Digitální wellbeing v učitelské praxi
Chytré telefony a počítače jsou v dnešní moderní technologiemi prosycené době doslova naší součástí. Především mladí lidé se pohybují na sociálních sítích více než 5 hodin každý den a tato doba se stále zvyšuje (Monge Roffarello & De Russis, 2019). Příčinu můžeme hledat v pojmu „economy of attention“, v doslovném překladu „ekonomice pozornosti“. Právě pozornost uživatele digitálních platforem je pro jejich vlastníky klíčovým generátorem příjmů, a proto je jejich cílem mapování chování uživatele v digitálním prostoru a vytváření prostředí, které uživatele doslova přilepí k obrazovce na co nejdelší dobu (Giraldo-Luque, Aldana Afanador & Fernández-Rovira, 2020). Ač nám technologie dozajista ve velkém množství případů usnadňují život, existují také rizika, které se právě s nimi a především s dobou, kterou na nich strávíme, pojí. V poslední době si společnost tyto rizika začíná zřetelně uvědomovat. Podle průzkumu z roku 2019 pořádaném the Center for the Governance of Change, v roce 2019 vyjádřilo 70% účastníků výzkumu nedůvěru vůči technologiím a zároveň potřebu nastavit technologiím určitou formu kontroly (Widdicks, 2020).
Mezi rizika, kterým se vystavujeme nepřiměřeným využíváním mobilních telefonů patří vybudování závislosti, a to nejen na hrách, ale rovněž např. na sociálních sítích. Taktéž tím ohrožujeme své duševní zdraví, což se projevuje např. na kvalitě našeho spánku nebo množství stresu, které pociťujeme, a fyzické zdraví, jelikož mobilní zařízení škodí zraku a rovněž naší tělesné kondici (Černý, 2019). Na náš psychický stav mají vliv i situace, kdy se na internetu setkáváme s názory, které jsou ve střetu s tím, co my sami považujeme za správné.
Velký vliv mají technologie na osobní vztahy. Jejich častým užíváním se okrádáme o možnost budovat silné hluboké vazby. A jejich vliv se projevuje i v pracovním a studentském životě, neboť se tolik nesoustředíme na práci a máme tudíž i nižší produktivitu (Monge Roffarello & De Russis, 2019).
Definice digitálního wellbeingu
Zdravé a prospěšné využívání technologií jakožto jednu z digitálních kompetencí nazýváme digitální wellbeing. Pro úplné pochopení, co tento pojem znamená, je důležité si nejprve definovat wellbeing, čili prospěšnost nebo rovnováhu. Oxfordský slovník ji definuje jako stav, kdy se cítíme komfortně, zdravě a šťastně (Oxford University Press, 2019). Širší definici nabízí projekt Partnerství pro vzdělávání 2030+, který v ČR spolupracuje se školami a snaží se zdůrazňovat důležitost digitálního wellbeingu u dětí. Tato definice zní: „Wellbeing je stav, ve kterém můžeme v podporujícím a podnětném prostředí plně rozvíjet svůj fyzický, kognitivní, emocionální, sociální a duchovní potenciál a žít spolu s ostatními plnohodnotný a spokojený život.“
V případě, že chceme definovat digitální wellbeing, zařadíme tyto definice do kontextu digitálních technologií. Se schopností digitálního wellbeingu souvisí digitální gramotnost, bez níž nejsme schopní rozeznat, kdy a jak bychom neměli využívat digitální technologie. Abychom zvládali rizikové situace v digitálním světě, je důležité také vědět, jak se bezpečně pohybovat po internetu (Brdička, 2021).
Digitální wellbeing v praxi učitelů
Jelikož jsou digitální technologie rovněž stále větší součástí výuky, je nutné, aby si určitá pravidla využívání digitálních technologií osvojil i pedagog a dovedl žákům vnuknout návyky spojené s digitálním wellbeingem. Tento úkol se může zdát nesnadným především proto, že k němu učitel nepřistupuje z pozice zkušené autority, nýbrž mnohdy ze znevýhodněné pozice někoho, kdo se na rozdíl od svých žáků nenarodil jako digitální domorodec.
Otázky, které si měli podle autora knih o inovativním vzdělávání George Courose vzdělavatelé ve vztahu k zapojení digitálních technologií do výuky klást, zní následovně:
- „Snažíme se používat technologie ve školách k navazování spojení s lidmi, či naopak k jeho eliminaci?
- Slouží aplikace technologií k podpoře vyšších forem učení (myšlení), nebo k posilování povrchního chápání věcí?
- Zahrnujeme technologie do svého vlastního poznávání a spojení s vhodnými lidmi, abychom pak mohli efektivně vést k témuž i své žáky (budování osobního vzdělávacího prostředí)?“ (Brdička, 2019)
Klíčem k digitálnímu wellbeingu u učitelů je především odbourání zažitých předsudků o negativních přínosech technologií pro jejich profesi a větší soustředěnost na kladné stránky. Tyto předsudky mohou souviset i se špatnými zkušenostmi, kterými může být např. kyberšikana učitelů i přehlcení z doby pandemie Covidu, kdy mnozí byli bez větších předchozích zkušeností vhozeni do pro ně stále neznámého online světa (Passey, 2021).
Článek z roku 2021 od Jaroslava Maška pak vyjmenovává rady, které mohou učitelé praktikovat ve výuce v oblasti digitálního wellbeingu. Tyto rady člení na kategorie:
- Soustředění: nezakazovat v hodinách mobily, ale nastavit jim v hodinách účel; využívat různorodé technologie k různorodým činnostem (tablet, mobil, notebook), k práci s technologiemi v hodinách využívat přednostně školní zařízení; zadávat žákům osobní cíle ve vztahu k digitálnímu wellbeingu (např. v aplikaci Forest, viz další část článku)
- Nadužívání a zahlcení: nastavit pravidla využívání osobních telefonů tak, aby žáci omezili při hodině přicházející notifikace; neposílat velké množství dlouhých či zbytečných emailů žákům; sjednotit nástroje pro odevzdávání úkolů, vyplňování docházky apod.
- Relaxace, zdraví, odpočinek: dovolit v hodinách používání sluchátek; informovat žáky o aplikacích zaměřených na zdravý životní styl
- Používání a ovládání: zjistit, jaké technologie žáci používají v běžném životě; informovat žáky o negativních účincích těchto technologií
- Digitální minimalismus: rozšířit mezi žáky povědomí o tomto pojmu (Mašek, 2021)
Aplikace pro digitální wellbeing
Podpořit náš digitální wellbeing, odbourat špatné návyky a rozvinout ty správné ve vztahu k digitálním technologiím, nám dnes už může pomoci řada aplikací. Tyto aplikace nám mohou umožnit monitorovat naše návyky a poskytovat statistiky, po jakou dobu se vyskytujeme na telefonu či na konkrétní platformě. Některé platformy tyto informace svým uživatelům poskytují samy o sobě. Rovněž existuje velké množství restriktivních aplikací, které nám po určitý čas, v konkrétně stanovený čas nebo v kontextu určité situace zablokují přístup k telefonu nebo ke konkrétním aplikacím a dočasně či trvale „zbavit“ se můžeme i oznámení např. z messengeru či sms zpráv nebo e-mailu. Na telefonech od Google pixel stačí otočit telefon obrazovkou ke stolu, aby se deaktivovaly upozornění. Omezení přístupu k určitým aplikacím dnes nabízí jak Apple (Downtime), tak Android (Focus mode). Android zároveň nabízí možnost přepínat mezi pracovním a osobním módem a podle toho omezuje aplikace. Zajímavou oblastí jsou aplikace, které změnu návyků ovlivňují odměnami. Konkrétní aplikací na tyto báze je „Forest“ čili v českém překladu „les“. Tato aplikace funguje v rámci určité skupiny přátel, která společně, tím, že v danou chvíli nevyužívá jiné aplikace než zmíněný Forest, pěstuje strom. V případě, že někdo z nich toto poruší, strom uschne (Widdicks, 2020).
Potíž se současnými aplikacemi na rozvoj digitálního wellbeingu spočívá v možnosti zneužití údajů, rovněž aplikace obvykle nenabízí možnost stanovení cíle, kterého chceme dosáhnout (např. namísto dvou hodin na instagramu denně snížit tento čas na půl hodiny). Podle studie z roku 2019 je také pro osvojení nových návyků důležitý sociální kontext, možnost interagovat a porovnávat své úspěchy s ostatními lidmi, ovšem ani tato možnost není u řady digital wellbeing často dostupná (Monge Roffarello & De Russis, 2019). Jako problematické se může zdát i použití omezení na konkrétní aplikace, protože ve chvíli, kdy uživatelé danou aplikaci přestanou používat, a používají namísto ní jinou, často se současně zbavují i osvojených návyků.
Zdroje
Brdička, B. (2019). Proč mobily ve škole používat [Online]. Rvp.cz. Retrieved from https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/21955/proc-mobily-ve-skole-pouzivat.html
Brdička, B. (2021). Digitální kompetence pro wellbeing [Online]. Rvp.cz. Retrieved from https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/22858/digitalni-kompetence-pro-wellbeing.html
Černý, M. (2019). Digital wellbeing: jak být spokojený online i offline [Online]. Root.cz. Retrieved from https://www.root.cz/clanky/digital-wellbeing-jak-byt-spokojeny-online-i-offline/
Giraldo-Luque, S., Aldana Afanador, P. N., & Fernández-Rovira, C. (2020). The Struggle for Human Attention: Between the Abuse of Social Media and Digital Wellbeing [Online]. Healthcare, 8(4). https://doi.org/10.3390/healthcare8040497
Mašek, J. (2021). 15 tipů, jak na digitální wellbeing se žáky [Online]. Rvp.cz. Retrieved from https://clanky.rvp.cz/clanek/c/z/23027/15-TIPU-JAK-NA-DIGITALNI-WELLBEING-SE-ZAKY.html
Monge Roffarello, A., & De Russis, L. (2019). The Race Towards Digital Wellbeing [Online]. Proceedings Of The 2019 Chi Conference On Human Factors In Computing Systems, 1–14. https://doi.org/10.1145/3290605.3300616
Passey, D. (2021). Digital Technologies — And Teacher Wellbeing? [Online]. Education Sciences, 11(3). https://doi.org/10.3390/educsci11030117
Well-being (2019). In English Oxford Living Dictionaries. Oxford: Oxford University Press. Získáno z: https://en.oxforddictionaries.com/definition/us/wellbeing
Widdicks, K. (2020). When the Good Turns Ugly: Speculating Next Steps for Digital Wellbeing Tools [Online]. Proceedings Of The 11Th Nordic Conference On Human-Computer Interaction: Shaping Experiences, Shaping Society, 1–6. https://doi.org/10.1145/3419249.3420117
Zdroje obrázků
https://www.pexels.com/cs-cz/foto/chytry-telefon-konverzace-kresla-krida-159844/
