DIY aneb kutilství v ČR
Do it yourself, udělej si sám či úžeji kutilství — každý z těchto termínů označuje to, co znamená zkratka DIY. V první řadě si s tímto termínem nejspíše spojíme nějakou řemeslnou, ruční činnost. V současné době existuje řada zdrojů pro sdílení DIY nápadů a znalostí např. pro zlepšení domácnosti, návody na pletení a háčkování, zahrádkářství apod. Osobně se mi s touto oblastí automaticky spojí Pinterest,[1] který je DIY nápadů plný. Připomeňme si také, že mezi DIY projekty patří např. Wikipedie.[2]
Kutilství by se nicméně dalo označit jako typický rys české kultury a co víc, konceptu je věnována pozornost také na akademické půdě. Tématu DIY byl věnován projekt Kutilství a jeho význam pro českou národní a kulturní identitu: současný stav, socio-kulturní a historicko-politické souvislosti, typologie a využití potenciálu pro místní rozvoj, který probíhal v letech 2018–2020, přičemž za dobu jeho aktivity vznikly zajímavé výstupy, na které bych chtěla níže poukázat.[3]
Jak můžeme nalézt na webových stránkách projektu, bylo v jeho rámci publikováno celkem 7 knižních publikací, za zmínku dále stojí také časopisecké příspěvky, mezi které patří článek Terezy Hodúlové Czech (Post)Socialist DIY-Material Culture as Vernacular Art: Inscribed Narratives and Their Urban Materialisation[4] a také příspěvek od Petra Gibase a Karla Šimy Kutilství mezi státním socialismem a globálním kapitalismem. Nové perspektivy zkoumání svépomoci a prozumu.[5] Práce Terezy Hodúlové zkoumá českou kulturu DIY v postsocialistické době, byla založena především na základě etnografického výzkumu v Chebu a jeho okolí. Zaměřuje se především na to, jakým způsobem byla v tomto období díla lidového umění či lidové tvořivosti zapojena do městských a venkovských oblastí. Druhý ze zmíněných příspěvků zkoumá kutilství, jeho historický a kulturní původ. Autoři se svým textem snaží poukázat na širší význam a kořeny kutilství. Zároveň poukazují na dichotomická pojetí kutilství v mnoha směrech — kutilství je mužskou či ženskou doménou, profesionální či amatérské? Autoři příspěvku tímto vyzývají vědce o zkoumání kutilství a možná potvrzení či vyvrácení dichotomických pojetí kutilství.
Osobně mě velmi těší, že jsem na tento projekt narazila a že je tomuto fenoménu věnována patřičná pozornost i v tuzemsku. Fenomén kutilství také vnímám jako něco, co je českému národu blízké a zároveň jej chápu jako určitý způsob seberozvoje a vlastního či individuálního učení.
Použitá literatura
[1] Pinterest [online]. Pinterest, c2021 [cit. 2021–5–4]. Dostupné z: https://cz.pinterest.com/
[2] Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. 14. 11. 2002, 02:00n. l. [cit. 2021–5–4]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana
[3] Kutilství a jeho význam pro českou národní a kulturní identitu: současný stav, socio-kulturní a historicko-politické souvislosti, typologie a využití potenciálu pro místní rozvoj | Sociologický ústav AV ČR, v. v. i. In: Sociologický ústav AV ČR, v. v. i. [online]. Praha: Sociologický ústav AV ČR, c2021 [cit. 2021–5–4]. Dostupné z: https://www.soc.cas.cz/projekt/kutilstvi-jeho-vyznam-pro-ceskou-narodni-kulturni-identitu-soucasny-stav-socio-kulturni
[4] HODÚLOVÁ, Tereza. Czech (Post)Socialist DIY-Material Culture as Vernacular Art: Inscribed Narratives and Their Urban Materialisation. In: Studia Ethnologica Pragensia. 2020, 11(1), 37–57. ISSN 1803–9812.
[5] GIBAS, Petr a Karel ŠIMA. Kutilství mezi státním socialismem a globálním kapitalismem. Nové perspektivy zkoumání svépomoci a prozumu. In: Studia Ethnologica Pragensia. 2020, 11(1), 9–20. ISSN 1803–9812.
