Digitální technologie a životní prostředí
Jistá ekologie je dnes módní, přičemž do nedávna tomu tak moc nebylo. Hovoříme o tom, jak chceme dělat věci šetrně, ale více méně se nic nemění. Digitální technologie jsou vlastně jen další kapkou v moři. Průnikem problematiky životního prostředí s digitálním světem se zabývá digitální ekologie.
Týká se to nás všech. Ať už hovoříme o jednotlivcích či různých korpotátech, my všichni využíváme různých digitálních technologií. Čím víc o tématu přemýšlím, tak se dostávám hlouběji a hlouběji. Zdaleka se nedá hovořit pouze o desktopu či telefonu, o jejich výrobě, módnosti a morálním zastarávání a likvidaci, ale i třeba o konkrétních online činnostech. Což se tak pohodlně uvelebit na gauč a dívat se na Netflix. Nakoupíme, najdeme si partnera na Tinderu, chatujeme s kamarády, na pozadí nám hraje Youtube… A co e-maily, nedílná součást dnešní komunikace? Nejen ty se odesílají do obrovských datových center.
Voda má
Zůstaneme-li u datových center, nebo jinak řečeno serverovnách, tak dle článku zveřejneného v The Guardian datová centra by mohla v roce 2040 produkovat až 14% emisí CO2. (‘Tsunami of data’ could consume one fifth of global electricity by 2025, 2017)
Když se tak bavíme o datových centrech, oč vlastně běží? Místa, kde jsou uloženy servery a další technika. Pro nás jako jednotlivce to je nějaký pracovní email, nahrání fotky na Instagram nebo přeposlání nějakého dobrého memu, přitom je to komunikace mezi servery.
Sama datová centra musí být neustále chlazena, jelikož technická zařízení, která se v nich ukrývají, produkují vedlejší produkt — teplo. Například Google v roce 2019 přišel s návrhem postavit taková centra v pouštnatých místech Arizony a od lokálního dodavatele vody by potřeboval denně na chlazení zařízení okolo milionu galonů vody, což je zhruba 379 000 litrů vody. Denně. Jen pro srovnání průměrná domácnost v Arizoně vypotřebuje asi 15 000 galonů vody, cca 57 000 litrů. (What datacentres are doing to the world’s water supply, 2020)
Tady hovoříme opravdu o veliké spotřebě, přičemž některé státy bojují s nedostatkem vody. Ale jak je známo, tak 70% planety Země je pokryto oceány, čehož se snaží využít kupříkladu Microsoft se svým projektem Natick. Ku jeho prospěchu argumentuje třeba napájení přílivovou energií či umístěním takového centra do lokace, která je dostatečně chladná po celý rok. (Under the sea, Microsoft tests a datacenter that’s quick to deploy, could provide internet connectivity for years, 2018)
Z jednoho datového centra do druhého
Tolik k serverovnám, ale s tím souvisí právě i výše zmíněné emaily. Pracovní záležitosti, škola, sousedka vám pošle video s koťátky, všelijaký spam, phising… ,,V roce 2020 je posláno 306,4 bilionů emailů každý den’’ (The Surprising Reality of How Many Emails Are Sent Per Day, 2020). To už je samo o sobě ohromující číslo. Za zmínku stojí i následující fakt. ,, E-mail uložený na e-mailovém účtu navíc vydává 19 g oxidu uhličitého za rok. Když e-mail zašlete v kopii dalším 10 lidem, zvyšují se pak emise CO2 na čtyřnásobek.’’ (Vydejte se po zelené a snižte digitální znečištění, 2020)
Netflix and chill
Netflix ve své zprávě, dostupné na: https://s22.q4cdn.com/959853165/files/doc_downloads/2020/02/0220_Netflix_EnvironmentalSocialGovernanceReport_FINAL.pdf , uvedl, že globální spotřeba energie v platformě za rok 2019 se vyšplahala na 451 000 MWh, což by stačilo na napájení 40 000 průměrných amerických domácností po celý rok. (We need to address streaming’s massive carbon footprint, 2020). Což se samozřejmě netýká pouze Netflixu ale i dalších podobných služeb stream on demand, jako třeba Hulu či HBO Go, Voyo ale i další streamovací služby typu Youtube či s materiály pro dospělé diváky.
Money, money, money
Už máte známou melodii od Abby v hlavě? V tom případě zpátky k tématu. Co takový Bitcoin? Nezávislá měna, žádné banky, pro její těžbu potřebujeme výkonné počítače, grafické karty, datová centra a tudíž opět i spoustu energie. ,,Koncem roku 2018 byla celá bitcoinová síť odpovědná za roční emise 22 až 22,9 milionu tun CO2, tedy podobně jako velké západní město nebo celá rozvojová země jako Srí Lanka. Celkové globální emise skleníkových plynů ze spalování fosilních paliv dosáhly v loňském roce zhruba 37 miliard tun.’’ (Těžba bitcoinů škodí. Zanechává stejnou uhlíkovou stopu jako Las Vegas, 2019)
Je to tedy opět možná kapka v moři, ale určitě nezanedbatelná.
Zařízení
,,Takový mobil o hmotnosti 100 g na sebe váže více než 1 000 kg odpadních materiálů, které musely být použity pro jeho výrobu a vzhledem k tomu, že v současné době se v České republice ročně prodá okolo 3 milionů nových mobilních telefonů a celosvětově potom až 2 miliardy kusů’’ (1 nový mobil = 1 tuna odpadních látek. Zrecyklujte svůj starý a pomozte přírodě, 2019)
Pro představu toto tvrzení stačí. Nerada bych tu rozebírala dopodrobna jakékoliv zařízení a jeho výrobu, včetně emisí, použité vody popřípadě třeba vykořisťování zaměstnanců. Tímto chci spíšen navázat na životnost různých zařízení a jistou módnost. Existuje taková známá situace, kdy máte určitý produkt a jamile vyprší jeho záruka, tak chvíli na to se rozbije. Problém je, že buď oprava není možná, popřípadě možná je, ale cena opravy se (téměř) rovná ceně nového produktu. V tu chvíli je i vyvolána potřeba něčeho nového, lepšího, funkčnějšího a módnějšího a výrobci rostou zisky. Toto načasování ba naprogramování znehodnocení výrobku má různá lidová pojmenování, jako třeba kazítko. Ale jak 29. 5. informoval server Novinky.cz, Evropská komise schválila od roku 2021 pravidla, že bílá technika bude muset být opravitelná i po letech od koupě a to za pomocí běžných nástrojů. Článek je k nalezení na https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/konec-plytvani-lednice-a-pracky-budou-zase-opravitelne-i-po-letech-40325808. Jedná se tedy prozatím pouze o bílou techniku, ale i přesto je to krok vpřed. A to nejsou zmíněny náklady na likvidaci a recyklaci těchto zařízení.
Dalším zajímavým aspektem je morální zastarávání, nebo jinak řečeno morální životnost. Za tímto pojmem se skrývá touha po novém zařízení, vnucení potřeby nového, byť to původní je stále funkční.
Pokud se opomenou kazítka a další věci mezi nebem, zemí a výrobcem, je vhodné zmínit i ,,smart‘‘ šetrné zacházení. Například ve spoustě mobilních zařízení je akumulátor již zabudovaný, takže bychom měli věnovat pozornosti i třeba nabíjení. Obecně známé je doporučení nenechat vybít baterku úplně. Stejně tak není nutné mít nonstop zaplé funkce jako je wi-fi, GPS, Bluetooth. Popřípadě schopnost dohledat v nastavení telefonu aplikace, které mají vyšší spotřebu a dle toho se zařídit, taky není zcela na škodu. (Ochrana životního prostředí)
Na závěr bych chtěla říct, že cílem tohoto příspěvku nebylo hanit technologie. Řeší se různé otázky vztahující se k životnímu prostředí a určitě stojí za to se zmínit i o moderních technologiích, které nás doprovází každý den. Ať už v práci či ve volném čase. Určitě jsme se už zamysleli třeba nad různými typy elektráren nebo jaké utrapy doprovází džíny (materiál, barvení, zpracování, šití, cestování, energie, voda…) cestou na stojan v náhodném řetězci ve vztahu k životnímu prostředí.
Za zmínku stojí i to, že je dokonce dostupné i rozšíření do prohlížece, kde se můžeme přesvědčit, jak naše činnosti odehrávající se ve virtuálním světě jsou velice opravdové. Rozšíření pro prohlížeč Google Chrome je dostupný na: https://chrome.google.com/webstore/detail/carbonalyser/oblfkaonopplpldppkjdhnlcmkhgbcok?hl=en. Pomocí rozšíření lze sledovat spotřebu enegie či uhlíkovou stopu během činností na internetu.
Co chci říct, je to, že je zapotřebí se zastavit a zamyslet. Neznamená to, že po dopsání textu vezmu notebook do sběru a zruším si účet na Netflixu. Pro začátek postačí třeba zasílat emaily na první dobrou, nemít tisíc otevřených oken v prohlížeči, nemít nainstalované zbytečné aplikace, nemít nonstop zaplou wifi nebo GPS, nesjíždět bezhlavě jedno video za druhým, chovat se šetrně ke svým zařízením, nekupovat si nový telefon každého půl roku a kdykoliv to je jen možné, užít si svět offline.
Seznam použitých zdrojů:
1 nový mobil = 1 tuna odpadních látek. Zrecyklujte svůj starý a pomozte přírodě. In: Nezisková organizace ASEKOL, která se zabývá zpětným odběrem vysloužilého elektrozařízení. [online]. [cit. 2020–06–15]. Dostupné z: https://www.asekol.cz/tiskove-centrum/aktuality/v-cesku-je-10-milionu-odpadnich-telefonu-zbavite-se-toho-sveho/
Ochrana životního prostředí — KISK ONLINE. In: KISK ONLINE [online]. [cit. 2020–06–13]. Dostupné z: https://kisk.phil.muni.cz/kiskonline/digicomp/bezpecnost/ochrana-zivotniho-prostredi
Těžba bitcoinů škodí. Zanechává stejnou uhlíkovou stopu jako Las Vegas [online], 2019. [cit. 2020–06–14]. Dostupné z: https://zahranicni.ihned.cz/c1-66590070-uhlikova-stopa-kryptomeny-bitcoin-je-srovnatelna-s-uhlikovou-stopou-las-vegas-nebo-hamburku
The Surprising Reality of How Many Emails Are Sent Per Day. In: TechJury We test and review new software every day. So you don’t have to. [online]. [cit. 2020–06–14]. Dostupné z: https://techjury.net/blog/how-many-emails-are-sent-per-day/#gref
‘Tsunami of data’ could consume one fifth of global electricity by 2025. In: News, sport and opinion from the Guardian’s global edition [online]. [cit. 2020–06–13]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/environment/2017/dec/11/tsunami-of-data-could-consume-fifth-global-electricity-by-2025?awc=11152_1592143024_a55a69b21bad832837bbcafe0415b035&utm_source=afl&utm_medium=awin&utm_content=IDG+Communications%2C+Inc.
Under the sea, Microsoft tests a datacenter that’s quick to deploy, could provide internet connectivity for years, 2018. In: Microsoft [online]. [cit. 2020–06–14]. Dostupné z: https://news.microsoft.com/features/under-the-sea-microsoft-tests-a-datacenter-thats-quick-to-deploy-could-provide-internet-connectivity-for-years/
Vydejte se po zelené a snižte digitální znečištění. In: Welcome to the Jungle — Kariérní průvodce [online]. [cit. 2020–06–13]. Dostupné z: https://www.welcometothejungle.com/cs/articles/vydejte-se-po-zelene-a-snizte-digitalni-znecisteni
We need to address streaming’s massive carbon footprint. In: VentureBeat — Transofrmative tech coverage that matters [online]. [cit. 2020–06–13]. Dostupné z: https://venturebeat.com/2020/02/22/we-need-to-address-streamings-massive-carbon-footprint/
What datacentres are doing to the world’s water supply, 2020. Raconteur [online]. [cit. 2020–06–14]. Dostupné z: https://www.raconteur.net/technology/datacentres-water-supply
