakažený pohyboval.“[16] Podobně aplikace eRouška zaznamenává pomocí Bluetooth ostatní uživatele v okolí, aby se v případě nákazy daly jednoduše dohledat lidé, se kterými byla dotyčná osoba v kontaktu. [17]

[14] FEHER, Katalin. Digital identity and the online self: Footprint strategies — An exploratory and comparative research study.

[15] SEDLÁČEK, Jakub. Digitální stopa: Konec empirické sociologie?.

[16] SEDLÁČEK, Jakub. Digitální stopa: Konec empirické sociologie?.

[17] Tamtéž.

5 Jak snížit svou digitální stopu

Na jedné straně máme všichni strach o své soukromí a na druhé straně společnostem platíme za služby, které jsou „zdarma“, našimi soukromými daty. Tomu se říká paradox soukromí.[18] Chceme totiž být na sociálních sítích vidět a chceme se chlubit kamarádům fotkami z dovolené a to jde jediným způsobem: kliknutím na tlačítko „Přijmout“. Přesto nikdo uvedené uživatelské podmínky nečte. Navíc jsou naše data uložena v několika decentralizovaných systémech v heterogenních formátech a tak je pro uživatele těžké je vůbec dohledat či s nimi interagovat.[19] Zde proto uvádím pár příkladů, jak ovlivnit svoji digitální stopu, pokud si člověk najde trochu času a bude pamatovat na svou bezpečnost.

[18] FISH, Tony a Jaroslava ŽGÁNIČOVÁ. DIGITAL FOOTPRINTS.

[19] VIANNA, Daniela, Varvara KALOKYRI, Alexander BORGIDA, Amélie MARIAN a Thu NGUYEN. Searching heterogeneous personal digital traces.

Prvně je nutné si uvědomit, že cokoliv na internetu děláte — komentujete, sdílíte a zveřejňujete, zůstane někde uloženo napořád, i když to sami smažete. Pokud jste v mládí vytvořili rasistický příspěvek, dnes vás to dožene, zvlášť pokud jste významná osoba, tak vám to poškodí nejen pracovní život. Proto je rozumné se nejprve zamyslet se nad tím, co sdílíte než to sdílíte.[20]

Přesto, že digitální stopu způsobují technologie, tak bychom je neměli vylučovat při hledání způsobu řešení snížení digitální stopy. Existují nástroje jako Databox, Jumbo Privacy a DoNotPay, které nám pomáhají lépe porozumět jak jsou naše data zpracovávána a jak je můžeme spravovat. Tyto nástroje také poskytují alternativy k existujícím službám a mechanismům kontroly.[21]

Další z bezpečnostních zásad je silné heslo.[22] A nestačí mít jedno či dvě pro všechny naše účty, je potřeba je mít rozdílné. Nejlépe na toto fungují různí manažeři hesel, kteří hesla generují a ukládají. Samozřejmě by měl být nástroj autorizovaný a bezpečný. Také naše přezdívky, pod kterými se do aplikací a služeb přihlašujeme, by měli být rozdílné, pokud jsou stejné pak je velmi jednoduché je propojit a zjistit další část z naší osobnosti.

Dalším technickým řešením je použití Proxy serveru pro zvýšení anonymity. Díky kterému se dá snížit počet pokročilejších sledování. Také smazání cookies po uzavření prohlížeče je vhodné nastavit, téměř všechny prohlížeče dané nastavení podporují.[23]

Pokud chceme snížit negativní důsledky digitální stopy je důležité porozumět internetu a technologiím celkově. A proto je vhodné ovládat digitální gramotnost.[24] Čemuž se dá naučit. Existují různé kurzy, ať už online a nebo pořádané v knihovnách.

Jako poslední rada je vhodné zmínit, nepřipojování se k veřejně dostupným sítím. A při zakládání si nového účtu si vždy projít nastavení zabezpečení soukromí.

[20] FEHER, Katalin. Digital identity and the online self: Footprint strategies — An exploratory and comparative research study.

[21] WONG, Janis. The ‘Personal’ in Personal Data: Who is Responsible for Our Data and How Do We Get it Back?.

[22] Tamtéž.

[23] ČERNÝ, Michal. Digitální stopy a digitální identita.

[24] MICHELI, Marina, Christoph LUTZ a Moritz BÜCHI. Digital footprints: an emerging dimension of digital inequality.

Závěr

Digitální stopu vytváříme každý z nás ať chceme nebo ne. A její důsledky si odnášíme s sebou. Naše digitální stopa je využívána pro marketingové účely a stala se komoditou.

Když si nedáme pozor tak naše data aplikace a služby rozprodají a my přijdeme o naše soukromí. Dalším důvodem pro ochranu našich dat je, že nám může být odcizena naše digitální identita a to kyberzločinci. I přes veškera tato nebezpečí, může být digitální stopa ku prospěchu a to například v době pandemické.

Nejúčinnější ochranou našich dat je nastavování si silných a různorodých hesel a přezdívek, mazání cookies po ukončení práce v prohlížeči a nastavování si sekcí soukromí a zabezpečení, při používání nové služby nebo aplikace.

Nakonec bych chtěla uvést, že jsem nezkoumala aspekty poměrně nově zavedeného GDPR, na ochranu osobních údajů, které jisté poměry změnilo. To už je ale téma na další práci.

Seznam literatury

ČERNÝ, Michal. Digitální stopy a digitální identita. Metodická portál RVP.CZ [online]. Praha, 26. 08. 2011 [cit. 2021–6–19]. Dostupné z: https://clanky.rvp.cz/clanek/o/g/12943/DIGITALNI-STOPY-A-DIGITALNI-IDENTITA.html/

FEHER, Katalin. Digital identity and the online self: Footprint strategies — An exploratory and comparative research study. Journal of Information Science [online]. 2021, 47(2), 192–205 [cit. 2021–6–15]. ISSN 01655515. Dostupné z: doi:10.1177/0165551519879702

FISH, Tony a Jaroslava ŽGÁNIČOVÁ. DIGITAL FOOTPRINTS. ProInflow [online]. 2013, 5(1), 102–115 [cit. 2021–6–10]. ISSN 18042406. Dostupné z: doi:10.5817/proin2013–1–9

MICHELI, Marina, Christoph LUTZ a Moritz BÜCHI. Digital footprints: an emerging dimension of digital inequality. Journal of Information, Communication and Ethics in Society [online]. 2018, 16(3), 242–251 [cit. 2021–6–17]. ISSN 1477996X. Dostupné z: doi:10.1108/JICES-02–2018–0014

SANTANEN, Eric. Weaponizing Personal Data to Undermine Democracy. CrossCurrents [online]. 2020, 70(2), 107–130 [cit. 2021–6–15]. ISSN 00111952. Dostupné z: doi:10.1111/cros.12426

SEDLÁČEK, Jakub. Digitální stopa: Konec empirické sociologie? Czech Sociological Review [online]. 2020, 56(4), 471–490 [cit. 2021–6–10]. ISSN 00380288. Dostupné z: doi:10.13060/csr.2020.015

VIANNA, Daniela, Varvara KALOKYRI, Alexander BORGIDA, Amélie MARIAN a Thu NGUYEN. Searching heterogeneous personal digital traces. Proceedings of the Association for Information Science [online]. 2019, 56(1), 276–285 [cit. 2021–6–15]. ISSN 23739231. Dostupné z: doi:10.1002/pra2.22

WONG, Janis. The ‘Personal’ in Personal Data: Who is Responsible for Our Data and How Do We Get it Back? Legal Information Management [online]. 2020, 20(2), 103–105 [cit. 2021–6–15]. ISSN 14726696. Dostupné z: doi:10.1017/S1472669620000249

Digitální stopa. INTERNETEM BEZPEČNĚ [online]. Karlovy Vary: Czech Th!s, 2018 [cit. 2021–6–19]. ISSN 2571–3736. Dostupné z: https://www.internetembezpecne.cz/internetem-bezpecne/dobre-vedet/digitalni-stopa/

--

--