DIY komunity jako další neformální vzdělávání
Tento článek by mohl být volným navázáním předchozího tématu: „Kreativita na českých základních školách“, který pojednává o potřebě rozvíjení kreativity u dětí a kritice vzdělávacího systému v této oblasti. V tomto článku hovořím o možnosti využití ICT pro zkušenostní učení přes DIY komunity a jeho atraktivitu.
Žijeme v informační době, kdy nám technologie nabízí mnoho možností a nových příležitostí. Například, můžeme přestat samotné technologie vnímat pouze jako prostředek pro předávání informací (typu mentor-student), ale začít je využívat pro učení způsobem, který je člověku mnohem bližší — objevováním a sbíráním zkušeností. Jedná se o holistický způsob učení označovaný jako zkušenostní učení (David A. Kolb). Učení se nezakládá pouze na pasivním příjmu informací, ale na našem zájmu o nové věci a vytváření si nových a vlastních znalosti.
“learning is the process whereby knowledge is created through the transformation of experience” (David A. Kolb)
Technologie nám nabízí možnost tvořit nové věci, myšlenky a experimentovat mnohem rychleji a efektivněji, než tomu bylo dříve. S jejich pomocí jsme schopni sdílet své nápady a ověřovat si jejich životaschopnost. Můžeme snadno a rychle testovat cokoliv potřebujeme. Můžeme si takzvaně „hrát“ a přemýšlet nad vlastními tématy, tím rozvíjet jak kreativitu, tak i neméně potřebné kritické myšlení.
DIY
Jedním z přístupu, který využívá výhody IC technologie pro zkušenostní učení (učení skrze zkušenost) jak sebe, tak ostatních je tzv. DIY neboli Do It Yourself. Jedná se o neformální vzdělávání, pod kterým si mnoho z nás představí nespočet různých videí a obrazových návodů na internetu a jejich rozmanitost. Od výroby dekoračních produktů přes elektroniku, až po složité konstrukce a práci se softwarem.
V dnešní době však existují již celé DIY komunity, které společně interagují a pracují. Jednou z mnoha kritik standartního vzdělávání, které je zmiňováno, ve studii Rise of the expert amateur: DIY projects, communities, and cultures, je fakt, že tento typ výuky „hovoří“ spíše k publiku, místo toho, aby „hovořil“ s publikem. Naproti tomu v DIY komunitách, je často vedena živá diskuze o tématu skrze fórum, nebo jiným způsobem.
„Conversely, DIY communities entice learning by initiating a give and take dialogue between individuals across all backgrounds and skill levels. With ‘learning new concepts and skills’ as the second most supported motivation for both engaging in DIY communities and working on projects, DIY is a culture that aspires to explore, experiment and understand.“ (KUZNETSOV, Stacey a Eric PAULOS, 2010)
Tento způsob učení není nijak nový, avšak díky ICT je teď globální a znovu nabývá na popularitě. Toto tvrzení potvrzuje samotné množství českých i zahraničních internetových stránek a magazínů, množství videí na Youtube a dále i například slevový portál Slevomat ve svém článku: „Slevomat: trendem jsou vzdělávací kurzy online a DIY kurzy“. Přesto nemusí být tento způsob učení vhodný pro všechny.
Zdroje přímo v textu.
