Digitální zdroje — DigCompEdu
Digitální technologie jsou kolem nás a ovlivňují naše životy. Postupně také zasahují i do vzdělávání, ať už toho formálního nebo neformálního.
Zapojování technologií do vzdělávání, či konkrétněji do výuky, může být problematické. Do škol nastupují neustále noví pedagogové, kdy u těch mladších lze předpokládat, že jsou technologicky více zdatní než jejich předchůdci, není však dobré na to spoléhat. To, že je vyučující znalý digitálních technologií, nemusí nutně znamenat, že je bude využívat i v rámci výuky.
O zapojování technologií do výuky, a především o kompetencích, které by měli pedagogové ovládat, se zabývá Evropský rámec digitálních kompetencí pedagogů (DigCompEdu). Celkově je zde popsáno 22 kompetencí, které jsou rozřazeny do 6 oblastí.[1]
Digitální zdroje
Jednou ze zmiňovaných oblastí jsou digitální zdroje. V rámci této kategorie se pak bavíme o schopnosti výběru těchto zdrojů, jejich tvorbě a úpravě, organizaci, ochraně a sdílení.[2] Tyto dovednosti jsou důležité kvůli velkému množství materiálů, které je na internetu je možné najít. Je tedy hlavně na pedagogovi, aby posoudil jejich kvalitu, cílovou věkovou skupinu (ročník) a způsob využití. Důležitou kompetencí je v tomto případě i znalost autorského práva, neboť materiály zveřejněné na internetu se nemusí rovnat zcela volnému použití/využití nebo upravování.[3]
O této konkrétnější problematice pojednává např. článek „Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů podpořených z veřejných rozpočtů“. Uvedeny tu jsou 3 oblasti, které jsou při tvorbě digitálních zdrojů důležité[4]:
- Autorskoprávní požadavky — nejčastěji se setkáváme s využitím licencí Creative Commons, důvodem je především to, že pro lepší dostupnost a využitelnost je lepší, aby vyučující mohli jednotlivé materiály upravovat dle svých potřeb
- Technické požadavky — u materiálů je také důležité, jakým způsobem jsou zpřístupněny a zda jejich využití není zbytečně složité
- Požadavky na odbornou správnost, pedagogiku a didaktiku — jedná se o odbornost a správnost vytvářených a zveřejňovaných materiálů
Z praxe
Způsobů, jak využívat digitální zdroje ve výuce, je mnoho. Pedagogové mohou inspiraci hledat na velkém množství internetových stránek. Příkladem pro sdílení zkušeností může být např. Metodický portál RVP.cz, který tu byl již zmiňován v rámci použité literatury. Jedná se o prostor, kde samotní vyučující mohou sdílet své příspěvky k problematice obecně.
Existuje však také mnoho stránek, které se specifičtěji zaměřují např. na konkrétní studijní obory, poskytují kvalitní materiály nebo rozcestníky na různé další online nástroje pro výuku.
Příkladem takové online stránky může být např. web dvacatestoleti.eu, který vznikl v rámci projektu Národního muzea. Cílem je podpořit výuku československých dějin na základních a středních školách.[5] Nalezneme zde mnoho aktivit, které mohou vyučující využít v rámci svých hodin.
Mnoho odkazů na digitální zdroje najdeme např. i v tomto článku, který je zaměřen na matematiku.
[1] REDECKER, Christine. European Framework for the Digital Competence of Educators: DigCompEdu [online]. 2018 [cit. 2022–05–12]. ISBN 978–92–79–73494–6. Dostupné z: https://clanky.rvp.cz/clanek/s/Z/21855/EVROPSKY-RAMEC-DIGITALNICH-KOMPETENCI-PEDAGOGU-DIGCOMPEDU.html
[2] Tamtéž
[3] Používání a vytváření digitálních zdrojů [online]. In: Mentep.cz. [cit. 2022–05–11]. Dostupné z: https://mentep.webnode.cz/digitalni-zdroje/
[4] NEUMAJER, Ondřej a Daniela RŮŽIČKOVÁ. Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů podpořených z veřejných rozpočtů [online]. In: RVP.cz[cit. 2022–05–11]. Dostupné z: https://clanky.rvp.cz/clanek/c/z/21071/KRITERIA-KVALITY-DIGITALNICH-VZDELAVACICH-ZDROJU-PODPORENYCH-Z-VEREJNYCH-ROZPOCTU.html
[5] 20. století [online]. [cit. 2022–05–12]. Dostupné z: http://www.dvacatestoleti.eu/