Digitální technologie ve vzdělávání na příkladu výuky dějepisu
Život s digitálními technologiemi je dnes naprosto běžná realita. Děti jsou s nimi velmi úzce propojeny už od malička a mnozí si svůj život bez nich nedokážou ani představit. Digitální technologie poskytují zábavu, komunikační spojení nejen s našimi vrstevníky, ale také představují možnosti pro mnohá další využití. Jedním z těch nejdůležitějších je využívání digitálních technologií ve výuce. Jejich vhodné využívání nám může pomoci zefektivnit kvalitu výuky i domácí přípravy. Nejde o nahrazení učitelů, ale jde o nástroje a pomůcky, které mohou učitelům napomoci v plnění vzdělávacích cílů. Důležité však je mít vždycky dobře stanovený cíl výuky a k tomu vhodně zvolit digitální technologie. Postupně se ve výuce stále více zapojují tablety či přímo mobilní telefony, které dokáží umožnit také diferenciaci školní třídy. Učitelé mohou využít různé výukové aplikace, projekty a stránky v podobě interaktivních encyklopedií, prezentací, vizuálního materiálu atd. Technologie mohou sloužit také jako nástroje k ověřování znalostí anebo k domácímu procvičování látky.[1]
Aktuálně stojí nejen před výukou dějepisu výzva pro větší rozvíjení digitálních kompetencí. Právě v dějepisu dochází k propojení historické a digitální gramotnosti. Klíčovou součástí výuky dějepisu je totiž ukázat, jak důležité je „užívání minulosti“ pro současnost, a hlavně pro budoucnost. Ukazuje se, že nejen pro mládež je důležitá popkulturní produkce k formování představ o minulosti. V hodinách dějepisu se často pracuje s historickými zdroji v podobě pramenů, dobových dokumentů, obrázků, karikatur atp., kde žáci musí posoudit relevanci tohoto zdroje a kriticky zhodnotit jejich obsah i formu. Jde využít i různé zdroje digitální povahy, ať už filmy, televizní seriály, filmové dokumenty, zvukové záznamy anebo třeba počítačové hry. V poslední době dochází také k hojné digitalizaci různých pramenů, archivního materiálu, artefaktů atd. Díky tomu může být výuka obohacena o tyto digitální prvky, které zatraktivní probírané téma. Možnost přímo vidět nějakou listinu, fotku či jiný pramen může být pro žáky daleko přínosnější než pouhá frontální výuka učitele. Digitální technologie jsou velmi úzce provázány s badatelskou výukou, která je stále více žádána a využívána.[2]
V rámci výuky starších dějin se mohou v hodinách využívat dobové prameny z dané doby. Mnoho archivů digitalizuje svoje archiválie, které se mohou žákům přímo promítnout v hodině. Některá muzea dělají interaktivní prohlídky svých expozic, kdy se během pár minut můžete objevit v muzeu nacházejícím se na druhé straně polokoule. Pro výuku moderních dějin je možné využít metodu tzv. orální historie, kdy lze využít písemné, zvukové i obrazové záznamy dobových svědectví pamětníků dějinných událostí. V rámci výuky je také kladen důraz na regionální dějiny, práci s rodinnou pamětí anebo také na každodenní život běžných lidí tzv. „malé“ dějiny, které jsou stavěny do kontextu „velkých“ politických dějin. Moderní výuka dějepisu se snaží využívat aktivizační metody výuky, kde je podporováno produktivní a kritické myšlení žáků, což umožňuje dějepisu, aby se stal pro žáky dobrodružstvím a hledáním příběhů, které přinášejí stále nová zjištění a možnost konfrontace dobových faktů a vnímání některých událostí.[3]
Konkrétní ukázky využití technologií ve výuce dějepisu
Pro výuku moderních dějin je velmi přínosný projekt Databáze pamětníků od Paměti národa, kde jsou dle dějinných epoch (První světová válka, Mezi světovými válkami, Druhá světová válka, Před spuštěním železné opony, Padesátá léta, Šedesátá léta, Sedmdesátá léta, Osmdesátá léta a Od devadesátých let do současnosti) či dle témat (Církve a náboženská společenství, Holocaust, Komunismus, Zahraničí, Nacismus, Národnostní menšiny, Političtí vězni. Tajné služby, Veteráni). Dostupné zde: https://www.pametnaroda.cz/cs/archive
Pro výuku 20. století existuje aplikace HistoryLab, která podporuje badatelskou výuku s historickými prameny. Aplikace má veřejný katalog, kde lze vyhledávat dle napojení na RVP (rámcový vzdělávací program), témata, historické myšlení, dovednosti či délku cvičení. Dostupné zde: https://lms.historylab.cz/katalog
Pro výuku soudobých dějin existuje mnoho dalších dílčích projektů z dílny Dějepis 21, který rozvíjí Oddělení vzdělávání Ústavu pro studium totalitních režimů. Dostupná databáze projektů zde: https://www.dejepis21.cz/soudobe-dejiny-online
Aplikace Historiana je evropský projekt zaměřený na tvorbu různých cvičení zaměřující se na témata z historie, na kterých pracují odborníci a pedagogové z mnoha zemí a napříč institucemi. Jde o různá cvičení zaměřená, jak na starší dějiny, tak i na ty moderní. Dostupné zde: https://historiana.eu/
Projekt Human Origins od amerického Národního přírodovědeckého muzea (National Museum of Natural History Smithsonian) se zaměřuje na nejstarší lidské dějiny. Jde o projekt zabývající se lidskou evolucí a samotným původem lidí. Na webu projektu jsou digitalizované různé fosílie, artefakty, interaktivní časové osy a mnoho dalšího. Dostupné zde: https://humanorigins.si.edu/evidence
Projekt Native Land rozvíjí kanadská nezisková organizace Native Land Digital. Jde o mapu domorodých národů a ukázky jejich původně obývaných území. Jde tak o cenný projekt pro výuku dějin kolonizace a osidlování nových území. Dostupné zde: https://native-land.ca/
Jde pouze o ukázku vybraných vzdělávacích projektů, rozhodně nejde o kompletní seznam všech existujících projektů.
[1] Krejčí, V. (n.d.). Proč vlastně učit s použitím moderních digitálních technologií?. https://www.digidoupe.upol.cz/index.php/slovo-uvodem/2-uncategorised/3-proc-vlastne-ucit-s-pouzitim-modernich-digitalnich-technologii
[2] Pinkas, J. (2023). Možnosti rozvoje digitální gramotnosti v oboru Dějepis. https://digigram.cz/rozvoj-digitalni-gramotnosti-dejepis/
[3] Herink, J. (2022, 26. května). Dějepis a jeho příležitosti v digitálním prostředí. https://clanky.rvp.cz/clanek/c/G/23305/dejepis-a-jeho-prilezitosti-v-digitalnim-prostredi.html
