Distanční výuka jako inovace vysokoškolského vzdělávání
Není pochyb o tom, že ač vysokoškolské vzdělávání v době pandemie přineslo nové výzvy, otevřelo také debatu nad některými z těchto výzev, které byly v minulosti upozaďovány, odkrylo nerovnosti ve vzdělávání a ukázalo na potřeby studentů, jež nebyly doposud systémem reflektovány (Rossouw, J.P., 2022). Právě toto odkrytí nových výzev k reagování na studenty, jejich očekávání, cíle a problémy, přináší v současnosti možnost inovovat systém vysokoškolského vzdělávání v oblasti distanční výuky.
V případě distanční výuky můžeme narazit na rozdíl mezi klasickou online výukou a nouzovým distančním vyučováním (emergency remote teaching) (Dong, Y., Ishige, A.; 2022 ). Právě rychlý nevyhnutelný přechod na online výuku, který jsme mohli vidět během pandemie COVID-19, charakterizuje nouzové distanční vyučování, kterému nepřechází delší příprava. V případě diskuse nad distanční výukou je pak důležité si uvědomovat, o který z modelů jde, protože nouzové distanční vyučování nese jistá specifika, kterým se při podrobném plánování online výuky vyhneme, neboť je již máme předem promyšlené a vyřešené.
Výrazná komplikace v době nouzového distančního vyučování při pandemii COVID-19 (viditelná zejména u mezinárodních studentů) byla nemožnost za studiem cestovat, která se v současnosti proměnila v diskusi o tom, zda i nadále udžovat jistou formu hybridní výuky a umožnit tak studentům se i nadále vzdělávat distančně, nebo zda tuto formu výuky zavrhnout a vrátit se zpět k tradiční analogové výuce (Rossouw, J.P., 2022). Technooptimisté mezi vyučujícími na vysokých školách a idealisté věřící v otevřené vzdělávání pro co nejširší okruh studentů podpoří první variantu, technofobové se mohou cítit stále nepříjemně kvůli stresu spojovaným s užíváním a spoléháním se na technologie.
Do velké míry již v době předpandemické fungoval jistý částečný model distanční výuky, zejména pro implemetaci informačních systémů sloužících k registraci kurzů, odevzdávání prací nebo známkování. Do jaké míry se ovšem instituce skutečně navrátí ke kompletně analogové výuce, nebo zda plně obejmou potenciál hybridní výuky a vzdělávání širšího okruhu studentů, ukáže jen čas, dalo by se ovšem spíše soudit, že vzdělávání se bude i nadále stávat více digitálním.
Největší výhodu hybridní výuky vidím právě v umožnění vysokoškolského studia širšímu okruhu pracujích, pro které bylo doposud distanční studium komplikované zejména pro obtížnost slazení práce a školy. Díky online a hybridním přednáškám však nyní mohou jak studenti kombinovaného studia tak pracující studenti denního studia poslouchat přednášky odkudkoliv, včetně během práce. Otázkou zůstává, jak kvalitní bude v tomto případě jak vzdělání studentů, tak jak studium v práci ovlivní jejich pracovní výkon a kariérní růst.
Otázkou také zůstává, zda umožnit participaci na hybridní výuce všem studentům bez rozdílu, nebo zda výrazně odlišit studenty denního a kombinovaného studia v nároku na přístup k online účasti na hybridních přednáškách (a případně pak i záznamům přednášek). Kdybychom chtěli tento myšlenkový experiment nad výzvou hybridní výuky pro všechny vyhrotit, můžeme si představit výrazné oddělení programů čistě distančních od těch analogových (jak již v některých případech probíhá na případě získávání titulů distančně např. z Coursery). Naopak si můžeme představit verzi budoucího vysokoškolského vzdělávání probíhajícího pouze distančně a fyzické budovy škol znovu vyprázdněné.
Debata nad budoucností analogové, hybridní nebo čistě distanční výuky je stále živá a můžeme sledovat, jak se nadále vyvine.
Seznam použité literatury:
- Dong, Y., & Ishige, A. (2022). Studying Abroad from Home: An Exploration of International Graduate Students’ Perceptions and Experiences of Emergency Remote Teaching. Education Sciences, 12(2), 98. https://doi.org/10.3390/educsci12020098
- Rossouw, J. P. (2022). Disruptive Forces Towards Innovation in Higher Education Institutions in 2022 and Beyond. In Towards the Next Epoch of Education (Vol. 20, pp. 216–223). BCES Conference Books.
Tento článek byl vypracován jako příprava (1/5) k předmětu ISKM06 Učící se společnost, přednáška 2. ([3. 3.] Alternativní modely univerzitního vzdělávání, mikrokredity, mikrolearing, trendy v univezitním vzdělávání).
