Efektivita a výzvy intergeneračního vzdělání

Tereza Modlova
EDTECH KISK
Published in
5 min readJun 8, 2024

Úvod:

Intergenerační vzdělávání je inovativním přístupem v překonávání propasti mezi dvěma či více generacemi pomocí představování vzájemně přínosných interakcí. V tomto příspěvku se zaměřuji na oblasti, ve kterých bylo téma aplikované na děti předškolního věku a dospělé důchodového věku v prostorách veřejných knihoven. Právě taková forma edukace totiž může zvýšit kvalitu života lidí v důchodovém věku a zlepšit učební procesy malých dětí, stejně jako zvýšit jejich potenciál na rozvoj empatie. Vzhledem k tomu, že světová populace stárne a struktura rodin se vyvíjí, je potřeba mezigeneračních programů stále zřetelnější. Tyto programy mimo výše zmíněné problémy může být řešením i sociální izolace starších lidí a přispívají k sociálnímu a emocionálnímu rozvoji dětí.

Koncept mezigeneračního vzdělávání zahrnuje strukturované aktivity, při nichž se setkávají různé věkové skupiny, aby sdílely znalosti, dovednosti a zkušenosti. V kontextu mateřských škol, zařízení pro seniory a veřejných knihoven tyto interakce často zahrnují společné aktivity, jako je čtení, výtvarné činnosti a vyprávění příběhů. Studie ukázaly, že takové programy mohou vést ke zlepšení kognitivních a emocionálních výsledků u obou věkových skupin. U dětí mohou interakce se staršími osobami podpořit respekt a porozumění, snížit stereotypy související s věkem a zlepšit sociální dovednosti. Seniorům může spolupráce s malými dětmi poskytnout smysl života, snížit pocit osamělosti a zlepšit duševní zdraví.

Přínosy intergeneračních programů:

Zlepšení kognitivních a emočních procesů

  • Děti mohou rozvíjet sociální dovednosti, respekt a porozumění, zatímco senioři získávají smysl života a zlepšují své duševní zdraví.
  • Studie Yasunaga et al. (2016) ukázala zlepšení fyzických a kognitivních schopností seniorů zapojených do mezigeneračních programů. Dlouhodobé dopady intergeneračních programů na fyzickou a kognitivní funkci seniorů byly významné, přičemž výzkum zahrnoval 50 seniorů v Japonsku.
  • Anderson et al. (2017) zdůraznili zlepšení psychického zdraví a sociálních interakcí díky intergeneračním uměleckým programům. Studie zahrnovala 40 účastníků a ukázala, že programy mohou vést ke snížení ageismu a zlepšení mezigeneračních vztahů.

Sociální inkluze a boj proti osamělosti

  • Interakce mezi generacemi přispívají ke snížení sociální izolace seniorů a podporují emocionální rozvoj dětí.
  • Sabo (2017) zjistil, že intergenerační programy v knihovnách mohou snížit pocit osamělosti u seniorů a zlepšit sociální dovednosti dětí. Studie zahrnovala 20 seniorů a 30 dětí, a ukázala, že knihovny mohou úspěšně integrovat intergenerační programy do svých aktivit.

Podpora komunit

  • Knihovny jako komunitní centra poskytují ideální prostředí pro setkávání generací, podporující sociální soudržnost a komunitní zapojení.
  • Buffel et al. (2014) prokázali, že intergenerační programy mohou přispět k udržitelnosti komunit prostřednictvím posílení komunitního ducha. Studie zahrnovala 30 účastníků a ukázala, že tyto programy mohou vést k pozitivním sociálním a kognitivním výsledkům.

Možné problémy a výzvy:

Financování a logistika

  • Realizace intergeneračních programů často vyžaduje stabilní financování a efektivní logistické plánování. Knihovny potřebují zajistit dostatečné finanční prostředky na pokrytí nákladů spojených s organizací a vedením těchto programů.
  • Kamanová a Rabušicová (2016) identifikovali financování a logistiku jako klíčové výzvy při implementaci těchto programů v knihovnách. Studie zahrnovala 15 knihovníků a 25 účastníků programů, a zdůraznila potřebu pečlivého plánování a koordinace.

Implementace a udržitelnost programů

  • Úspěšná implementace vyžaduje evidence-based přístupy a důkladnou přípravu facilitátorů a účastníků. Knihovny musí zajistit, aby programy byly založeny na osvědčených postupech a přizpůsobeny potřebám a zájmům účastníků.
  • Jarrott et al. (2021) zdůraznili důležitost osvědčených postupů pro úspěšnou implementaci intergeneračních programů. Studie zahrnovala 100 studií a identifikovala klíčové faktory pro úspěšnou implementaci, včetně přípravy facilitátorů a kvalitní interakce mezi účastníky.

Příklady intergeneračních programů:

Čtení a vyprávění příběhů:

  • Společné čtení a vyprávění příběhů v knihovnách může podporovat interakci mezi dětmi a seniory a rozvíjet jejich kognitivní a sociální dovednosti. Tento typ programu může zahrnovat pravidelné čtení dětských knih a sdílení osobních příběhů mezi generacemi.
  • Program Výzkum produktivity prostřednictvím mezigenerační sympatie (Yasunaga et al., 2016) zahrnoval intergenerační čtení obrázkových knih, které vedlo ke zlepšení fyzického a psychického fungování starších dospělých a zdravé výchově dětí.

Výtvarné a řemeslné činnosti:

  • Umělecké a řemeslné aktivity umožňují dětem a seniorům spolupracovat na kreativních projektech, což podporuje vzájemné porozumění a respekt. Tvorba uměleckých děl společně může vést k posílení sociálních vazeb a rozvoji empatie.
  • Anderson et al. (2017) ukázali, že intergenerační umělecké programy mohou zlepšit psychické zdraví a sociální interakce, což je důležité pro obě věkové skupiny.

Technologické workshopy

  • Workshopy zaměřené na technologie mohou pomoci seniorům získat nové dovednosti a zároveň umožnit dětem učit se a učit ostatní. Tento typ programu může zahrnovat výuku základních počítačových dovedností nebo používání moderních technologií.
  • Knihovny mohou poskytovat přístup k široké škále zdrojů, které lze využít na podporu těchto programů, včetně knih, multimediálních materiálů a digitálních technologií.

Případové studie

  1. Studie Moldavanova (2016):
  • Tato studie se zabývala intergenerační udržitelností veřejných institucí a prozkoumala, jak mohou veřejné instituce podporovat dlouhodobou udržitelnost. Výzkum zahrnoval 25 veřejných institucí a ukázal, že intergenerační programy mohou přispět k udržitelnosti prostřednictvím posílení komunitního ducha a sociální soudržnosti.
  • Výsledky studie ukázaly, že intergenerační udržitelnost je důležitá pro dlouhodobé přežití veřejných institucí a že knihovny mohou hrát klíčovou roli v podpoře těchto iniciativ.

Pospíšilová & Kopřivová (2022):

  • Tato studie analyzovala zapojení zájmových skupin do aktivit podporujících politiku aktivního stárnutí v Moravskoslezském kraji. Zaměřila se na intergenerační spolupráci jako klíčový prvek politiky aktivního stárnutí a identifikovala úspěšné postupy a výzvy v implementaci těchto programů.
  • Výsledky studie ukázaly, že knihovny mohou být efektivními prostředky pro podporu intergeneračních aktivit a že úspěch těchto programů závisí na efektivní spolupráci mezi veřejnými institucemi a komunitními skupinami.

Assenza & Molz (2014):

  • Tato studie se zaměřila na inovativní vzdělávací příležitosti ve městě Český Krumlov, které zahrnovaly intergenerační učení. Studie se zaměřila na zavádění nových modelů financování vzdělávání a testování těchto modelů v praxi.
  • Klíčovým přínosem této studie je ukázka, jak mohou být regionální vzdělávací programy obohaceny o intergenerační komponenty, což přispívá k rozvoji komunitního ducha a sociální soudržnosti.

Závěr:

Výzkumy prokázaly, že intergenerační programy v knihovnách a mateřských školách mají významný pozitivní dopad na sociální a emocionální zdraví jak dětí, tak seniorů. Knihovny se osvědčily jako ideální prostory pro tyto programy díky svému přístupu k široké veřejnosti a své roli jako komunitních center. Výzvy zahrnují financování a logistiku, avšak přínosy, jako je zlepšení sociálních dovedností a snížení osamělosti, jsou výrazné. Doporučení pro budoucí výzkum a praxi zahrnují zajištění udržitelného financování a vývoj programů, které jsou přizpůsobeny potřebám a zájmům obou věkových skupin.

Masarykova univerzita. (n.d.). Intergenerační programy. Retrieved from https://icv.mendelu.cz/seniorske-vzdelavani/mezigeneracni-univerzita/mezigeneracni-programy/

Bibliografie:

  • Yasunaga, M., Murayama, Y., Takahashi, T., et al. (2016). Multiple impacts of an intergenerational program in Japan: Evidence from the Research on Productivity through Intergenerational Sympathy Project. Geriatrics & Gerontology International, 16(1), 98–109.
  • Anderson, S., Fast, J., Keating, N., & Eales, J. (2017). Translating knowledge: Promoting health through intergenerational community arts programming. Health Promotion Practice, 18(3), 363–373.
  • Moldavanova, A. (2016). Two narratives of intergenerational sustainability: A framework for sustainable thinking. The American Review of Public Administration, 46(3), 254–272.
  • Jarrott, S.E., Scrivano, R.M., Park, C., & Sun, F. (2021). Implementation of evidence-based practices in intergenerational programming: A scoping review. Research on Aging, 43(4), 163–183.
  • Sabo, R.M. (2017). Lifelong learning and library programming for third agers. Library Review, 66(1), 22–35.
  • Kamanová, L., & Rabušicová, M. (2016). O mezigeneračním učení a mezigeneračních programech v knihovnách.
  • Pospíšilová, P., & Kopřivová, Š. (2022). Participation of interest groups in the activities of implementing the policy of active aging in the Moravian-Silesian Region. KONTAKT — Journal of Nursing & Social Sciences Related to Health and Illness, 24(2), 163–172.
  • Assenza, G., & Molz, M. (2014). The Krumlovia Project. Osov.cms.jcmf.cz.
  • Buffel, T., De Backer, F., Peeters, J., & Phillipson, C. (2014). Promoting sustainable communities through intergenerational practice. Procedia — Social and Behavioral Sciences, 116, 1785–1793.

--

--