EdTech v zemi rudého draka: Pohled na současný stav vzdělávacích technologií v Číně
Masivní nástup informačních a komunikační technologií, ke kterému dochází v posledních letech, představuje ve vzdělávání novou revoluci. Možná větší, než zavedení povinné školní docházky. Nové technologie umožňují alternativní přístupy k učení a rozšiřují možnosti pro komercionalizaci vzdělávání. Již dnes lze v západních zemích pozorovat postupnou změnu ve vzdělávacím systému. Zavedené metodiky pro školní vzdělávání dosahují svých hranic a postupně vzrůstají nové požadavky na jejich změnu.
Tužka a papír přestávají stačit
Technologie hrají v procesu vzdělávání stále důležitější roli. Jen tužka a papír přestávají stačit. V naší západní části světa jsou již například e-learningové kurzy, nebo multimediální výukové materiály běžnou praxí. Současně se v západních zemích rozvijí neformální vzdělávání, nástroje pro mobilní učení, výukové hry, LMS systémy, virtuální učebny a s technologickým vývojem vzniká také stále větší potřeba mezigeneračního učení. Zvykli jsme si na to, že žijeme v době informační společnosti, patříme do západní části světa a stejně tak si zvykáme i na postupné pronikání moderních technologií do procesu vzdělávání. Tato „transformace vzdělávání“ však není ve všech státech světa stejná. Úroveň využívání informačních a komunikačních technologií ve vzdělávání je ovlivněna nejen ekonomicko-politickou situací daného státu, ale do velké míry také kulturními zvyky, případně filozofickým ukotvením. Podle sociálního psychologa Geerta Hofstedeho (2007, s. 248) technologie nemohou převládat nad kulturou, protože jejich způsob využívání je závislý na systému hodnot daného uživatele.
Kulturně vzdálená Východní Asie
Kulturně i geograficky nejvzdálenější západoevropským zemím je oblast východní Asie, což je současně i nejvíce zalidněná oblast na světě. Ačkoliv se neustále hovoří o globalizaci společnosti, rozdíly mezi západní Evropou a východní Asií jsou stále přítomné. Tyto rozdíly lze pozorovat nejen v rozdílném uchopení politiky, jiném pojetí náboženství ale i v běžném každodenním životě.
Například běžným evropským zvykem je udržování stálého očního kontaktu při komunikaci s druhou osobou. Ve východní Asii je takové chování bráno jako nevhodné, urážlivé, někdy i jako projev agrese. V naší části světa jsme zvyklí říkat slovo „děkuji“ v mnoha situacích, jako je donesení jídla číšníkem na stůl, nebo pomoci s otevíráním dveří. Ve východoasijských zemích je slovo „děkují“ naopak užíváno velmi střídmě a je mu dáván výjimečný význam, vhodný pro užití jen v některých situacích. Toto je jen velmi malý výčet kulturních rozdílů mezi západní Evropou a východní Asií. Mimochodem zkuste si porovnat grafický design českých webových stránek a například čínských stránek. Z pohledu interkulturní psychologie je způsob vzdělávání výrazně ovlivněn kulturními aspekty dané země. Výzkum, který srovnával edukační prostředí na Tchajwanských a Australských školách identifikoval výrazné rozdíly procesu vzdělávání. Studie například zjistila, že na australských školách je kladen větší důraz na individuální rozvoj žáků a postavení učitele je ze strany australských žáků přijímáno s menším respektem než na Tchajwaně (Průcha 2010, s. 184).
Velká čína
Nejvíce odlišnými státy z oblasti východní Asie jsou pro nás Čína a Severní Korea. Jedná se o státy, které jsou nejméně dotčeny západní kulturou, a jejich politický systém je od západní Evropy značně vzdálen. Zmíněná Čína je z hlediska využívání technologií ve vzdělávání velmi zajímavou zemí. Jedná se stát, ve kterém stále nedošlo k zavedení pluralitního politického systému, ale na rozdíl od Severní Koreje se Čínská lidová republika neuzavírá před okolním světem.
Ohromující čísla
Podle organizace Population Reference Bureau žilo v Číně k roku 2016 celkem 1,378 miliardy lidí, tedy více než 18% celkové populace na světě. Toto číslo dělá z Číny nejlidnatější stát světa. Současně je Čínská lidová republika druhou největší ekonomikou světa hned za Spojenými státy americkými. Do roku 2015 zaznamenávala čínská ekonomika nejrychlejší růst a ačkoliv v posledních dvou letech došlo k jejímu poklesu, tempo růstu čínské ekonomiky je stále vysoké. Tato ekonomická síla se v Číně kladně projevuje v mnoha veřejných sektorech, včetně oblasti vzdělávání.
V roce 2015 dosáhla úroveň gramotnosti čínského obyvatelstva starších 15 let více než 95% a to s minimální genderovou propastí. Pro představu, v roce 1950 se míra gramotnosti v Číně pohybovala okolo 20% (Ohara et al., 2011, s. 117). Investice do systému vzdělávání v zemi každoročně rostou. Za posledních deset let, rozpočet přidělený na vzdělávání v Číně vzrostl v průměru o 19%. Čínské školství patří k největším dle četnosti studentů a žáků. V roce 2015 činil počet žáků navštěvující základní školy v Číně více než 96 milionů, a střední školy přes 60 miliónů. Podle Čínského národního statistického úřadu studovalo v roce 2015 na čínských vysokých školách 37 milionů studentů a více než půl milionů čínských studentů studovalo na zahraničních univerzitách. Pro srovnání, v České republice studovalo v roce 2016 na vysokých školách celkem 267 tisíc studentů. I přes obrovské množství studentů a žáků se Číně daří udržovat gramotnost na vysoké úrovni. V roce 2009 dokonce Čína dosáhla prvenství v Mezinárodním šetření PISA v oblastech přírodovědné, matematické a čtenářské gramotnosti.
Výzkum a věda na prvním místě
Čínská lidová republika klade velký důraz na vědu a výzkum. Čínská vláda dlouhodobě podporuje univerzity s cílem zvýšit prestiž mezinárodní postavení v oblasti výzkumu a vytvořit elitní výzkumné kapacity. Zmínit lze například program Project 211, sdružující 112 univerzit, který se snaží o zlepšení celkové institucionální kapacity, o rozvoj klíčových disciplinárních oblastí a také o rozvoj systému vysokoškolského vzdělávání v čínském veřejném sektoru. Stejně tak je v Číně kladen velký důraz na vývoj informačních a komunikačních technologií. Třináctý pětiletý plán pro léta 2016 až 2020 i nadále počítá s vývojem informačních technologií nové generace. Za všechny lze uvést město Šen-čen, patřící celosvětově k nejvýznamnějším oblastem vývoje informačních a komunikačních technologií. V jedné z průmyslových zón Šen-čenu sídlí například společnost Huawei.
Pod kontrolou rudého draka
Vyjma těchto úspěchů je nutné zmínit, že Čínská lidová republika má i řadu stinných stránek. V zemi stále vládne komunistická strana, a ačkoliv za posledních třicet let prošla Čína mnoha reformami (někdy označované jako „komunistický kapitalismus“), vláda si stále hlídá svoji moc. Přítomná je tak hlavně cenzura informací, především cenzura internetu. Mnoho internetových stránek a webových služeb je v zemi blokováno, včetně Googlu, Twitteru, nebo Facebooku.
Z těchto všech důvodů je zajímavé podívat se blíže na to, jak Čína přistupuje k využívání technologií ve vzdělávání a případně i na to jak se tento přístup liší od západního světa.
Čínský vzdělávací systém
Na úvod je vhodné krátce představit čínský vzdělávací systém.
Základní údaje
Ústředním orgánem správy vzdělávacího systému v Čínské lidové republice je Ministerstvo školství. To vede od roku 2016 ministr školství Čchen Pao-šeng, všeobecně považovaný za reformního ministra, který klade důraz především na zkvalitnění vzdělávání v chudších a provinčních oblastech. Pao-šeng je ovšem také zastáncem zákazu pronikání západních hodnot do čínského školství, což se mimo jiné projevuje v stále větším posilováním vlivu komunistické ideologie na čínských univerzitách.
Vzdělávání je v Číně poskytováno v rámci státem zřízených veřejných škol a také se zapojením soukromých poskytovatelů. První soukromé školy začaly v Číně vznikat již na začátku osmdesátých let (Klečánková 1987, s. 37).
V zemi existuje pět stupňů vzdělávání:
předškolní
základní
nižší středoškolské
vyšší středoškolské
vysokoškolské
Univerzitní — vysokoškolské vzdělání je v Číně rozděleno do tří úrovní: na bakalářskou, magisterskou a doktorskou. Čínská lidová republika také rámcově nabízí možnost celoživotního vzdělávání na vybraných univerzitách a u soukromých institutů. Rozšířené jsou v Číně také dětská centra a domy mládeže pro zájmové kroužky a mimoškolní vzdělávání. Domácí vzdělávání není v Čínské lidové republice povoleno.
Povinná školní docházka a Gaokao
V zemi je zavedena povinná devítiletá školní docházka, do které spadá 6 tříd základní školy a 3 třídy nižší střední školy. Věk nástupu na základní školu je 6 let. Od 11 let pak žáci nastupují na nižší střední školy. Směrem k holistickému pojetí byly přijímací zkoušky na nižší střední školy nahrazeny povinným zápisem na základě místa bydliště. Na základních a nižších střední školách není školné. Po absolvování povinné školní docházky mají studenti možnost pokračovat ve vzdělávání na vyšších středních školách, které jsou zpoplatněny. Na tyto školy studenti musí dělat přijímací zkoušky. Vyšší středoškolské vzdělávání je zakončeno zkouškou „Gaokao“, která lze přirovnat k naší maturitě. Na vysoké školy jsou studenti přijímání na základě výsledků Gaokaa, národních vysokoškolských přijímacích zkoušek a celkového prospěchu na vyšší střední škole. Od roku 1997 Čína zavedla za vysokoškolské studium.
Tlak na studenty a přirozený respekt k učitelům
Obecně je čínský vzdělávací systém považován za velmi tvrdý. Žáci jsou již od útlého věku vystaveni velkému tlaku, ze strany škol ale i rodičů. Postavení učitele je v Číně velmi vážené povolání a ze stran žáků a studentů jsou učitelé bráni jako hlavní autorita (Luo a Wendel 1999, s. 280).
Zajímavostí v čínském vzdělávacím systému je existence tzv. dvourychlostních tříd. Žáci se slabými výsledky jsou v pomalých třídách a žáci s výbornými výsledky jsou řazeni do rychlých tříd. Učitelé jsou také pokutování za případné přeřazení daného studenta do slabší — pomalejší třídy. Učitel tak na své žáky vyvíjí tlak, aby měli dobré studijní výsledky. (Haski 2004, s. 106)
Dlouhá historie vzdělávacích technologií
První využívání vzdělávacích technologií v Číně se datuje do první poloviny 20. století. V roce 1922 byly na Agrokulturní univerzitě v Nanjingu použity diapozitivy v kombinaci s fonografickými záznamy pro výuku metod pěstování bavlny (Yuen 2009, s. 426). Po roce 1949 se audiovizuální vzdělávání v Číně rozšiřuje i na základní a střední školy. Následně v šedesátých letech vznikají v Pekingu, Šanghaji a Šen-jangu první rozhlasové a televizní univerzity. V roce 1978 Státní rada Čínské lidové republiky schválila vznik Centrální rozhlasové a televizní univerzity a Ústředního audiovizuálního centra. Následně došlo k obnovení a zakládaní televizních univerzit a audiovizuálních center i v provinčních oblastech.
Televize jako prostředek vzdělávání
Na konci osmdesátých let pak vzniká Čínská edukační televizní stanice (CETV), včetně provinčních edukačních stanic. V první fázi spuštění měla CETV pouze jeden kanál, následně se však rozšířila o další dva. Kurikulum televize tvořilo řádné vzdělání rozhlasovou a televizní univerzitou, postgraduální kurzy, vzdělávání pro učitele a ředitele škol a mimo jiné také praktické lekce pro rolníky. (Chandra 2003, s. 249). Jednalo se tak o jednu z prvních forem distančního vzdělávání.
Počítače a sítě
K využívání počítačů ve vzdělávání v Číně dochází od roku 1982 (Xiaohuan 2002, s. 133). Důležitým milníkem je pak rok 1994, kdy došlo k založení Čínské vzdělávací a výzkumné sítě (CERNET). V současnosti je CERNET největší akademickou sítí na světě, spojující více než 2 tisíce škol a výzkumných institutů (Huang, Kinshuk, Price 2014, s. 68). Na začátku nového tisíciletí, v roce 2000, byla do provozu uvedena Čínská vysokoškolská satelitní síť pro vzdělávání (CEBSat). Satelitní síť CEBSat je propojena vysokorychlostními pozemními sítěmi CERNETu a slouží tak jako jeden z pilířů moderního distančního vzdělávání v Číně. Koncem roku 2003 bylo v návaznosti na nařízení Čínského ministerstva školství založeno přes více než 2 tisíce mimo kampusových učebních center, nabízejících 140 specializací v deseti oblastech (Mukerji 2010, s. 124). Rozvijí se tak první možnosti on-line vzdělávání v Číně.
Podpora státu trvá
V roce 2010 Čínská lidová republika definovala střednědobé a dlouhodobé plány v oblasti využívání informačních a komunikačních technologií ve vzdělávání. Desetiletý plán rozvoje informačních a komunikačních technologií ve vzdělávání na období 2011 až 2020 počítá s rozvojem podpory technologií pro učící se společnost a především širokopásmovému přístupu škol k internetu ve všech provinčních oblastech.
Vzdělávací technologie dnes
V posledních třech letech zažívá vzdělávací technologický průmysl v Čínské lidové republice obrovský vzestup. Jen v roce 2014 vzrostlo financování čínských technologických firem o 400%. V roce 2015 dosáhlo financování čínského EdTechu více než 1 miliardu dolarů, což představovalo celkem 37% z celosvětového financování vzdělávacího technologického průmyslu. Podle některých expertů čínská vláda schválila založení státního fondu pro rizikový kapitál ve výši 30 miliard dolarů v Šen-čenu. Jeden z předpokládaných cílů fondu je financování technologických inovací ve vzdělávání. Čínská lidová republika by tak v budoucnu mohla nahradit USA na pozici lídra v oblasti vývoje vzdělávacích technologií.
Bez EdTechu už to nejde
V Čině jako v nejlidnatější zemi světa s největším vzdělávacím systémem existuje značná potřeba edukačních technologií. Se stále se zvyšující čínskou populací a s rostoucím tempem, s jakým se mění svět, by se již čínské školství pravděpodobně neobešlo bez využívání technologických inovací. S postupnou transformací čínské ekonomiky a společnosti blíže k západním hodnotám, ztratilo postavení klasického pracujícího dělníka privilegované postavení. Mezi Číňany tak narůstá obrovská poptávka po kvalitním vzdělávání, protože věří, že jim zajistí dobrou budoucnost (Postiglione 2006, s. 196). Svoji roli ve vzrůstající poptávce po vzdělávání hraje také upouštění od tradičního čínského konfucianismu (viz Rajaram 2013).
MOOC hlavním trendem
Současným trendem a velmi populární jsou v Číně MOOC kurzy. Na konci minulého roku podle Čínského ministerstva školství přesáhl počet studentů zapsaných do MOOC kurzů 10 miliónů, ačkoliv 90% čínských vysokých škol ještě nezačalo s MOOC pracovat. K zavádění MOOC platforem došlo v Číně v roce 2013. Mezi prvními byla Pekingská univerzita a Univerzita Čching-chua. V současné době je v Číně 10 univerzit a celkem 140 vzdělávacích kurzů na mezinárodních MOOC platformách edX a Courseře (Shen et al., 2016). Čína také vyvíjí vlastní MOOC. Největšími platformami jsou iCourse a Xuetangx.
Právě XuetangX je aktuálně největší MOOC platformou v Číně s více než 5 milióny studenty. Fenghua Nie, předseda představenstva společnosti XuetangX, v rozhovoru pro Class Central uvedl, že na platformě je nabízeno okolo 400 kurzů a v roce 2017 je plánován jejich další nárůst.
Kvalitativní výzkum realizovaný v roce 2016 odhalil, že mladí Číňané do věku 29 let vnímají MOOC pozitivně. Účastníci studie se především shodli na tom, že MOOC kurzy jim umožňují přistupovat k učení vlastním stylem a vlastním tempem. Podle výsledků studentům při využívání zahraničních MOOC platforem nečiní žádné výrazné problémy čínský síťový firewall. Studie však identifikovala, že pro čínské uživatele MOOC je velkým problémem jazyková bariéra (Tang a Carr-Chellman 2016). Do značné míry jsou tak v Číně populární především domácí MOOC platformy. Typy MOOC kurzů jsou v Číně rozsáhlé. K dispozici jsou kurzy z oblasti inženýrství, historie, umění, filozofie, lékařství nebo chemie (Shen et al., 2016). Mezi oblíbené kurzy v Číně patří konverzace v angličtině a finanční analytika (viz graf dole). Podle zprávy The Pie News patří k nejoblíbenějších tématům MOOC kurzů také Gaokao.
Stále bežící televize
V oblasti vzdělávacích technologií je v Čínské lidové republice stále důležitá satelitní komunikační technologie, respektive televizní vzdělávací vysílání. Ačkoliv se může televize jevit jako poměrně zastaralá technologie, v čínském vzdělávání hraje důležitou roli. Čínská edukační televize (CETV) má v současné době 4 kanály, včetně placeného kanálu pro předškolní vzdělávání a internetové televize. Podle Čínské asociace kulturního průmyslu je CETV největší nezisková platforma z oblasti vzdělávacích služeb v zemi. S ohledem na to, že vysokorychlostní internetové připojení není doposud dostupné ve všech oblastech, je CETV zároveň nejdůležitější platformou pro distanční vzdělávání v Číně
Tablety ve školách a učebnice v tabletech
Zcela běžnou praxí je dnes v Číně využívání tabletů jako učební pomůcky. Do značné míry za to může fakt, že Čína patří k největším výrobcům tabletů na světě. K velkým čínským firmám vyrábějícím tablety patří například Suolx, Eben a Teclast. Mimo jiné v Šen-čenu sídlí přední nadnárodní výrobci tabletů Lenovo a Huawei. Počet uživatelů tabletů v Číně rok od roku stále roste. Více než 75% domácností v Číně vlastní alespoň jeden tablet. Čínští rodiče jsou velmi benevolentní k používání tabletů u svých dětí a kladou minimální apel na kybernetickou bezpečnost (Zhang 2016). Důraz na využívání tabletů ve výuce je kladen především na základních a středních školách. Některé čínské školy dokonce experimentují s koncepcí úplného nahrazení vzdělávacích pomůcek tablety.
Samozřejmostí jsou v Číně elektronické učebnice a vzdělávací materiály. Čínští vydavatelé učebnic užívají stejný standardizovaný formát (CEBX) a poskytují studentům otevřené e-knihy prostřednictvím sítě CERNET. Významnou společnosti z hlediska poskytování elektronických vzdělávacích materiálů je China Education Resources. Tato společnost je největším světovým poskytovatelem vzdělávacích a administrativních online služeb. Společně s Ministerstvem školství vyvíjí společnost portál CERSP, sloužící jako oborový portál pro klíčové skupiny ve školství, včetně studentů a rodičů. Podle China Education Resources je cílem vytvořit nejrozsáhlejší, nejrychlejší a neflexibilnější vzdělávací portál pro 600 tisíc škol, 12 milionů učitelů a 230 miliónů studentů.
A dál?
V dalších oblastech vzdělávacích technologií je čínský sektor neméně zajímavý.
E-learning a mobilní učení v hlavním proudu
Na velkém vzestupu je e-learning. Podle zprávy Ambient Insight je v Číně více než 150 milionů uživatelů e-learningu a více než 6 tisíc firem zabývající se e-learningem. Významnou roli v Číně představuje také mobilní učení. Více než 83% všech uživatelů internetu v Číně přistupuje k internetu za užití mobilních zařízení. Podle odhadů by Čína měla tento rok přeskočit USA a stát se tak zemí s nejvyššími výnosy v oblasti mobilního vzdělávání. Tyto údaje jsou obdivuhodné i vzhledem k tomu, že v Čínské lidové republice stále existuje poměrně velká digitální propast. V roce 2013 činila internetová penetrace ve venkovských oblastech pouze 27 % (CNNIC report 2014, s. 25).
Kdo si hraje nezlobí, a možná uvidí robota
Silným trendem je v Číně momentálně také gamifikace. Za všechny stačí uvést firmu NetDragon vzdělávací hry. V neposlední řadě je Čína klíčovou zemí v oblasti vývoje virtuální reality. Zmíněná společnost NetDragon je jednou z prvních firem, která se zabývá výzkumem využití virtuální technologie ve vzdělávání (Jean 2017 s. 4). Jednou z klíčových oblastí pro pro čínský EdTech je také robotika.
Závěr
Čína je beze sporu země hodná pozornosti. Zcela odlišná kultura, jiný jazyk, rozdílný politický systém, to vše dělá z Číny „fascinující svět“. Mnoho technických a vědeckých objevů jako například papír nebo kompas pochází právě z této země. Do značné míry Čína uchvacuje zbytek světa svým megalomanstvím. Velká čínská zeď, přehradní hráz Tři soutěsky jsou však jen nepatrným zlomkem toho, čím může Čína ohromit. Podobně jako tyto gigantické stavby je fascinující i čínský edukační systém.
Dlouhá historie a velká čísla
Čínské školství má svoji hlubokou historii, pevně spjatou s konfucianistickou filozofií. Země se tak vyznačuje velmi silnou úctou ke vzdělávání. Ta se projevuje především pevným respektem k učitelům a odpovědnému přístupu ke studiu ze strany žáků. Zároveň čínské školství stojí před velkým tlakem v podobě neustále se zvětšující se populace. Již dnes má Čína největší edukační systém na světě. Čínská vláda tak musí řešit otázku, jak zajistit všem občanům potřebné kvalitní vzdělání. Možná právě toto je jeden z důvodů, proč je Čína jednou z předních zemích v oblasti vývoje a implementace vzdělávacích technologií.
EdTech jako nástroj i byznys
Vzdělávací technologie dnes hrají v čínském edukačním systému důležitou roli. MOOC kurzy, mobilní vzdělávací aplikace, elektronické vzdělávací zdroje a výuková videa patří mezi základní pilíře čínského vzdělávání.
V neposlední řadě je Čína vzorovým příkladem toho, do jaké míry jsou edukační technologie zajímavým předmětem pro podnikání. Stovky čínských startupů a tisíce firem jsou toho důkazem.
V práci jsem se snažil o stručný popis čínského edukačního systému a představil jsem zásadní vzdělávací technologie uplatňované v Číně. Text by tak měl sloužit jako vhled do problematiky, nebo jako základní rámec pro případné podrobnější rozvinutí tématu, například v bakalářské práci.
Zdroje
Zdroje jsou řazeny chronologicky.
Zdroje obrázků a fotek jsou uvedeny v hypertextových odkazech pod každým obrázkem.
HOFSTEDE, Geert a Gert Jan HOFSTEDE. Kultury a organizace: software lidské mysli : spolupráce mezi kulturami a její důležitost pro přežití. Praha: Linde, 2007. ISBN 978–80–86131–70–2.
James Chan: What to do and how to behave in China: 18 Practical Tips. In: Asia Marketing and Management [online]. [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: http://www.asiamarketingmanagement.com/howtobehaveinchina.html
Sarah Miller: Communication Differences That Your East Asian Students Will Experience in America. In: The Cambridge Network [online]. [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: https://www.thecambridgenetwork.com/communication-differences-east-asian-students-will-experience-in-america/
Kabinet informačních studií a knihovnictví [online]. [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: http://kisk.phil.muni.cz/cs
IVYGATE [online]. [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: http://www.ivygate.cn/?BD-TS-PC-A-xx-ln&6431
PRŮCHA, Jan. Interkulturní psychologie: sociopsychologické zkoumání kultur, etnik, ras a národů. 3. vyd. Praha: Portál, 2010. Psychologie (Portál). ISBN 978–80–7367–709–1.
2016 World Population Data Sheet. In: Population Reference Bureau [online]. [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: http://www.prb.org/Publications/Datasheets/2016/2016-world-population-data-sheet.aspx
A World Bank Group Flagship Report: Global Economic Prospects: Weak Investment in Uncertain Times. In: Worldbank [online]. [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/25823/9781464810169.pdf
Top 10 Largest Economies In The World by GDP Nominal (2015). In: ReinisFischer[online]. [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: https://www.reinisfischer.com/top-10-largest-economies-world-gdp-nominal-2015
China. In: Unesco [online]. [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: http://uis.unesco.org/en/country/cn?theme=education-and-literacy
MORIKI OHARA et al. Industrial dynamics in China and India firms, clusters, and different growth paths. New York, NY: Palgrave Macmillan, 2011. ISBN 9780230308305.
OECD: Education in China: A snapshot. In: OECD [online]. [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: https://www.oecd.org/china/Education-in-China-a-snapshot.pdf
Number of students at elementary schools in China between 2005 and 2015 (in millions). In: Statista [online]. [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: https://www.statista.com/statistics/227034/number-of-students-at-elementary-schools-in-china/
Number of students at high schools in China between 2005 and 2015 (in millions). In: Statista [online]. [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: https://www.statista.com/statistics/227024/number-of-students-at-high-schools-in-china/
China Statistics Press: China statisticial yearbook 2016. In: National bureau of statistics of China [online]. [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: http://www.stats.gov.cn/tjsj/ndsj/2016/indexeh.htm/
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: Data o studentech, poprvé zapsaných a absolventech vysokých škol. In: MŠMT [online]. [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/statistika-skolstvi/data-o-studentech-poprve-zapsanych-a-absolventech-vysokych
OECD: PISA 2009 Results: Executive Summary. In: OECD [online]. [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: https://www.oecd.org/pisa/pisaproducts/46619703.pdf
Project 211 and 985. In: China Education Center Ltd [online]. [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: http://www.chinaeducenter.com/en/cedu/ceduproject211.php
China to boost scientific and technological innovation. In: The State Council the People’s of China [online]. [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: http://english.gov.cn/policies/latest_releases/2016/08/08/content_281475412096102.htm
New Generation Information Technology industry. In: Invest Shenzhen [online]. [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: http://en.szinvest.gov.cn/districts/sectors/generation/
Huawei [online]. [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: http://huawei.com
GREENFIELD, Gerard a Apo LEONG. China’s Communist Capitalism: The Real World of Market Socialism. Socialist Register. 1997, 33(1), 96–122. Dostupné z: http://socialistregister.com/index.php/srv/article/viewFile/5684/2581
Censorship of Alexa Top 1000 Domains in China. In: Greatfire [online]. [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: https://en.greatfire.org/search/alexa-top-1000-domains
Ministry of Education of the People’s Republic of China [online]. [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: http://old.moe.gov.cn//publicfiles/business/htmlfiles/moe/moe_2792/index.html
Chen Baosheng: Minister of education. In: Ministry of Education of the People’s Republic of China [online]. [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: http://en.moe.gov.cn/About_the_Ministry/Ministers/201607/t20160705_270840.html
Čína bude posilovat zápis studentů ze střední a západní oblasti a z venkova a chudých oblastí na vysoké školy. In: China Radio International [online]. [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: http://czech.cri.cn/811/2017/03/12/1s170431.htm
Ben Blanchard: China admits political education for students is poor. In: Reuters [online]. [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: https://www.reuters.com/article/us-china-parliament-education-idUSKBN16J07P
Sinopsis: Kampaň za tužší, ale i modernější politickou kontrolu na školách. In: Sinopsis [online]. [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: https://sinopsis.cz/kampan-za-tuzsi-ale-i-modernejsi-politickou-kontrolu-na-skolach/
KLEČÁNKOVÁ, Růžena. Školství v Čínské lidové republice. Praha: Ústav školských informací při ministerstvu školství ČSR, 1987. Školství v socialistických zemích (Ústav školských informací při ministerstvu školství ČSR).
WANG, Rui a Hao KERNING. C Research and Policy Development in Lifelong Learning in China. 2009. In: CMA-lifelonglearning [online]. [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: http://www.wcfel.org/doc/Research%20and%20Policy%20Development%20in%20Lifelong%20Learning%20in%20China.pdf
Čínský rozhlas pro zahraničí: Mimoškolní výchova. In: Čínská envyklopedie [online]. [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: http://czech.cri.cn/chinaabc/chapter8/chapter80206.htm
China. In: HLSDA [online]. [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: https://www.hslda.org/hs/international/China/default.asp
META sdružení mladých migrantů: Čína. In: Inkluzivní škola [online]. [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: http://www.inkluzivniskola.cz/sites/default/files/uploaded/cina_dbkvs.pdf
Povinná školní docházka v Číně. In: China Radio International [online]. [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: http://czech.cri.cn/321/2010/08/18/1s114293.htm
Čínský rozhlas pro zahraničí: Vyšší střední školství. In: Čínská envyklopedie [online]. [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: http://czech.cri.cn/chinaabc/chapter8/chapter80204.htm
China: Gaokao. In: UCAS [online]. [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: https://qips.ucas.com/qip/china-gaokao
Vysoké školství. In: Čínská envyklopedie [online]. [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: http://czech.cri.cn/chinaabc/chapter8/chapter80205.htm
Čínský rozhlas pro zahraničí: Informace o čínském vyšším vzdělání. In: China Radio International [online]. [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: http://czech.cri.cn/1/2004/12/29/1@14000.htm
Dril a disciplína — pro čínské školáky denní chleba. In: Česká televize [online]. [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1235357-dril-a-disciplina-pro-cinske-skolaky-denni-chleba
LUO, Jiali a Freederick C. WENDEL. Junior High School Education in China. Journal The Clearing House: A Journal of Educational Strategies [online]. 1999, roč. 72, č. 5, s. 279–284 [cit. 2017–06–20]. ISSN 0009–8655. Dostupné z: http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/00098659909599407
HASKI, Pierre. Deník čínské školačky: všední život Ma Yan. Líbeznice: Víkend, 2004. Čtení pro dívky. ISBN 80–7222–345–3.
Nanjing Agricultural University [online]. [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: http://www.njau.edu.cn/
Yuen, W. W. T. . Turning from teaching in English to teaching in mother tongue: Social realities and contradiction in post-1997 Hong Kong. Education policy, reform, and school innovations in the Asia Pacific Region. 2009, s. 329–606 [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: http://www.acei-hkm.org.hk/Publication/2009-05/Text_p327-606.pdf
China Education Television [online]. [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: http://www.centv.cn/
CHANDRA Ramesh. Universal education and technology in 21st century. Delphi: Kalpaz Publications, 2003. ISBN 9788178352022
XIAOHUAN, Su. Education in China: reforms and innovations. Beijing: China Intercontinental Press, 2002. China basics series. ISBN 7–80113–993–3.
China Education and Research Network [online]. [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: http://www.edu.cn/english/
HUANG, Ronghuai, KINSHUK, PRICE, Jon K. ICT in Education in Global Context: Emerging Trends Report 2013–2014. 1. vyd. 2014. Springer. ISBN 978–3–662–43927–2.
Tom Wang: Satelite distance education in China. In: Online Journal of Space Communication [online]. [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: https://spacejournal.ohio.edu/issue12/wang.html
MUKERJI, Siran. a Purnendu TRIPATHI. Cases on technological adaptability and transnational learning: issues and challenges. Hershey, PA: Information Science Reference, c2010. ISBN 9781615207794.
Unesco: Report of the International Conference on ICT and Post-2015 Education. In: Unesco [online]. [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: http://unesdoc.unesco.org/images/0024/002430/243076e.pdf
Ed Tech Is Booming in China. In: CB Insights [online]. [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: https://www.cbinsights.com/blog/chinas-booming-ed-tech-industry/
Mega-Rounds Boost Global Ed Tech Funding To New Record. In: CB Insights [online]. [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: https://www.cbinsights.com/blog/2015-global-ed-tech-funding
C. Custer: China’s government establishes $30 billion VC fund. In: Tech in Asia [online]. [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: https://www.techinasia.com/report-chinas-government-establishes-30-billion-vc-fund
POSTIGLIONE Gerard. Education and social change in China: inequality in a market economy. Armonk, New York [etc.]: M. E. Sharpe, 2006. ISBN 9780765614773.
C. Custer: China’s government establishes $30 billion VC fund. In: Tech in Asia [online]. [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: https://www.techinasia.com/report-chinas-government-establishes-30-billion-vc-fund
MOE White Paper: Chinese MOOC Users to Reach over 10 million in 2016. In: The Open University of China [online]. [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: http://en.ouchn.edu.cn/index.php/news-v2/academic/1975-moe-white-paper-chinese-mooc-users-to-reach-over-10-million-in-2016
iCourse [online]. [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: http://icourse.dyu.edu.tw/
Xuetangx [online]. [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: http://www.xuetangx.com/
Dhawai Shah: XuetangX: A Look at China’s First and Biggest MOOC Platform. In: Class Central [online]. [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: https://www.class-central.com/report/xuetangx/
TANG, Hengtao a Alison CARR-CHELLMAN. Massive Open Online Courses and Educational Equality in China: A Qualitative Inquiry. Journal of Educational Technology Development and Exchange [online]. 2016, roč. 9, č. 1, s. 49–66 [cit. 2017–06–20]. DOI: 10.18785/jetde.0901.04. ISSN 1941–8035. Dostupné z: http://aquila.usm.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1091&context=jetde
SHEN, Jianhua et al. Massive open online course (MOOC) in China: Status quo, opportunities, and challenges. Global Engineering Education Conference 2016 [online]. 2016, [cit. 2017–06–20]. DOI: 10.1109/EDUCON.2016.7474692. ISSN 2165–9567. Dostupné z: http://ieeexplore.ieee.org/document/7474692/
Beckie Smith: Chinese MOOC learners to top 10 million by year end. In: The Pie News [online]. [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: https://thepienews.com/news/chinese-mooc-learners-top-10-miilion-year-end/
China Education Television. In: China Cultural Industry Association [online]. [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: http://www.chncia.org/en/companies-detail.php?mid=4&id=46
Suolx [online]. [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: http://www.suolx.com/en/
Eben [online]. [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: http://www.eben.cn/
Teclast [online]. [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: http://www.teclast.com/
Lenovo [online]. [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: http://www.lenovo.com/
Number of tablet users in China from 2013 to 2018 (in millions). In: Statista [online]. [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: https://www.statista.com/statistics/377971/china-tablet-users-forecast/
Haibo Zhang: Digital Literacy and Growth of Children in Urban China in the New Media Age. In: UNAOC [online]. [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: https://milunesco.unaoc.org/wp-content/uploads/Final-version-Digital-Literacyand-Growth-of-Children-in-Urban-China-in-the-New-Media-Age.pdf
Julia Lawrence: Chinese Schools Experimenting With 1 to 1 Tablet Programs. In: Education News [online]. [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: http://www.educationnews.org/international-uk/chinese-schools-experimenting-with-1-to-1-tablet-programs/
Joseph Tryble: GLOBAL: China and India to dominate education e-books. In: University World News [online]. [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: http://www.universityworldnews.com/article.php?story=2010121022040248
CEBX file extension. In: University File-extensions [online]. [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: https://www.file-extensions.org/cebx-file-extension
CHINA EDUCATION RESOURCES INC. [online]. [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: http://www.chinaeducationresources.com/s/home.asp
CERSP [online]. [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: http://cersp.com/
Business Strategy for CERSP Web Portal In: CERSP [online]. [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: http://www.chinaeducationresources.com/i/pdf/February_23_2006.pdf
Sam S. Adkins: The 2015–2020 China Self-paced eLearning Market In: Ambient Insight [online]. [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: http://www.ambientinsight.com/Resources/Documents/AmbientInsight_2013-2018_China_Self-paced-eLearning_Market_Abstract.pdf
Sam S. Adkins: The 2015–2020 China Self-paced eLearning Market In: Ambient Insight [online]. [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: http://www.ambientinsight.com/Resources/Documents/AmbientInsight_2013-2018_China_Self-paced-eLearning_Market_Abstract.pdf
GlobalWebIndex: China Had The Highest Mobile Internet Penetration: China Internet Watch [online]. [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: https://www.chinainternetwatch.com/6335/china-had-highest-mobile-internet-penetration
Sam S. Adkins: The 2014–2019 China Mobile Learning Market In: Ambient Insight [online]. [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: http://www.ambientinsight.com/Resources/Documents/AmbientInsight-2014-2019-China-Mobile-Learning-Market-Abstract.pdf
China Internet Network Information Center: Statistical Report on Internet Development in China In: Internetstatistik [online]. [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: http://www.internetstatistik.se/wordpress/wp-content/uploads/2014/07/CNNIC_report.pdf
NetDragon [online]. [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: http://www.netdragon.com
Melisa B. Jean: The Growth of Virtual Reality Technology in China In: American Bar [online]. [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: https://www.americanbar.org/content/dam/aba/images/entertainment_sports/meetings/2017-video-games/m6-vr-in-china.pdf
Raymond Tsoi: Kids are the future of China’s robotics industrya In: Ejinsight [online]. [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: http://www.ejinsight.com/20160212-kids-are-future-china-s-robotics-industry/
