Digital Wellbeing
- Co pro nás znamená a proč mu věnovat pozornost
Pojem Digital Wellbeing nemá v Českém jazyce svůj ustálený a jednoznačný výraz. Pro jeho upřesnění a pochopení můžeme rozdělit pojem na jednotlivá slova. Pod slovem „digatal“ si většinou vybavíme technologie, které nás obklopují, protože právě ty jsou digitální. Jsou založené na binární soustavě jedniček a nul a díky tomu fungují. [1]A pojem „wellbeing“ znamená blahobyt, nebo pohoda.[2] Wellbeing se dá rozdělit do dvou kategorií a to na subjektivní a objektivní. V tom subjektivním smýšlíme pouze o krátkodobém úseku, spokojenost z nějaké konkrétní činnosti nebo věci. V objektivním smýšlíme od dlouhodobém životním smyslu a spokojenosti.[3]
Spojením těchto slov se nám vytvoří pojem, která má označovat práci s technologiemi, které nám přináší pohodu a zajišťují blahobyt. Technologie by měli být primárně tvořeny k tomu usnadnit práci, vyhnout se rutinní a nezajímavé činnosti a hlavně nás jako lidi rozvíjet. Zkušenost s technologiemi by měl podporovat naše fyzické i psychické zdraví.[4] Celkový koncept by se dal rozdělit do 6 oblastí:
1. kontrola (kdy, kde a proč je zařízení využíváno);
2. přístup (dostupnost potřebných služeb pro všechny);
3. občanství (vystavení sociálnímu a antisociálnímu
online chování);
4. kompozice (přetvářka maskující emoce, které online
aktivity vyvolávají);
5. identita (správa dat, soukromí a digitální identity);
6. informace (otevřený nepolarizovaný přístup)[5]
Velký počet výzkumů potvrzují, že používání internetu a digitálních technologií nám prospívá. Tím, že nám dává obrovské množství podnětů nás může učit zvládat více věcí najednou. Sice si kvůli němu nemusíme pamatovat obrovské množství informací, ale tím nás vede k tomu nad věcmi opravdu přemýšlet. Díky němu se i mění tvůrčí postupy výzkumníků, dříve si výzkumník musel všechny podklady sám sehnat, dnes stačí aby si je roztřídil na použitelné a nepoužitelné. A v neposlední řadě nás i učí kritickému myšlení a ověřování si informací.[6]
Nicméně internet není bezproblémový, nemusíme hledat daleko abychom zjistili, že používání internetu se nám může vymknout kontrole. Závislost na digitálních zařízeních je v naší společnosti velkým problém. Světová zdravotnická organizace „WHO“ například v srpnu 2018 přidala do Mezinárodní klasifikace nemocí i tak zvanou „Gaming Disorder“, což je chování hráčů počítačových her, kteří jsou na hraní závislí tolik, že hraní je pro ně naprostou životní prioritou a dávají jí přednost před většinou ostatních aktivit. [7]
U mladých lidí se prokázalo, že sociální sítě zvyšují negativní emoce. Jedná se především o dospívající malé lidi, pro které je těžké zvládat emoční zátěž, kterou s sebou nese tento věk, ale právě internet a zejména sociální sítě tomuto nepřispívá. Je naprosto jasné, že internet spolu s technologiemi nám narušují soukromí, v podstatě se svými přáteli můžeme být neustále a trávíme mnohem méně času sami se sebou. To může vést i k tomu, že nám narušují reálné zážitky, které bychom měli prožívat. Tím může vniknout i tlak na sebe samého, že mám neustálou potřebu okamžiky zaznamenávat a prezentovat sám sebe. Sdílený obsah na internetu má stále větší důraz a důležitost, to s sebou přináší i určitý stres, protože sdíleným obsahem na internetu vytváříme svou identitu. Je nepopiratelné, že virtuální svět nám přináší především ideální podobu světa, která nám přináší tendenci se neustále s někým srovnávat. Virtuální svět je v mnoha věcech mnohem jednoduší než ten reálný. [8]
To se netýká jen dospívajících lidí, ale v dnešní době i dětí. Výzkum „The internet and children’s psychological wellbeing“ jehož participanty byli děti mezi 10 a 15 lety, došel k závěru, že pokud přístup k internetu bude v dětství dítěti limitován, tudíž nebude k němu mít přístup neustále, prospěje to pro emocionální zdraví jedince. Potvrdil i negativní vliv internetu na to, co si děti myslí o svém vzhledu.[9]
Google se v tomto ohledu začal angažovat a snaží se vyvinout aplikace, které by měly pomoci lidem s tím, aby měli kontrolu nad používáním svých mobilů. Ve výzkumu s názvem „The Joy of Missing out and the freedom of disconnectting“ se participanti měli vyjádřit o tom, jak momentálně jsou závislostí ovládnutí a co je příčinou. V mnoha případech se vyjádřil například tak, že je pro ně mobil jako vězení, nemůžou být ani chvíli bez telefonu, protože nechtějí zmeškat některou zprávu, nebo upozornění. V podstatě tím dochází k tříštění pozornosti, protože neustálá upozornění nám nedovolují se plně soustředit na jeden úkol. Další názory byly takové, že mít neustále mobil při ruce je pro ně falešný pocit produktivity. Když ho mají u sebe mají pocit, že jsou produktivní i když výsledek tomu neodpovídá. [10]
Cílem výzkumu bylo zjistit, co by lidem pomohlo, aby se od telefonů dokázali odpojit a na základě toho Google už i představil několik aplikací, které by s tím měly pomoci. Například aplikace „Mail box“ jejímž úkolem je schraňovat veškeré notifikace skryté, do té doby dokud si sami schránku neotevřete a nebudete se chtít upozorněním věnovat. Další aplikace je „Morph“, ta má za úkol zpřístupnit vám aplikace, které potřebujete zrovna v dané denní době a žádné jiné. Nutno poznamenat, že tyto aplikace jsou experimentální, tudíž jejich výsledek se stále zkoumá a je velkou otázkou, zda aplikace vyvinutá pro určité zařízení může pomoci s tím se od daného zařízení odtrhnout. [11]
Google není jediná organizace, která se o digital wellbeing zajímá. Dalším příkladem je například Pew Resarch Center, Americká organizace, která poskytuje informace o společenských problémech a názorech veřejnosti. V dubnu 2018 vyšel článek, kde se právě tato organizace zeptala několika set expertů jaký mají názor na technologie v budoucnosti, zda nám jako lidské společnosti uškodí, nebo naopak nám pomůžou k psychické i fyzické pohodě. 47% expertů odpovědělo, že nám technologie budou spíše prospěšné, přiřazují jím právě větší pozitivum kvůli snadnému propojení, přístupu k informacím a zkrátka možnostem, které nám internet nabízí. Například Stephen Downes vedoucí výzkumný pracovník v National Research Council of Canada se vyjádřil tak, že „Internet spíše pomůže než ublíží blahobytu lidí, protože překonává překážky a podporuje lidi v jejich ambicích. Dnes vidíme mnoho špatných úmyslů, které jsou internetem ovlivněny, protože jednotlivci a společnost stále produkuje řadu méně žádoucích úmyslů. Rasismus, netolerance, chamtivost a kriminalita se vždy skrývaly pod povrchem a není divu, že je vidíme na povrchu. Ale drtivá většina lidských záměrů je mnohem vznešenější: lidé touží vzdělávat se, touží komunikovat s ostatními, touží sdílet své zkušenosti, touží vytvářet sítě podniků, obchodu a kultury. To vše je podporováno digitálními technologiemi, ačkoli nemusí být tak viditelné jako méně žádoucí cíle, stále jsou stejně reálné a mnohem masivnější. “
Zatím co 32% odpovědělo, že v budoucnosti nám digitální technologie více uškodí, odůvodňují to tím, že lidé budou postrádat kreativitu, soustředěnost a téměř nic si nebudeme muset pamatovat nazpaměť. David S.H. Rosenthal hlavní vědecký pracovník programu LOCKSS na Stanfordské univerzitě se vyjádřil naopak takto: „Nyní máme značné množství empirických důkazů o individuálních účincích internetu, sociálních médií a chytrých telefonů. Většina výsledků nám k well beingu nepřispívá. I když jistě existují lidé, kteří mají prospěch z propojenosti — například ti, kteří v minulosti utrpěli sociální nebo fyzickou izolaci — důkaz ukazuje, že obecně tento typ neustálého, rušivého propojení, který nyní charakterizuje životy lidí, má škodlivé kognitivní a emocionální důsledky. Výzkum mimo jiné odhaluje silné a pravděpodobně kauzální spojení mezi používáním telefonu a internetu a ztrátou analytických dovedností pro řešení problémů, tvorbou paměti, kontextovým myšlením, hloubkou konverzace a empatií, a zároveň i zvýšením úzkosti.“
Zbývajících 21% si nemyslí, že by se něco v budoucnosti mělo radikálně změnit, oproti tomu jak je to dnes. [12]
Způsobů jak zlepšit Digital Wellbeing se naskytne v budoucnosti jistě mnoho, lidé i různé instituce mu už nyní začínají věnovat větší pozornost. Jedním ze způsobů můžou být například i nové trendy, jeden z nich je nazvaný „Photo a day“. Tímto fenoménem se zabýval výzkum „A digital photographic practice and its impact on wellbeing“. Spočíval v tom, že uživatelé sociálních sítí každý den v roce vytvořit jednu fotku a tu si uložili a zařadili k danému dni. Tím vzniká digitální deník, který si člověk může zpětně prohlédnout. Ve výzkumu se prověřilo to, že tento trend má na participanty pozitivní dojem, lidé totiž přikládají fotkám velký důraz, snaží se spíše zachytit pozitiva ve svém roce a životě a navíc je to i motivuje k tomu něco zkoušet. [13]
[1] Cambridge Dictionary, Cambridge University Press, 2020 Dostupné z: https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/digital
[2]Cambridge Dictionary, Cambridge University Press, 2020 Dostupné z: https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/well-being
[3] MATĚJKOVÁ, Hana. Digital Wellbeing a generace postmileniálů, Brno, 2019. Diplomová práce, Masarykova Univerzita, Fakulta Filozofická, Vedoucí práce: RNDr. Michal Černý s.10
[4] ROUSE, Margare. Digital Wellbeing [online] TechTarget, 2019 [cit. 31. 1 2020] Dostupné z: https://whatis.techtarget.com/definition/digital-wellbeing
[5] MATĚJKOVÁ, Hana. Digital Wellbeing a generace postmileniálů, Brno, 2019. Diplomová práce, Masarykova Univerzita, Fakulta Filozofická, Vedoucí práce: RNDr. Michal Černý s.53
[6] MAJER, Jan. Co dělá internet s naším mozkem, Psychologie.cz, 2010, Dostupné z: https://psychologie.cz/co-dela-internet-s-nasim-mozkem/
[7] World Health Organization, Gaming Disorder, 2018, Dostupné z: https://www.who.int/features/qa/gaming-disorder/en/
[8] MATĚJKOVÁ, Hana. Digital Wellbeing a generace postmileniálů, Brno, 2019. Diplomová práce, Masarykova Univerzita, Fakulta Filozofická, Vedoucí práce: RNDr. Michal Černý s.100
[9] McDOOl, Emily. The internet and children’s psychological wellbeing, Journal of Helath Economics, 2019, 69, ISSN: 0167–6296
[10] ARANDA H., Julie. The Joy of Missing out and the freedom of disconnectting, The ACM Digital Library, 2018, DOI: https://doi.org/10.1145/3229434.3229468
[11] Experiments with Google; Digital Wellbeing Experiments, 2019, Dostupné z: https://experiments.withgoogle.com/collection/digitalwellbeing
[12] ANDERSON, Janna. The Future of Well-Being in a Tech-Saturated World, Internet & technology. 2018. Dostupné z: https://www.pewresearch.org/internet/2018/04/17/the-future-of-well-being-in-a-tech-saturated-world/
[13] BREWSTER, Liz. PHOTO-A-DAY: A digital photographic practice and its impact on wellbeing, Photographies, 2018, ISSN: 17540763
