Dopady digitálních technologií na životní prostředí a digitální ekologie
Digitální technologie jsou stále větší součástí našeho života. Náš největší průmysl této doby je právě ten digitální. Používání těchto technologií má však jeden nežádoucí vedlejší účinek. Jedná se o to, jaký mají vliv a dopad na životní prostředí. To se však dá jen těžko vyčíslit. Jelikož se jedná
o neviditelné znečištění, neuvědomujeme si jeho existenci a dopad.
Naše nevědomost je způsobena především tím, že složité infrastruktury, na kterých aplikace a digitální služby fungují, jsou v reálném světě schovány
v datových centrech (sklady klimatizovaných serverů). Tyto centra se pak nacházejí na odlehlých místech, abychom je neměli na očích.
Například cloud, e-mailové schránky nebo vyhledávače mají ve fyzickém světě své budovy a továrny se skutečnými a hmatatelnými technologiemi. Ty spotřebují až miliony gigawattů. Naše každodenní činnosti, které provádíme v digitálním prostředí (např. odesílání e-mailů, nákupy online, zveřejňování selfie, ukládání souboru do cloudu, vyhledávání na Googlu) potřebují ke své funkci energii. Tato energie je často získávána z naší půdy, ať už ve formě uhlí nebo jaderných paliv. [1], [2] Proto potřeba se snažit, aby technologie měly co nejmenší negativní dopad na životní prostředí a aby nám sloužily bez této zátěže.
Tak třeba jen při dodržování několika zásad, lze životní prostředí šetřit
i s mobilním telefonem. Stačí když vypojíme zařízení z nabíječky ze zásuvky po dobití. Když totiž necháme nabíječku i dál nabíjet, vyplýtvá se odhadem asi 90% energie na dobíjení. Nebo také s pomocí vypnutí nepotřebných
a nepoužívaných služeb či rovnou celého mobilního telefonu na noc. [3]
Dopad digitálních technologií na emise oxidu uhličitého
Víme, že různé průmyslové sektory mají velký podíl na emisích oxidu uhličitého. Avšak produkce digitálních technologií nese svůj podíl viny také. Na první pohled působí docela čistě, ale dopad na emise mají. K roku 2019 jsou digitální technologie zodpovědné za 4% globální produkce skleníkových plynů. A když připočteme to, že se využívají v této době mnohem více, může se tento podíl v roce 2025 dostat až na 8%, tedy na dvojnásobek. Je to proto, že se energie využívá na jejich výrobu a také při jejich využívání.
Ani taková zdánlivě bezvýznamná věc, jako je sledování online videí, není
z hlediska dopadu na planetu zcela zanedbatelná. Výzkumníci z The Shift Project zjistili, že tato činnost produkuje 300 milionů tun oxidu uhličitého ročně. Toto číslo odpovídá celému procentu globálního objemu těchto emisí. Snížení nepříznivého dopadu sledování videí je možné provést nejen z naší strany, ale i ze strany poskytovatelů. Ti mohou například zrušit automatické přehrávání videí, nebo snížit rozlišení tam, kde to není potřeba. [4]
Pozitivní dopady
Abychom však digitálním technologiím úplně nekřivdili, najdeme u nich
i pozitivní dopady, které prospívají našemu celému ekosystému. Určitě se nedá popřít i jejich pozitivní vliv na snížení emisí skrz dopravní průmysl. Jelikož si můžeme produkt koupit online, nemusí se pro něj jezdit dopravním prostředkem. Takový nákup digitální hudby snižuje emise oxidu uhličitého o 40% až 80% proti tradičnímu nákupu hudby na CD. Plast ze CD se zde proměňuje v digitální bity a bajty, které jsou mnohem méně energeticky náročné. Digitální technologie také pomáhají při regulaci energetických sítí, logistiky a se snižování plýtvání zdroji. Mění tím tedy naše prostředí i pozitivně. [5]
K čemu slouží digitální ekologie?
Aby byly dopady digitálních technologií snáze viditelné a srozumitelné, snaží se je popsat a uchopit digitální ekologie. Tento pojem představuje směr ekologického uvažování, který zkoumá to, jak digitální svět zasahuje do životního prostředí jako komplexního celku. Snaží se popsat jak pozitivní, tak i negativní dopady digitálních technologií na naši planetu. Jedná se nový pojem , který představuje myšlenkové schéma. Jejím úkolem je pochopit procesy ve společnosti a vztahy mezi živými a neživými organismy. Digitální ekologie zahrnuje tedy digitální prostředí, kde mohou organismy komunikovat mezi sebou. Předpokládá, že všechny živé organismy jsou sítě, které se různě shlukují a komunikují se sítěmi digitálními.
Její rozvoj byl podnícen rychlými změnami, jež přinesla všeprostupující digitalizace, která má značné dopady jak na společnost, tak na životní prostředí. Rozvoj digitální ekologie bývá proto také spojován
s environmentalismem a problematikou duševního vlastnictví na internetu.
Digitální ekologii lze definovat odborně jako „ uzavřenou sadu digitálních
a nedigitálních artefaktů a uživatelů, kteří zde představují uzly sítě. Hranice jsou určeny činností a struktura a vzorce organizace jsou buď uživatel nebo designér“. [6], [7], [8]
Technologie a lidé
Při výrobě digitálních technologií se ve velkém čerpají různé zdroje
a materiály, což může být pro přírodu náročné. Někdy nám však na druhou stranu pomáhají chovat se více ekologičtěji. Vše má své kladné a stinné stránky a je na nás, kam až necháme ty negativní dopady zajít.
Naše společnost se totiž čím dál více stává závislá na digitálních technologiích. Je tedy dobré se zamyslet nad svým digitálním počínáním. Bylo by pro nás přínosné stanovovat dopady digitálních produktů, nebo vytvořit nějaké regulativní pravidla pro tyto vedlejší produkty. Jak tedy můžeme v průmyslu, kde se rychle rozvíjí chytrá zařízení, roste rozlišení
a rychlost připojení, přehodnotit naše cíle a začít myslet správným způsobem pro naše životní prostředí?[9],[10] Je potřeba, aby tvůrci technologií neskrývali tyto negativní dopady a my tak měli možnost vědět
o nich, chápat je a přizpůsobit k tomu naše chování.
ZDROJE
[1] “DIGITAL ECOLOGY” WHAT IS THAT? In: Medium [online]. Sao Paolo: Digital For The Planet, 2017, 2. 7. 2018 [cit. 2020–01–28]. Dostupné z: https://medium.com/whats-digital-ecology/digital-ecology-what-is-that-7ca38ca30d1f
[2] Generace Z a dopad digitálních technologií na životní prostředí. In: Contagious [online]. Londýn: Contagious, 2018, 30. 9. 2019 [cit. 2020–01–28]. Dostupné z: https://www.contagious.cz/news-and-views/generace-z-a-dopad-digitalnich-technologii-na-zivotni-prostredi/
[3] Víte, jak lze šetřit životní prostředí v oblasti telekomunikací a využíváním digitálních technologií? In: O2 Czech Republic [online]. O2 Czech Republic, 7.6.2012 [cit. 2020–01–29]. Dostupné z: https://www.o2.cz/spolecnost/cisla-a-zajimavosti/287225-vite_jak_lze_setrit_zivotni_prostredi_v.html
[4] LIŠKOVÁ, Adéla. Sledování online porna? Víc emisí než Bangladéš. In: Roklen24 [online]. Praha: Roklen Holding, 1999, 3. 9. 2019 [cit. 2020–01–29]. Dostupné z: https://roklen24.cz/a/SqC2w/sledovani-online-porna-vic-emisi-nez-banglades
[5] HOŘČÍK, Jan. Digitální distribuce hudby chrání životní prostředí. In: Ekologické bydlení: Magaín o ekologii, domech budoucnosti a zelené energii [online]. Chamanne, 2009, 28. 8. 2009, , 1 [cit. 2020–01–29]. ISSN 1803–0211. Dostupné z: http://www.ekobydleni.eu/web/digitalni-distribuce-hudby-chrani-zivotni-prostredi
[6] RAPTIS, Dimitrios, KJELDSKOV, Jesper, SKOV, B. Mikael, PAAY, Jeni. What is a Digital Ecology? Theoretical Foundations and a Unified Definition. In: Australian Journal of Intelligent Information Processing Systems, 2014, 13(4), [5]. ISSN 1321–2133. Dostupné z: http://people.cs.aau.dk/~jesper/pdf/journals/Kjeldskov-J24.pdf
[7] HORVATH, John. The Need for Digital Ecology. In: Telepolis [online]. Heise Medien, 12. 5. 2001 [cit. 2020–01–29]. Dostupné z: https://www.heise.de/tp/features/The-Need-for-Digital-Ecology-3448764.html
[8] KLEINEBERG, Kaj-Kolja a Marián BOGUÑÁ. Digital Ecology: Coexistence and Domination among Interacting Networks. In: Nature [online]. Springer Nature Limited, 30. 7. 2015 [cit. 2020–01–29]. Dostupné z: https://www.nature.com/articles/srep10268
[9] Ochrana životního prostředí. In: MUNI Arts KISK: Kurz rozvoje digitálních kompetencí [online]. Brno: Masarykova univerzita Brno [cit. 2020–01–29]. Dostupné z: https://kisk.phil.muni.cz/digicomp/bezpecnost/ochrana-zivotniho-prostredi
[10] Generace Z a dopad digitálních technologií na životní prostředí. In: Contagious [online]. Londýn: Contagious, 2018, 30. 9. 2019 [cit. 2020–01–28]. Dostupné z: https://www.contagious.cz/news-and-views/generace-z-a-dopad-digitalnich-technologii-na-zivotni-prostredi/
ZDROJE OBRÁZKŮ
