e-Government
Na začátku tohoto pojednání bych ráda vysvětlila, proč jsem si zvolila téma e-Government. Shodou okolností byl tento pojem pro mne ještě před pár měsíci poměrně neznámý. Více jsem se jím začala zabývat až v době, kdy jsem si pořídila nový občanský průkaz s elektronickým čipem, který umožňuje naplno využívat možností této služby.
Co to tedy e-Government je? Pokud budu striktně vycházet z názvu nebo spíš z jeho překladu, vychází mi něco jako elektronická vláda. To mnoho nevysvětluje. Vhodnější je místo vlády či státu představit si kompletní veřejnou správu, tedy vztah, kdy občan, firma či podnik požaduje něco po úředníkovi, jako prodloužené ruce státu anebo opačně, kdy stát požaduje (komunikuje) s občany. Tento vztah má díky e-Governmentu nabývat elektronické podoby.
Pokud se podíváme na stránky ministerstva vnitra, do jehož kompetence tyto služby spadají, dočteme se tam následující: „Myšlenkou tzv. e-Governmentu je správa věcí veřejných za využití moderních elektronických nástrojů, díky kterým bude veřejná správa k občanům přátelštější, dostupnější, efektivnější, rychlejší a levnější.“ 1
Při hledání definice pojmu e-Government, můžete narazit na spoustu definic či vysvětlení, legislativně tento pojem není přesně stanoven. Evropská komise v dokumentu s názvem eGovernment-Action Plan 2011–2015 z roku 2011 vymezuje e-Government „jako použití nástrojů a systémů, které jsou zde díky informačním a komunikačním technologiím, pro poskytování lepších veřejných služeb občanům a podnikům.“ 2
V souvislosti s e-Govermentem jsem několikrát narazila na pojem dobrá správa. Jde o to, že každý občan Evropské unie má právo na dobrou správu — tento institut je zakotven v několika dokumentech Rady Evropy a v zákonech Evropské unie. Jedním z nich je např. Doporučení Výboru ministrů členským zemím o dobré veřejné správě/good governance, které bylo přijato 20. 6. 2007. V právu Evropské unie jsou pak základními dokumenty Listina základních práv Evropské unie a Evropský kodex dobré správní praxe.3 To jen tak na okraj.
Pokud bych tedy měla shrnout a svými slovy popsat co je to to e- Government a co je jeho cílem, tak je to elektronizace služeb poskytovaných státem občanu (a opačně), prostřednictvím online informačních technologií, za účelem lepší rychlosti a kvality těchto služeb, přičemž posuzovaní kvality a rychlosti těchto služeb je vnímáno prioritně z pohledu občana. Proč z pohledu občana? Protože je to především služba veřejnosti.
Dále chci podrobněji specifikovat jednotlivé segmenty online služeb poskytovaných státem občanu a u těch služeb, se kterými mám já svou osobní zkušenost nebo zkušenost sdílenou (např. mého manžela), pokusím se rozvést některé své názory.
Jednotlivé služby e-Governmentu se vyvíjely postupně a na ně v průběhu času navazovaly další a další segmenty. Mezi základní pilíře e-Govermentu patří datové schránky, systém základních registrů a Czech Point.
Datové schránky byly zřízeny v souladu se zákonem 300/2008 Sb., který vstoupil v platnost 1.7.2009.4 Je to jedna z prvních online služeb veřejné správy. Datová schránka v žádném případě nenahrazuje servis poskytovatelů poštovních služeb, laicky řečeno, je určena pro zasílání obálek s pruhem.
Stát zřídil datové schránky jako nástroj ke komunikaci, nahrazující doporučenou korespondenci a garantuje jejich provoz. Prioritně jsou určeny ke komunikaci s úřady státní správy. Ze zákona o datových schránkách vyplývá povinnost pro všechny úřady komunikovat s každým, kdo má datovou schránku zřízenou, výhradně tímto způsobem. Z výše uvedeného zákona musí mít datové schránky všechny právnické osoby, právníci, insolvenční správci, daňoví poradci a samozřejmě státní správa. Pro ostatní subjekty, např. podnikající fyzické osoby, je zřízení datových schránek na základě dobrovolnosti.
Místo chození na poštu pro obálky s pruhem je možné si zdarma zřídit datovou schránku a komunikovat (nejen) s úřady online odkudkoliv. Díky datovým schránkám, které nahrazují doporučené dopisy, máme vždy jistotu, že se naše podání dostalo na správný úřad. Odeslanou zprávu je možné si uložit a kdykoli prokázat obsah zprávy (z podacího lístku k doporučené zásilce nevyčteme, co bylo obsahem dopisu). Navíc elektronický dokument má stejnou právní platnost jako klasický papírový s kulatým razítkem a odeslání datové zprávy je na rozdíl od doporučeného dopisu zdarma.5
Můj manžel, který služeb datových schránek také často využívá, poukazuje i na jejich nedostatky. Jednak je to zbytečně komplikované heslo. Jeho komplikovanost nic neřeší, jelikož většina uživatelů se stejně přihlašuje na internetu pomocí kombinace uživatelského jména a hesla. To není pro hackery neřešitelná situace. Stačí si vzít příklad z bank, které dnes již tuto metodu přihlašování do internetového bankovnictví opustily a nahradily ji složitějším systémem přihlašování. Z jeho praxe se mu nelíbí možnost subjektů, které nemají povinnost zřizovat datové schránky ze zákona (mají ji zřízenou dobrovolně), nepřijímat do datové schránky poštu od nestátních subjektů. Další nevýhodou je konverze dokumentů (ověření pravosti) na kontaktních místech. Výhodou i nevýhodou je 10 denní fikce doručení.
Dalším pilířem e-Governmentu je tzv. informační systém základních registrů. Patří sem čtyři registry, označované jako základní. Jsou to registr osob, registr obyvatel, registr územní identifikace a registr práv a povinností. Tyto registry poskytují údaje ústředním orgánům státní správy, krajům, obcím a právnickým osobám a občanům prostřednictvím ISZR, jehož účelem „je zajišťování sdílení dat mezi jednotlivými základními registry navzájem, základními registry a agendovými informačními systémy a agendovými informačními systémy navzájem, správa oprávnění přístupu k datům a další činnosti podle tohoto zákona.“ 6
Pokusím se výše uvedené uvést na příkladech, aby to bylo lépe srozumitelné. Registr osob si můžeme představit jako databázi, která obsahuje údaje o podnikatelských subjektech, jako jsou právnické nebo podnikající fyzické osoby, registr obyvatel obsahuje údaje o občanech České republiky a cizincích, kteří mají povolení k pobytu nebo udělen azyl, registr územní identifikace adres a nemovitostí obsahuje data o základních územních prvcích, krajích, městech, ulicích, čísla parcel a nemovitostí a registr práv a povinností údaje o působnosti orgánů státní moci, právech a povinnostech osob.
Takže např. pokud potřebujeme aktuální list vlastnictví, pocházejí data z registru územní identifikace, pokud chceme nahlédnout do aktuálního seznamu insolvenčních správců, insolvenčního rejstříku čerpáme data z registru osob atd. 7
S poskytováním dat ze systému základních registrů jsem spokojená, využívám data prostřednictvím portálů www.justice.cz — zde čerpám data o právnických osobách, manžel ten samý portál využívá především jako insolvenční správce a velmi zde chválí především insolvenční rejstřík, což je v podstatě veřejně přístupný elektronických spis každé kauzy. Jistou nevýhodou insolvenčního rejstříku je rychlost poskytování informací dodaných do spisu. Dle zákona „musí být každá informace zveřejněna v insolvenčním rejstříku do 2 hodin od do doručení příslušnému soudu“ 8, což se v praxi ukázalo jako problematické v případě listin, které nejsou doručeny v elektronické podobě, nebo jsou doručeny těsně před koncem pracovní doby. Využívám i informace z portálu www.cuzk.cz, kde jsou veřejně přístupné kompletní informace o nemovitostech a aplikaci www.rzp.cz, což je živnostenský rejstřík a čerpám z něj informace o OSVČ.
Třetím pilířem služeb e-Governmentu je Czech POINT. Czech POINT (Český Podací Ověřovací a Informační Národní Terminál), je univerzální kontaktní místo veřejné správy poskytující občanům zejména ověřené výpisy z informačních systémů veřejné správy, např. Výpis z Rejstříku trestů, Výpis z Katastru nemovitostí, Výpis z bodového hodnocení řidiče, Výpis z Veřejných rejstříků, Výpis z Živnostenského rejstříku, Výpis z Rejstříku trestů právnické osoby, Výpis ověřeného výstupu ze Seznamu kvalifikovaných dodavatelů, Výpis z Insolvenčního rejstříku a řadu dalších služeb, např. podání Žádosti o zřízení datové schránky nebo autorizovanou konverzi dokumentů. Jeho služby jsou dostupné na více než 7 212 místech (pošty, městské úřady), převážně v České republice, ale též na některých zastupitelských úřadech po celém světě (40 míst). “Czech POINT je jedním ze systémů českého e-Governmentu, který funguje již 10 let. 9
Heslem Czech POINTu je: „obíhat mají data, ne občan” 10
Osobně služeb Czech POINT příliš často nevyužívám, snad jen pro ověřování podpisů, případně konverzi listin. Z pohledu běžného občana je zřejmě důležitý pro tu skupinu lidí, kteří nepoužívají internet a nemohou se jiným způsobem dostat ke službám, které Czech POINT nabízí. Jako jeho hlavní výhodu vidím jeho komplexnost nabízených služeb (viz výše uvedené).
Stejné služby v současné době poskytuje tzv. Portál občana. Portál občana a Czech POINT mají hodně společného, oba poskytují online služby občanům.11 Portál občana byl spuštěn v polovině roku 2018 (ještě před tím byl ve zkušebním provozu) a postupně se rozšiřuje a je napojován na další a další agendu.
Lze se do něj přihlásit několika způsoby-pomocí datové schránky nebo pomocí jména, hesla a SMS, nebo pomocí eObčanky. Tímto se vracím na začátek mého pojednání, kde jsem se zmiňovala o elektronickém občanském průkazu. Hlavním důvodem, proč jsem si ho vyřizovala (ještě jsem nemusela), bylo právě využívání služeb Portálu občana. Jisté zklamání u mne zavládlo, když jsem zjistila, že budu potřebovat 6 PINů (bezpečnostní osobní kód, identifikační osobní kód, deblokační osobní kód, PIN, QPIN a PUK). Dále je nutná čtečka karet a instalace obslužné aplikace „eObčanka-správce karty“. To mi nepřipadá uživatelsky úplně cool. Nicméně když překonáte počáteční úskalí s přihlašováním, můžete z pohodlí svého domova vyřizovat veškeré agendy, které jsem výše popisovala. U služeb, které přímo neposkytuje, nabízí přesměrování nebo zprostředkování, jedná se např. o agendu e portálu ČSSZ, eRecepty nebo daňové záležitosti.
Závěrem chci uvést, že projekt elektronizace veřejné správy je zcela jistě velmi složitý a náročný proces, který má své problémy a nevýhody. Do hry o to, jak bude e-Government v budoucnosti fungovat, vstupuje mnoho faktorů, ať jsou to požadavky na počítačovou gramotnost občanů, nároky na úředníky veřejné správy, politická rozhodnutí a lobby zájmových skupin, rozvoj technologií a samozřejmě jako vždy na prvním a posledním místě finance.
Z mého pohledu je to však krok správným směrem, kdy jako hlavní výhody vnímám rychlost a komplexnost služeb, transparentnost všech úkonů, dostupnost 24 hodin denně 7 dní v týdnu, ekonomické úspory a pohodlnost obsluhy.
Seznam zdrojů:
1. Ministerstvo vnitra České republiky: Co je eGovernment? [online]. Praha, 2019 [cit. 2020–01–18]. Dostupné z: https://www.mvcr.cz/clanek/co-je-egovernment.aspx
2. MATES, Pavel a Vladimír SMEJKAL. E-government v České republice: právní a technologické aspekty. 2. vydání. Leges, 2012. s 38
3. MATES, Pavel a Vladimír SMEJKAL. E-government v České republice: právní a technologické aspekty. 2. vydání. Leges, 2012. s 83
4. Egovernment: Datové schránky [online]. Praha: info◆com s.r.o, 2008, 4/2008 [cit. 2020–01–18]. ISSN 1801–9420. Dostupné z: https://www.egovernment.cz/soubor/2008-4/
5. Ministerstvo vnitra České republiky: Datové schránky [online]. Praha, 2019 [cit. 2020–01–18]. Dostupné z: https://www.mvcr.cz/clanek/datove-schranky-datove-schranky.aspx
6. Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, § 2 písm. f)
7. BusinessInfo.cz: Základní registry veřejné správy [online]. CzechTrade, 2019 [cit. 2020–01–18]. Dostupné z: https://www.businessinfo.cz/navody/zakladni-registry-verejne-spravy
8. Zákon č. 182/2006 Sb., zákon o úpadku a způsobech jeho řešení, § 101 odst. 1
9. Ministerstvo vnitra České republiky: Czech POINT [online]. Praha, 2019 [cit. 2020–01–18]. Dostupné z: https://www.mvcr.cz/clanek/czech-point-czech-point.aspx
10. Czech Point: Czech point a portál občana [online]. Praha, 2020 [cit. 2020–01–18]. Dostupné z: https://www.czechpoint.cz/public/czech-point-a-portal-obcana/
