Digital Wellbeing jakožto důležitá kompetence pro 21. století
V dnešní době, kdy se digitální technologie staly často nedílnou součástí nejen naší práce nebo studia, ale také podstatnou součástí trávení volného času, se může lehko stát, že se tyto technologie mohou stát prostředky negativního vlivu na naše psychické nebo i fyzické zdraví.
Definovat „digital wellbeing“ je poměrně obtížný úkol, můžeme na něj totiž pohlížet z různých úhlů pohledu. Například Georgie Powell, zakladatelka společnosti pro zodpovědné technologie a digital wellbeing, definovala tento pojem jako uvědomělé užívání technologie způsobem, který umožňuje každému jedinci realizovat jeho potenciál.[1] Právě náš lidský potenciál může být při nezdravém používání digitálních technologií oslaben. Funkce digitálních technologií totiž mohou rozptylovat naši pozornost a oslabovat náš pracovní výkon, čímž se může neúměrně prodlužovat čas, který na nich strávíme. Například konkrétně u vysokoškoláků je pozorován jev, kdy při práci na zařízeních neustále opouštějí rozdělanou práci a věnují se jiným činnostem, čímž dochází k prodlužování času stráveného u obrazovky. Toto odsouvání zadaného úkolu pak narušuje harmonogram dne, čímž dochází ke zvýšení stresu, nabourání spánkového režimu nebo ke snížení pohybové aktivity. Z dlouhého sezení nás pak mohou bolet záda nebo oči z koukání do displeje.
Cílem digital wellbeingu je snížit čas strávený u obrazovek a vytvoření rovnováhy mezi pracovním a osobním životem. Pomoci nám k tomu mohou různá opatření, například v podobě nástrojů a aplikací. Většina takových nástrojů má spíše motivační charakter, jsou založené na monitoringu používaných aplikací a měření času, který na nich strávíme. Některé aplikace nabízejí také funkci časovače, který uživatele po uplynutí nastavené doby vyzve, aby aplikaci opustil. Takovou funkci má v sobě zabudovanou například velmi častý nástroj prokrastinace — Instagram.
Nejradikálnější metodou, jak bojovat se závislostí na technologiích a neustálými tendencemi přerušovat zadanou práci (například scrollováním sociálních sítí), je digitální detox. Jedná se o omezení nebo úplné odpojení od digitálních technologií na určitý časový úsek. Častou motivací k provádění tohoto detoxu je zvýšení disciplíny a sebekontroly při překonávání abstinenčních příznaků. Prováděné studie zkoumající tento fenomén však ve svých výsledcích nejsou jednotné a zdá se tedy, že účinnost digitálního detoxu je značně individuální záležitostí.[3] Dopad digitálního detoxu na náš wellbeing tedy nemusí být vždy úplně pozitivní.
Poměrně čerstvý výstup pocházející z Interdisciplinárního výzkumu internetu a společnosti, který probíhá na Masarykově univerzitě, přinesl poznatky o využívání mobilních telefonů dnešními adolescenty. Konkrétně byla zkoumána populace ve věku 13–17 let. Průměrná naměřená doba používání mobilního telefonu byla 4 hodiny a 11 minut denně. Mobilní telefon přitom tito mladí lidé využívají pro zábavu a komunikaci s druhými. Samotnou průměrnou dobu strávenou na mobilních zařízeních však nemůžeme považovat za rizikovou, potenciální riziko může spočívat v tom, že čas na telefonu nahradí jiné aktivity, které jsou pro životní pohodu adolescentů důležité, jako například spánek nebo pohybová aktivita.[4]
Zdroje:
[1] POWELL, Georgie. Defining digital wellbeing. SPACE [online]. March 5, 2019 [cit. 2023–05–03]. Dostupné z: https://findyourphonelifebalance.com/news/definingdigitalwellbeing
[2] THOMAS, Nisha M, Sonali G CHOUDHARI, Abhay M GAIDHANE a Zahiruddin QUAZI SYED. ‘Digital Wellbeing’: The Need of the Hour in Today’s Digitalized and Technology Driven World!. Cureus [online]. [cit. 2023–05–03]. ISSN 2168–8184. Dostupné z: https://doi.org/10.7759/cureus.27743
[3] RADTKE, Theda, Theresa APEL, Konstantin SCHENKEL, Jan KELLER a Eike VON LINDERN. Digital detox: An effective solution in the smartphone era? A systematic literature review [online]. 2022, 10(2), 190–215 [cit. 2023–05–03]. ISSN 2050–1579. Dostupné z: doi:10.1177/20501579211028647
[4] BLAHOŠOVÁ, J., M. LEBEDÍKOVÁ, J. PLHÁK, D. ŠMAHEL, S. ELAVSKY, M. TKACZYK a O. SOTOLÁŘ. Jak čeští adolescenti používají své mobily? Analýza dat z chytrých telefonů. Brno: Masarykova univerzita, 2023.
